Rozchod z rozumu?

Reaguji na zazushka: asi jo asi to teda vážně vypadá na rozchod

Časem, časem... Trochu mi to připadá, jako by se ani moc nesnažil s tím něco dělat.

Jak už psala Gatty :

Pokud ne, neohlížela bych se na něj ani na těch 7 let...sice si ani nedokážu představit, jak to musí být těžké...ale já osobně bych v takovém vztahu, kde partner nevidí budoucnost a nesnaží se něco dělat s věcmi, které mi vadí, nedokázala pokračovat...

já už si tak nějak zvykla ale vadí mi, že když přijede, nic s ním není, no

to mi taky příjde a už s tím ani nezačínám, protože vždycky pak chytne depku a není s ním řeč... a když, tak říká takové věci, že si určitě někoho najdu, že bych byla šťastná s někým jiným a tak...

je, no mám strašný výčitky, že po tom všem odejdu,..

Hey Ju " ale vadí mi, že když přijede, nic s ním není, no"
Myslím, že lepší už to vážně nebude... a kdyby - že by se po vašem vyříkání nějak snažil - tak to stejně potrvá jen kratší čas a dlouhodobě to bude mít vyhlídky takové, jaké je to prostě teď - "nijaké"
Je mi úplně jasné, jak přemýšlíš a vím, že bych byla v tvé situaci taky na vážkách, ale za sebe říkám: Vzpomínat stále na 7let..to k ničemu nevede. Vzpomínky budeš mít i po rozchodu. A když spolu vydržíte a budeš stavět vztah jen na těch sedmi letech, které jsi jen nechtěla zahodit, a dál by to bylo takové, jaké je to teď, tak by to mohlo stát "za houby"...

Jedině se pokusit o razantní změnu (jeho zaměstnání...)

Jestli on není v nějakém depresivním (dlouhém) období.
Třeba není ani spokojen s prací, jakou dělá, proto pak má stavy, kdy "nic nemá smysl" - bojí se zároveň ale asi s tím skončit, protože dnes je práci těžké najít - a tak je to pořád dokola a má z toho "deprese" - ale to může být jedna z mnoha variant...

Třeba má nějaký (závažnější) problém...nějací chlapi toho mnohdy málo poví...

Pokud bys opravdu chtěla s ním zůstat a mít vyhlídky, že to bude zase fajn, tak vážně změnu (jeho práce)- aby měl pak čas na své koníčky, na přátele, na Tebe, na Sebe.... Takhle si může připadat, že jeho život je jen ježdění v kamionu a proto si často připadá tak, jak si připadá - zbytečně.

Tak mě napadlo, nepomohla by změna práce? Předpokládám že jezdí po Evropě, proto je tak málo doma, mohl by pro začátek třeba začít jezdit jen po ČR, myslím že by si ho měla doma častěji a nebo potom změnit práci úplně. Byl by více doma, měli by jste více času na společné výlety, nové zážitky apod. Taky záleží jestli má chuŤ něco změnit a pro Váš vztah něco udělat, ale pokud jemu to takhle vyhovuje a tobě ne,to je pak těžký..

jsem pro rozchod

to na něj trochu sedí.. rozhádali se s rodinou, nekomunikují spolu, jen s babičkou a tu nemá čas navštěvovat... jinak je asi sám se sebou nespokojený, docela přibral a tak.. zrovna dneska jsme si volali, že chytl depku, že život údajně nestojí za nic, tak jsme se tak bavili o tom a že by bylo dobré začít s tou rodinou nějak nanovo... tak snad se to vyřeší, pro jeho dobro především..

jj, jezdí evropu, hlavně skandinávii.. říká, že česko jezdit nemůže, že by asi zabil zdejší řidiče jinak ho ta práce baví a i si dost slušně vydělá, chtěl by být častěji doma, ale jediné, co by mohl dělat, je automechanik nebo třeba prodávat v bazaru auta nebo cokoli okolo aut, a to není tak dobré na výdělek...
Reaguji na Anette16:

a umíš si představit že by si pak jednou byla takhle sama doma i s dětma ? když píšeš že máte společné názory na budoucnost,děti..

O té změně práce bych s ním vážně promluvila. Já znala pár kamioňáků a taky to nedělali napořád. Moc se v tom nevyznám, ale to opravdu není dlouhodobá práce, ne? Jenom na čas, aby si vydělali slušné peníze. Vím, že někteří měli z toho zdravotní problémy..zažívání, záda, stres..to je jedno s druhým, ono sedět celé dny za volantem není ideální.. málo pohybu, přibírání na váze.. pracovní možnosti určitě budou.. peníze asi menší, ale kdo ví.. myslím, že přednější je zdraví a teď už v jeho věku i rodina a měl by se "usadit".. vážně změnit práci a potom by se snad všechno vrátilo do pořádku

A v čem vlastně váš vztah spočívá? Jednou týdně mu uvaříš a vypereš, on ti dá pusu před spaním a pak zase zmizí? To mi moc jako partnerský vztah nepřijde, navíc, když je váš sexuální život na mrtvém bodě....na jeho věk bych to neházela, 38 je u chlapa nic (mému manželo ted bude 41 a v tomhle směru je opravdu čipera )....asi by to chtělo si s ním opravdu vážně promluvit o budoucnosti, jak to bude s vaším životem, jestli se někam posunete atd....a podle toho se pak zařid....jinak na začátku se ptáš, jestli jsme zažili někdo, že rozum radí tak, srdce tak....loni jsem se rozešla s klukem po dvou letech, hodnej, pracovitej, chytrej, hezkej, věkově ke mně akorát....utekla jsem mu naprosto neuváženě s chlapíkem, který je starší o osmnáct let, má příšernou minulost....a dneska jsme manželé, a já jsem přeštastná, život si uspořádáváme podle sebe....šla jsem za hlasem srdce a ono dopadlo i celkem rozumně hlavně nedělej ukvapené závěry, dej mu prostor se taky vyjádřit, ale pomalu ho tlač k tomu, aby ti dal vědět, jaký je jeho názor na váš život a jak to vidí dál...přeci jen, je fajn, že by to byl dobrý táta, ale abstinencí se děti nedělají a táta na cestách taky není pravé ořechové....tak hodně štěstí

ty jo.. tak už kvůli tomu sexu bych řekla, že je něco v nepořádku...chlap to přeci potřebuje ne? to takhle budete žít celý život, pokud s ním zůstaneš?

Já momentálně prožívám podobnou situaci... přítel je úžasný a všechny ty dobré vlastnosti, co jsi psala má.. s tím rozdílem, že absolutně nechce plánovat budoucnost.. nebydlíme spolu... nechce zatím... po dvou letech... děti či svatbu... to vidí nejméně za 10 let... pokud vůbec... a celkově ke mě nikdy není pozorný apod... někdy mi to připadá, že jsme spíš kamarádi... ale popravdě... sama jsem si ted říkala, že po stránce sexuální už to není ono.. a to máme sex 2krát týdně nyní...

Takže tady bych hledala problém... Já sama nejsem zatím rozhodnutá, jak to dopadne u nás... ale každopádně bych se na tvém místě ohlížela pouze na sebe... jo 7 let je dlouhá doba.. ale pokud dobře počítám, je ti 25? To znamená, že jsi s ním začla chodit v 18... za tu dobu člověk neskutečně dospěje a změní i požadavky apod.. chce něco jiného... a někdy je to už jednoduše fakt takové přechozené (ten vztah)

Reaguji na Hey Ju:

Ve většině případů je ten chlap nevěrný. Pokud nebyl asexuální už v začátcích vašeho vztahu, tak má sex bokem. My holky máme tendence si něco nalhávat..

V jedné větě dvě takhle se vylučující tvrzení....jestli ty si neplánuješ budoucnost s chlapem, se kterým sis vysnila, jak by to mohlo být hezký. Kdyby....kdyby co? Realita je ale jiná a nejspíš to bude ještě horší.

Možná by ses divila co by si počl a jak rychle by si počl on

Zase na druhou stranu lepší je udělat to už po 7 letech, než po 20 letech....všechno je relativní

Ahoj,
já být tebou, tak si s nim promluvím rovnou o rozchodu - a uvidíš reakce - buď bude překvapený a vylekaný a nebude chtít - to je dobrá známka pro zlepšení vztahu - třeba ho tím nakopneš nebo bohužel druhá varianta - laxně odpoví, hmm, asi jo.. a to svědčí o tom, že společná budoucnost nemá cenu...
Já měla rok to samé, kamioňáka, stejně starý jako já, ale byla jsem furt a furt sama a nezvládala jsem to, na všechny akce, svatby, pařby, oslavy jsem chodila sama, připadalo mi, že ani přítele nemám, bylo mi smutno. Já jsme teda typ člověka, že když je sám (nemám přítele vůbec), tak prostě psychicky strádám a neumím být sama, nejlíp je mi prostě s milovaným člověkem. Pak když přijel, chtěl akorát najíst, vyprat, vyspat se, sex 1 za 14 dní někdy měsíc. Představa takovédleho života mě děsila, protože jsme takový spíš rodinný typ.Taky uměl vydělat peníze, byl to krásnej kluk, moc jsem ho milovala, i když si to nezasloužil, ale věděla jsem, že to nemá cenu. Asi 2 měsíce jsem se odhodlávala až jsem se s ním rozešla. A teď po pár měsících jsem si našla úžasnýho kluka, na kterýho se můj ex nehrabe ani za mák. Takže pokus si myslíš, že jinýho takhle "hodnýho, spolehlivýho atd" kluka nenajdeš - blbost, jsi mladá a časem najdeš a lepšího, uvidíš...

vyjádřím se jen k tomu typu vztahu a jeho práci i když né, přímo z mé zkušenosti, ale ze zkušenosti mých rodičů. Táta sice není kamioňák ( jezdil asi půl roku kamionem), jezdí autobusem - taky dřív hodně Evropa, teď už se drží v Čechách neb mu táhne na 60, nicméně, to že byl pořád v luftě bylo v naší rodině stejné, jsme se ségrou nakonec jen dvě, nicméně vím, že mamka byla těhotná 4x - jednou samovolný potrat, jednou interupce - takže čas na sebe si naši asi našli. Nicméně život s chlapem, který je pořád pryč není jednoduchý a asi na to musí být nátura, moje mamka taky pořád nadávala že je na všechno vlastně sama, kor když už pak měli nás, ale na druhou stranu říká, že to, že se neviděli každej den jim pomohlo vlastně mít perfektní vztah - jsou spolu 33 let , ale on se asi můj taťka na mamku víc těšil než ten tvůj
změna práce je dobrý nápad - je tak nutné, nemyslím to teď špatně, nejít přes kamioňácký plat ? Nebylo by fakt lepší zainvestovat do toho vztahu než vztah podřizovat penězům na které jste si zvykli?