Reaguji na micpulka:
Snad Ti tu někdo poradí, protože mně partner místo hledání řešení a projevení snahy po 2 měsících bydlení navrhnout odstěhování, tak končím. Pro mě je to varovný signál a partner, který nechce problém řešit, to není dobré do budoucna. Na vztahu se musí pracovat, není to o tom, budeme spolu, dokud do jde samo a hladce, ale když se vyskytne problém, půjdeme si každý po svém.
Cituji micpulka: Teď jsme se ještě bavili o tom, že zkusíme spolubydlení ve 4, ještě s jedním párem (kamarádi).
A k čemu to má být dobré?
Reaguji na Adka:
No, pro mě to je řešení téhle situace. Lepší, než teď zničehonic něco shánět a bydlet kdoví ským, v tomhle jsem obezřetná. Taky peníze hrají roli, co si budeme povídat, ve 4 se to táhne lépe. Přitom tu situaci můžu pomalu řešit a pokud by to nešlo, bude to moje rozhodnutí a už to třeba budu mít nějak pořešené. Jak to bude mezi námi do budoucna, to je velký otazník, to vím sama. Díky za odezvu...je dobré když se k tomu vyjádří někdo nestranný.
Reaguji na nonysek:
tak to je super!! a konec příběhu to není, ještě nám totiž musíš dát vědět, až potkáš někoho nového, s kým budeš šťastná
Reaguji na micpulka:
souhlasím s Adka...ani bych se to nepokoušela zachránit, evidentně mu na Tobě moc nezáleží a s největší pravděpodobností je už na obzoru nějaká jiná....bohužel, ale lépe, že to končí teď než později hlavu vzhůru, je to vůl a sobec
Reaguji na Nattalka:
pouč se z toho a žij dál bude líp a když ho už přestaneš vídat, časem se ti uleví...
určitě svou spřízněnou duši najdeš, ale zatím se zajímej jen o sebe a své nejbližší, ať máš pevný základ pro nové štěstí
Je to těžké , to víme každá .. Každá si tím prošla , jednou nebo víckrát .. Zvláštní , že každý vztah měl odlišné " stupně " rozchodu . U nějakého to šlo přežít bez zbytečných slz .. Ale najdou se i ty , které nám doslova zlomilo srdce .. Ale rány se zahojí , časem .. Chce to hlavně snažit se o dobrou náladu , trávit čas s kamarády ,či rodinou kteří / která pomůžou ve špatné chvíli , aby Vám řekli něco hezkého , co nás povzbudí .. Neztrácet čas tím , proč se to stalo , co jsme udělaly špatně , nebo proč zrovna tohle se muselo stát mě a dalších milión otázek ... Nejlepší je to brát s nadhledem a držet se zuby , nehty , i když nás jistá osoba doslova položila na dno ... Musíme sami chtít " zotavit se " ... A nějak bylo , nějak bude .. Takže vždycky hlavu vzhůru ! Není to jedinej chlap na celým světě ..
Taky přidám jeden z posledních příspěvků v tomto tématu v pátek jsem ho potkala v jednom klubu, náhodou. Ani to se mnou nehlo, jak kdyby tam nebyl. Žádný pocity, jak nějaky emoce, tak strach, prostě nic. Já tam byla se svými kamarády a bavila jsem se dobře Pořád mě očumoval, jó chlapče, zhubla jsem, slušelo mi to, kluci se kolem mě jen točili a já si říkala, jak jsem s ním jen mohla chodit, co jsem na něm viděla. Už mě ani nepřitahoval a říkám si, že tohle kvítko mile ráda přenechám jiné. Myslím, že tentokrát jsem na koni já Takže hlásím, že jsem taky over it
Cituji micpulka: No, pro mě to je řešení téhle situace. Lepší, než teď zničehonic něco shánět a bydlet kdoví ským, v tomhle jsem obezřetná.
Jen to nic neřeší a problém se zamete pod koberec.
Cituji micpulka: Taky peníze hrají roli, co si budeme povídat, ve 4 se to táhne lépe.
Po finanční stránce ano, ale na druhou stranu je to ztráta soukromí. Obávám se, že přítel stále bude trávit čas mimo domov ( a bude argumentovat, že tam máš spolubydlící) a Ty budeš sedět doma sama, navíc s cizími lidmi. A pokud narazíš na soudržný pár trávící večery společně, tak Tě o to více bude chování Tvého partnera štvát.
Reaguji na AnetteB:
gratuluju! jste s nonyskem pro ostatní důkazem toho, že to skutečně jde
přeju v lásce už jen štěstí
Cituji AnetteB: jak jsem s ním jen mohla chodit, co jsem na něm viděla. Už mě ani nepřitahoval
tak nějak
Děkuji zde za podporu, Anette, Katula, Francis a Myška, Petula, Sati a další
Myško,co ty?
Reaguji na nonysek: Není za co a hodně štěstí.
Reaguji na micpulka: Já si myslím to, co Adka...že tohle "řešení" vašeho problému vůbec nic nevyřeší, jen oddálí. Přítel, při prvním problému, od nějakého rozumného řešení utíká. Místo toho, aby se aspoň snažil o nějaký kompromis z jeho strany, volí nejsnazší cestu - odstěhovat se nebo si k sobě nakvartýrovat kamarády, kteří co? Mají tě jako zabavit, abys nebyla sama? Co je tohle za řešení?
Cituji micpulka: No, pro mě to je řešení téhle situace. Lepší, než teď zničehonic něco shánět a bydlet kdoví ským, v tomhle jsem obezřetná. Taky peníze hrají roli, co si budeme povídat, ve 4 se to táhne lépe. Přitom tu situaci můžu pomalu řešit a pokud by to nešlo, bude to moje rozhodnutí a už to třeba budu mít nějak pořešené
Myslím, že si to jenom namlouváš, že tohle je nějaké řešení. Ano, po finanční stránce to řešení je, ale to je všechno. Neřeší to chování tvého přítele k tobě a to, že není ochotný něco obětovat... Ale zkusit to můžeš, možná spíš pro svůj lepší pocit, že jsi se snažila udělat maximum.
Děkuji všem za vyjádření. Vím že je to tak jak píšete, už jsem přišla o iluze. Ale teď nic neztratím, a když to nepůjde, tak to nepůjde. Já vubec nevím, jak je možný že ty dnešní vztahy prostě nic nevydrží, že ty lidi nic nežene k tomu se držet toho, co je důležité a zahodí to pro kariéru atd...je to smutný
Reaguji na micpulka: Neklesej na mysli a nerezignuj na chlapy. Všichni nejsou takoví, že by se hnali za kariérou a ve volném čase se věnovali jen svým koníčkům a svým kamarádům a tím pádem zanedbávali přítelkyni nebo příp. rodinu, opravdu ne. I kdyby to s tímto nevyšlo, najdeš takového, který nebude myslet jen na sebe a bude ochotný i něco obětovat, dělat kompromisy, bude chtít v budoucnu založit rodinu a snažit se ji zabezpečit. I chlap, co je hodně pracovně vytížený a třeba i tráví hodně času v práci, je schopný zorganizovat, vyčlenit čas, který bude trávit s přítelkyní, ale musí chtít. Ale jde o to slevit ze svých nároků. Je to o povaze.
Tak u mě je to už asi 5 měsíců, co jsem po rozchodu. Myslela jsem si, že to bez něj nepřežiju, ale přežila jsem .
Neříkám, že si nevzpomenu, ale vrátit bych se už nechtěla. Akorát mi přijde, že jsem teď ke všem mužům dost chladná.
Momentálně přítele mám, je fajn, hodný, všechno, ale přijde mi, že mu nemůžu dát takovou lásku, jakou by si zasloužil. Není tam to "něco", co bych tam chtěla. Ale on to ví, nechci mu v žádném případě ublížit a šel do toho vztahu s tím, že o mně vše věděl i o mých citech.
Nejhorší, co mi ale vadí je, že bývalého přítele přítelkyně mě pořád bombarduje, jak na fb - na kterém jsem si jí blokla, tak začala i na telefonu. Nevím, co po mně vůbec chce. Jestli má strach, že bychom se k sobě po 5 letech vrátili.. Ale já jsem jí jasně vysvětlila, že to nehrozí a stejně mi dělá peklo. A on je takovej blbec, že s tím nic neudělá. Dokonce i chtěli, abych se s nimi sešla a promluvili jsme si ..
Vzhledem k tomu, jak jsme se rozešli a jaký náš vztah ke konci byl, nechci vidět ani jeho, natož nějakou káču, která mi nedá pokoj...
Jinak všem, co jsou z rozchodu ještě špatné, přeji hodně síly
A nebo se rovnou zaregistrujte. Zabere Vám to 2 minuty.