Rozchod - vaše příběhy, rady jak přežít

Reaguji na ditt: přesně to si myslí, pak zas časem zjistí, že ta dotyčná asi nebude to pravý ořechový, tak buď tíhnou k bývalé nebo si zas najdou jinou, u které to hledají a takhle pořád dokola joo jen ať si zkusí jednou přijít s tím, že by mě chtěl zpět ) čím víc si to tu pročítám a vidím, že rozhodně nejsem první a ani poslední, tím více to házím za hlavu (omlouvám se holky, ale člověku je vždy líp, když ví, že v tom není sám)

Jako lepší, že jsme si to odbyly teď ( mně je 21 ) teda...než kdyby mi udělal děcko, vzali jsme se a rozhodli se koupit barák a on by za 10 let přišel s tím, že už mě nemiluje a odchází od rodiny nebo by si našel bokovku jinde...stejně by byl zase zamilovanej jinde, ale zůstával by v tom vztahu stejně, protože by se na něj už všichni dívali jak na blba

Hmmm. mě to celé přijde dost divné. to nebude ten pravý důvod. Chlap pokud o něco stojím, ani nejlepší kámoš natož rodiče mu to nevymluví. Spíš to vidím tak že poznal takové to "nechybíš mi" (znám sama ze své zkušenosti) nebo se tam mohlo odehrát ještě něco jiného...každopádně můžeš aspoň využít toho, že on je pryč se vším a ty se dáš do kupy aniž by ti u toho překážel (nějaké to náhodné potkávání se a tak).
Reaguji na misicka4578:

já právě taky nevím, co s tím...

Reaguji na misicka4578:
Ano, je třeba alespoň se pokusit nedělat si z toho tak těžkou hlavu a hledat pozitiva. Taky už se trochu začínám "probírat" a ono to není zase tak špatný mít čas na sebe a uvažovat trochu "sobecky". A ono i časem zjistíme, že ten náš pan dokonalý, co nám tak ublížil, vlastně ani tak dokonalý nebyl.
Příklad: jednou jsem byla děsně zblázněná do jednoho kluka, udělala bych já nevim co, on se mnou sice spal, ale vztah nechtěl. Byla jsem z toho špatná. Čas ale nakonec ukázal, že bych ho vlastně teď už nechtěla, rozhodně ne do vztahu. Byl o 11 let starší, středoškolský učitel, bydlel ve škole, plat nula nula ***, neměl ani řidičák, neustále někde flámoval...no prostě

Reaguji na ditt: člověk si to časem vše uvědomí já to vím, že nebyl zdaleka dokonalý, byla jsem zaslepená tím, jak moc jsem ho milovala a udělala bych pro něj vše, já BLBEC!
Ze začátku jsem strašně doufala, že se vrátí, otevře dveře a řekne, jak mě miluje a teď kdyby to udělal, tak mezi těma dveřma dostane pěstí je mi lépe.. a pročítání příběhů k tomu vážně dost pomáhá

Reaguji na ditt: Reaguji na misicka4578:
jupí holky, tak to vypadá že naše rozchodová várka už je celkem v pořádku - mám radost

Můj první vztah - taky mi přišel dokonalý... sice tedy on to bral že spolu spíme a já že máme vztah až poté jsem zjistila, že jeho přístup ke světu je dost pokřivený (svou další přítelkyni odvezl na letiště a jak byla pryč tak ještě cestou domů se stavoval užít si s kamarádkou)...no prostě jsem byla a dodnes jsem vážně ráda že jsem se ho zbavila dodnes se občas vídáme, dokonce jsme spolubydleli před tímhle mým rozchodem (s tím mým bývalým jsou kamarádi odmala, tak kluci bydleli spolu každý se svou přítelkyní -mmch rozpadlo se to u nás a den poté i u nich). a postupně si i říkám, že už se s ním nechci ani bavit, protože jeho charakter je za těch 7 let co se známe pořád stejný a to je mu 30...

Reaguji na nonysek:
Tak vypadá to, že se lepšíme, ale ještě nějaký čásek to asi chtít bude

Tak to je přesný, oni to berou jako soulož, my jako vztah!

Reaguji na Poppy_: vím jak se cítíš,já byla s eď již bývalým přítelem rok,mezitím se se mnou kolikrát rozešel,hrozně mě zklamal,ale dala jsem mu už asi po 20té šanci a opět se na mě vykašlal,teď mi napsal že je to již definitivní .. je to teprve den,,ale jelikož se mnou pořád tak zametal tak kvůli tomu nejsem tak smutná,ale když si na něj vzpomenu a ty rána .. vždycky vstanu s nateklýma očima

Nejhorší snad je, když se maj dva lidi rádi, ale radši to ukončí( resp. on) jen proto, že to neklape a nemá snahu pro ten vztah nic udělat, ale zároveň se trápí, že přišel o někoho, koho má rád. Hlava mi to nebere, ale je mladej, tak to je asi to nejlepší, co mohl udělat.

já se taky podělím o svůj příběh .. s přítelem jsme měli dá se říct skvělý vztah do doby,než mu jeho rodiče řekli,že by bylo lepší aby se se mnou rozešel,což udělal,ale byl se mnou tajně,jeho otec to bohužel zjistil a řekl mu,jestli to neukončí ať si tedy sbalí věci a může se odstěhovat ke mě (jeho matka mě neměla ráda od první chvíle,pochází z bohaté rodiny a tak pro něj chtěla nějakou pipku,vyvrcholilo to tím,že nás slyšela jak spolu spíme,což bylo opravdu trapné) .. napsal mi tedy že se mnou nebude,asi tak týden jsem ho jak husa přemlouvala,ať se ke mě vrátí,nakonec svolil a takhle to bylo pořád .. týden jsme spolu byli,týden zase ne,potom se to obrátilo,že já už toho měla dost,tak prosil on mě .. a nakonec se se mnou rozešel a nebyli jsme spolu měsíc,odjel na dovolenou ze které mi často psal a dali jsme se zase dohromady(vztah založený na tom,že si píšeme,nikdo o nás nesmí vědět,musíme se scházet jen když to nebude podezřelé jeho rodičům,takže měl pořád strach) byli jsme spolu cca týden,tvrdil mi,že mě miluje,že nikoho jiného by nechtěl,že to zvládneme,i když v jednu chvíly měl zase řeci,že náš vztah upadá a podobně .. nakonec to vyvrcholylo,že jsem mu udělala menší scénu,vyděli jsme se po týdnu a skoro si mě nevšímal,nakonec mě nechal jít i pozdě večer samotnou na vlak .. a teď mi chladně napsal,že ten rok se mnou byl hezký,ale je na čase to ukončit a tím myslí,že definitivně,že se s tím smířil docela rychle .. nevím,je to můj třetí vážnější vztah a vlastně nejdelší a z minulého vztahu jsem se vzpamatovávala,přibližně rok a to jsem s dotyčným byla JEN 4měsíce .. bojím se toho,že už se mi opravdu neozve,že to je definitivní,navíc má jít na vejšku,takže si tam určitě někoho najde,sám přeci nebude .. jen nechápu jak muži v tomhle ohledu můžou být tak chladní

Už je to něco přes měsíc, a za pár dní to bude 2 měsíce, a já jsem si naivně myslela, jak už se to lepší a lepší, už jsem ani nebrečela dlouho a před pár dny to na mě dolehlo jsem špatná jak sáňky v létě, zase řvaní, nespavost, nejím...hrůza.Ale bylo to umocněno tím, že jsem ho potkala, a pořád si říkám, co teď bude dělat s tou jeho nějakou přítelkyní, že ona teď je tam, kde já jsem bývala, jak ju začne brát mezi naše kamarády...no hrozny. A jak se spolu maj dobře...opravdu je mi z toho zle.

Reaguji na AnetteB: no právě,nejhorší je když ho někde potkáš .. a ještě ho potkat s nějakou dívčinou,to by mě kleplo

Reaguji na majuska852: bože,to bych asi vyhledala psychologa,obdivuju tě

chápu tě, ale buď jedině ráda...přečti si znova co jsi tu napsala a odpověz si na otázku jestli ti tohle přijde normální?? on je asi dost nevyzrálý jedinec když to má každý týden jinak.

koukám že to máme úplně stejně.

to jo...ale to nejhorší je snad za námi