Rozchod z rozumu?

tak a je to... a na tema nevera se ani nedostalo, protože už zkraje rozhovoru jsme usoudili,že už to nikam nesměřuje..ale taky dobře,možná by došlo akorát na vyčitky,akorat bychom se pohádali a nakonec uplně zbytečně.. a nakonec to byla i docela prátelská debata

Reaguji na Jully:

Jee, no tak a už se nemusíš trápit, vyřešili jste to a v klidu, to je dobře. Takže hodně štěstí do nové etapy života!

Reaguji na Ariela: to jo, no.... a musím říct, že se mi i trochu ulevilo... oproti situaci před par dny, zdálo se mi že ho někdo zabil a viděla jsem v tom jasnou symboliku,tak jsem z toho byla mírně na prášky,ale teď už dobrý děkuju...

Reaguji na Hey Ju: Určitě je lepší, že jste si vše upřímně vyříkali, než abyste nadále pokračovali v oboustranně nespokojeném vztahu... Přeju hodně štěstí, jistě budeš v budoucnu spokojenější. Však kontakty úplně zpřetrhat nemusíte, ne?

Pane jo, tak to ten sen naznačoval asi konec... ale vztahu, ne života. No, jestli se ti ulevilo, tak to je známka, žes udělala dobře. Tak hlavně, jestli už máš kde bydlet a máš sbalené věci atd. Pokud je rozchod oboustranný, je to to nejlepší, oba to cítíte stejně.. A pokud jste si o tom pokecali spíš už jako kámoši, bez emocí, tak to je jasný, že už k sobě vzájemně nic necítíte...

Pardon, nedočetla jsem do konce.
Hodně štěstí v nové etapě!

Já jsem si zažila téměř totožný příběh co zakladatelka. I když setrvávat ve vztahu nemělo jediný význam (ztráta důvěry z mojí strany, dlouhodobě žádné intimnosti, poté moje krátkodobá známost, odcizení se, nulová přitažlivost..) bylo mezi námi takové pouto, že jsme si rozchod tak nějak nechtěli připouštět, nechtěli jsme to všechno zahazovat. Jak tu někdo psal - ti dva se prostě i přesto všechno mají po těch letech rádi a jsou na sebe fixovaní. Jelikož se mi to stalo, musím oponovat těm, které tady řeší finanční stránku zakladatelky. Já se například bála toho, že udělám největší chybu v životě, že tak bezva chlap už nikde nebude, že mi prostě bude i tak zatraceně chybět jenže po X šancích které jsme si dali to pokaždé dopadlo stejně a mě to otevřelo oči: život mám jen jeden jediný, jsem mladá jen jednou v životě a ve vztahu, ve kterém mají být lidé šťastní jem já nešťastná, takže asi něco vážně není v pořádku a dotyčnému jsem tedy dala sbohem. Teď jsem sice sama a občas mi chybí to pohlazení, blbnutí a celkově jeho přítomnost která prostě po těch dlouhých letech chybí.. jenže je tady to ALE a já věřím, že ho jednou někdo vymaže a snad to bude brzy, to přeji i zakladatelce. Pokud je člověk ve vztahu nešťastný, nemá v něm co dělat, přeji hodně štěstí

ahoj, chtěla bych vás poprosit o radu. rozešla jsem se s přítelem, protože mi stále dokola lhal a moje nedůvěra už mě doháněla k šílenství. v hlavě vím, že s ním být dál nechci, bohužel ho pořád miluju a bojím se, že se nechám zmanipulovat a vrátím se k němu, protože on pokaždé prosí, slibuje hory doly a takhle je to pořád dokola. jsem z toho všeho už zoufalá a zajímalo by mě, jestli máte nebo jste měly podobný problém a jak jste ho řešily?
předem děkuji za odpověď

Iba klamal? Tak sa zmier s tým že je klamáč. Nikto nie je dokonalý.

Reaguji na Calypso:
a co tak ignorovat jakýkoli jeho pokus o kontakt

Nezlob se, ale přijde mi, že v tom hraje roli jiná ženská .... :-/

Reaguji na matty88:

nedočetla jsem do konce Pardon, HODNĚ ŠTĚSTÍ

Ahoj holky,

tak já jsem právě teď takovým rozchodem prošla. Je to hrozně těžký, protože, když se člověk rozchází z rozumu, city v něm pořád zůstávají stejné. Byl to masakr. Rozchod trval tak cca. měsíc. Důvodem bylo to, že jsem se necítila šťastná, dávala jsem do vztahu moc a nic se mi nevracelo. Sice to byl partner věrný, uměl se postarat, ale byl neskutečně sobecký a poslední dobou mě jen citově vydíral. Žárlil na vše, i na mou rodinu, se kterou neměl dobrý vztah. Tak jsem to utla ve víře v lepší budoucnost. Cca. 14 dní se chlapec snažil - kytka, večeře, sliby, že se změní, byl na zhroucení, pořád mi psal jak mu je bídně. Pak ale úplně obrátil a začal mi vše vyčítat. Potom jsme si psali jen kamarádsky, ale pořád měl tendenci psát o sexu...jak mu to chybí, že na mě myslí a chtěl to po telefonu. Když jsem odmítla, byl naštvanej, hulvátskej. Tento pátek šel poprvé od rozchodu pařit s kamarádem, v sobotu v 7 mi volala opilej...zajímal se jen o to,co dělám. O víkendu už jsem mu nepsala. V pondělí mi ale napsal, že chce ukončit veškeré dopisování...že chce jinou a že už ji asi našel. No nechápu to! Po třech týdnech má jinou. Já měla furt naději, že se třeba dáme časem dohromady...ale přes tohle vlak u mě nejede! Nevim, jsem z toho utrápená, hrozně mě zklamal....a to bolí asi nejvíc! Věřila jsem mu. Nevim jak se z toho dostat. Pořád se jen ptám pána Boha proč, proč zase to muselo takhle dopadnout. Proč vždycky jsem sražená totálně k zemi, že jestli mě chce pořád takhle trápit, ať si mě radši veme. Proč to nemůže být nikdy fajn a krásný bez problémů!

Také jsem se rozešla z rozumu, jinak bych asi zešílela. Přítel byl ve vztahu spokojený, doma uklizeno, navařeno, opráno, měli jsme společné zájmy. Na druhou stranu on měl neustálou potřebu si něco dokazovat jinde. Jeho věčné surfování po seznamkách, zapírání našeho existujícího dvouletého vztahu, psání a scházení se s kámoškama, flirtování s mými kamarádkami. Poslední dobou už se to vyhrotilo natolik, že jsem ho neustále sledovala, četla jeho sms, fb atd. (i když bych to za normální situace nikdy neudělala), byla jsem tak vynervovaná z toho, že nevím, na čem vlastně jsem. Neustále jsem hledala důkaz skutečné nevěry. Rozejít se se mnou nechtěl, neustále mě ukecával, ještě teď má u mě všechny věci a s vystěhováním moc nespěchá. Ale vím, že je to konec. Doufám, že už nikdy takový vztah nezažiji, bylo to hrozně ubíjející.