Vztah na dálku, oddělená domácnost, nebo společné soužití?

1EPE
Taky jsme se stěhovali,ale jen kousek od původního místa. Když jsme kupovali věci do bytu ještě kdysi, tak datart to dopravil až do bytu. Čumím jak blázen, že to takhle řeší divně.
Hold, když je ženská šikovná, tak ani chlapa není potřeba - tedy na takovýhle věci.
To nemění ten fakt, že pomazlení chybí.

Mám v čudu záda,ale letos už chřípka, angína, brala jsem chvíli AD, a v červnu zapal průdušek a nyní zase. ATB už prostě nezabírají, takže jsem na tom spíš hůř. Jinak jsem ještě měla zanět sluchovodu, do toho na gyndě zjistili zánět. A šikovná jsem si propíchla ruku drátem. Takže letos jsem úspěšná

To je tak když si někdo nepřečte pořádně dodací podmínky

A kdyby jenom to pomazlení

No téééda, to je docela síla. Tak třeba sis vybrala na příští pětiletku dopředu

1EPE
vybírám si to už několik let, co docela marodím.

jinak tě měli na to upozornit, že je to takhle. A ne až na místě

Já jsem jen zvědavá, jak budem řešit spolu případnou rodinu, když on bude takhle pryč. Máme dost zvířat a v zári mi bylo 28 let, jemu bude zítra 41 let. Už dvě dcery má. Ale já si neumím představit, jak to řešit uplně sama, pokud bych chtěla dítě. nejsem řidič - aut se bojím. A on plánuje, že tam bude jezdit několik let

tyweee
Ani nevíš jak Tě chápu. Mě bude 28 za tři týdny a miláčkovi je o hodně víc. S ježděním taky nehodlá přestat, já teda holky mám, ale taky jsme plánovali ještě mimčo. A už jenom samotné těhotenství se jeví jako problém, protože mám anovulační cykly a když už mi doktorka pracně vypěstovala vajíčko, tak tu samozřejmě nebyl
No a s dětma je to kapitola sama pro sebe, nejvíc to člověk pocítí když je mu zle, když zamarodíš tak stejně ráno musíš vstát a o děti se postarat...
Prostě to s nima nemáme lehký

Tsssssssssssss

1EPE
Právě toho se bojím, jak píšeš, když je ti zle. O zvířata se taky musím postarat,ale těm dám jídlo, uklidím a hotovo. U dětí to tak není a nebude. Máma sice by si je hodně moc prála, aby už byla babičkou. Ale v duchu si furt říkám, že je čas. A tím, že teď máme vztah na dálku, tak mě to hodně vše obrátilo. Přeci jen dva, je více než jeden.

Co tím chceš říct?

tyweee
Neboj, dá se to zvládnout Někdy hůř, ale jde to!

1EPE
Ahoj, mě se přítel neozval už přes týden. Mínulý patek mi říkal, že v pondělí jdou pro nové auto, tak zavolá - nic. Volá pravidelně kolem víkendu a nic. Je v červeném pásmu, kde musí všude s vojáky, takže mám strach, co se děje. Ono není komu a hlavně kam zavolat, napsat.
Fakt takový vztah na dálku, jako mám teď, tak raději bez těch peněz a žít jako doposud.

tyweee
Teda to je síla, já bych asi strachy umřela. Znám se, mě stačí, když se neozve jeden den a jsem jak praštěná. Budu držet palce aby se ozval co nejdřív!

mno nevim jestli jsem silnej, tohle je moje představa optimálního stavu... to neznamená, že je to skutečnost, a hlavně že je to skutečnost pořád celý dny spíš mě k tomu nutí fakt, že už jsem si všimnul, že když se člověk něčeho hrozně bojí, tak čim víc se bojí, tim víc si to do života přivolává... takže pokud chci, aby jsme se neodcizili, tak musim myslet na to, že to bude v pohodě

hmm, hezká sbírka... možná by stálo za to popátrat v chytrých knížkách, jestli neni příčina i někde na psychický stránce... jsou názory, který tvrděj, že každá nemoc těla má svou příčinu v duši...

luccy1
A co to prostě zkusit? Nevzdávej to dopředu
Třeba zjistíš že Ti to vyhovuje? A třeba se to srovná a viděli by jste se já nevím třeba hodinku ráno a dvě večer, když Ty budeš odcházet a on přicházet a obráceně...

luccy1
Holka já Tě chápu, taky jsem si tuhle miláčkovu práci obrečela a to mi věř, že na ní pořád nadávám, ale chci s ním být každou volnou chviličku.
Mluvili jste o tom spolu? Co on si myslí?

luccy1
Chápu tě, také bych z toho byla nešťastná a pokud by to nebyla jediná práce, která se naskytla nebo pokud by tam nebyl fakt zajímavý finanční cíl, tak bych ho asi zkusila přemluvit, aby si enchal tu původní nebo se ještě zkusil kouknout jinde. Peníze jsou v životě sakra důležité, ale ne za každou cenu. A já jsem typ, který radši bude se svým miláčkem, byť přinese o dva tisíce míň, než aby vydělával spoustu peněz, které bysme společně pořádně ani nemohli utratit, protože by prostě nebylo kdy...

luccy1
Můj jezdí s kamionem, je pryč od pondělí do pátku, doma jen víkendy, taky je doma všechno jenom na mě, neříkám, že jsem spokojenám strašně mi chybí s ním usínat, ale člověk si asi opravdu nějak zvykne, ze začátku jsem brečela každé pondělí když odjížděl, teď je mi smutno, ale dá se to vydržet.
S těmi penězi Ti rozumím, myslím že jsem to tu taky psala, za tu cenu že je furt v čudu mi to nestojí, ale je to jeho rozhodnutí a má pravdu v tom, že v jeho věku už by asi těžko hledal něco jiného. Ale je pravda, že kdyby to šlo, radši bych ho měla každý den doma.
No a s tím milencem...myslím si, že je to riziko, které on nejspíš podstupuje vědomě, jestliže jsi mu řekla jak to cítíš a že ho nechceš mít pořád pryč, musí mu být jasné, že se Ti nechce ztrávit celý život čekáním na něj.