Byla jsem nevěrná/byl jsem nevěrný

Monaa
Já to mám taky, ale taky bez postraních úmyslů!To spíš to opačné pohlaví si to přeloží trošku jinak než to myslim já....Tak mu to oplať...

Monaa:no mě se to ani nějak oplácet nechce: )..ale nejvíc mě štve, že ví že mi to dost vadí a vždycky se další den kaje a slibuje, že už to dělat nebude když mi to vadí a přesto to pokaždé dopadne stejně když někam jdeme a on se opije..

sendiik
Právě proto, bych mu to udělala taky,aby viděl jaké to je...Přítel měl zase ve zvyku pěkně řádit na parketu s děvčaty, samozřejmě, že jsem taky vyšilovalaTak jsem začla řádit na parketu taky a néé samaA ejhle, příště u mě seděl jak beránek a ptal se mě kam jdu, ikdyž jsem šla jen na WC

Monaa: asi to teda těž zkusím a uvidím co na to přítel, jestli si toho tedy ovšem všimne přes svoji značnou opilost..no uvidíme
díky za radu; )

sendiik
To víš, že všimne.Za nic se mu neomlouvej a dělej blbou, co jako, já?Nee, to nikdy, nic...a tak. U mě to zabralo...Ale zase to nepřežeň, aby to neskončilo hádkou, ale sexem na usmíření

Monaa: jo, je fakt že přítel žárlivý je,i když poslední půl roku už nemá proč jelikož si všímám jen a jen jeho..tak ho zase musím trošku potrápit, chlapečka

sendiik
Přesně tak, aspoň mě se to na tom mym chlapečkovi vydařilo...Už jsem taky dlouuho neřádila s jinýma chalanama na parketu a nebyla zlobivá holka..bych to měla napravit...Poslední dobou si je taky nějak jistej a chce miminko, tak bych si to měla ještě chvíli užít než budu mít melounka

Monaa: to bys měla ve vztahu asi není uplne dobré když se ti dva berou za jistotu, za samozřejmost- je třeba možná občas trošku "pozlobit", samozřejmě né nevěrou..jen tak trochu poškádlit aby si byl partner vědom a vážil si svého štěstí..

sendiik
Přesně tak, teď si to vystihla úplně přesně

já byla nevěrná,pak to prasklo a vyčítá mi to i po tolika letech.......já se samozřejmě přiznala,ale to jsem udělala chybu,vždy když má vypito tak na mě útočí.......naštěstí byl ženatý tak z toho vztahu by nic nebylo,ale já se do něj zamilovala a pak jsem se jen jáááááááá trápila....bylo to pokušení

bambůča
A jak se to vyvinulo - smím-li se ptát? (Klidně SZ )

Já jsem kdysi taky byla nevěrná. Chodili jsme spolu 2 roky a já pak odjela do Anglie. Tam se do mě zamiloval otec dětí co jsem hlídala. Naneštěstí to byl můj typ a tak jsem neodolala. Bohudík nás jeho žena nachytala skoro in flagranti a já mazala domů. Tam jsem se po měsíci odmítání partnera (nechápal co se děje, proč ho odmítám skoro po třech měsících odloučení) přiznala, že jsem měla poměr. Měla jsem tak špatný svědomí jako nikdy předtím ani potom. Prostě jsem mu to musela říct ať to dopadne jakkoliv. Oba jsme brečeli a já čekala, že řekne tu rozhodující větu: Sbal se a odejdi. Ovšem nikdy to nevyslovil a my teď máme 2 krásný holčičky. Náš vztah byl půl roku po incidentu daleko silnější než před tím a trvá dodnes.

Já jsem nikdy fyzicky nevěrná nebyla.
Jednou platonicky, ba spíše virtuálně. To naštěstí nebylo nebezpečné.

Ani neplánuji to zkoušet v reálu.
Co miluji, je takové to jemné flirtování. Ta vibrace energií. Když to zůstane v téhle rovině, neuvěřitelně mě to motivuje a nabíjí. Taková nevinná hra.

Tak já se musím přiznat, že nevěrná bývám.. zatím jsem měla 3 dlouhodobější vztahy a nevěrná jsem byla v každém z nich. U mě nevěra spočívá v tom, že to nějakou dobu táhnu s oběma, někdy milenec ani neví, že mám přítele.

V prvním vztahu jsem začala podvádět v okamžiku, kdy už byl vztah dávno v kytkách, ale protože jsme byli oba mladí a ještě dost hloupí, nedokázali jsme to ukončit a velkou láskou odůvodňovali pouhý zvyk a strach ze samoty. Druhý vztah byl celkově špatný, v tom nevěry nelituji, za celou dobu se svědomí ani jednou neozvalo.
Problém je vztah současný.. s přítelem jsme spolu přes tři roky, ve vztahu jsme šťastní, dokonce si říkám, že právě jeho bych si jednou chtěla i vzít. Asi 3x jsem přítele také už podvedla, ale když to zpětně hodnotím, tak musím říct, že vždy to bylo v době, kdy vztah procházel větší/menší krizí a já spíš hledala někoho jiného, než že bych jenom "klasicky" podváděla. Ale... momentálně je vztah opravdu pěkný a zase se na scéně objevil pan NĚKDO a mě to začíná zase navrtávat. Tentokrát už ale vím, že bych s ním nechtěla odejít, že chci zůstat s přítelem.. proto přemýšlím PROČ? S přítelem máme celkem monotónní sex, takže mě napadá, jestli touha po někom jiném nepramení tady.. nebo si říkám, že jsem prostě člověk, který nedokáže být dlouhá léta věrný a nezbývá, než se s tím smířit. Nevím...

ahoj, také se přiznám.S přítelem jsem přes 3 roky a máme opravdu moc pěkný vztah...ALE:kámen úrazu je v tom, že přítel je o dost starší (což mi tedy psychicky i fyzicky naprosto vyhovuje-vždy jsem byla na starší) a je si naprosto jistý, že já jsem ta pravá a tak plánuje svatbu, děti...já zatim tak nějak dostala strach, že mi někde něco utíká (je mi 20 let) a že to musím dohnat, dřív, než bude pozdě.Ano, byla jsem nevěrná a nelituji.Posbírala jsem si zkušenosti, o kterých jsem se domnívala, že mi ještě chybí a že je musím dohnat, a ted jsem naprosto připravená dát příteli vše, co ode mě žádá (tedy ne hned )Nikdy se nic nedozvěděl ačkoliv svědomí mám obrovské,ale přiznávat se nehodlám, nevěrná jsem byla já a tak jediný,kdo musí pykat,jsem zase já. Ale asi právě díky tomu jsem si uvědomila, jak moc ho miluju a jak si mám vážit právě toho, co už mám a nehledat někde něco jiného.Termín svatby je naplánován za dva roky a já jsem si naprosto jistá, že podobnou "zkušenost" už nikdy vyhledávat nebudu...