Rozchod - vaše příběhy, rady jak přežít

Reaguji na LaArdilla: Taky mě to napadlo. Sice to není ideální řešení, ale asi nebude jiné východisko. Napsat, předat, na chvíli odejít, vrátit se a probrat to. Pak už nebude cesty zpět..

To si napsala výstižně, lépe bych to neřekla

Tak jsem si myslela, že jsem z nejhoršího venku, v pondělí ráno jsem si pobrečela, ale šichtu jsem zvládla, pak s holkama na kafe a bylo mi celkem fajn.
Ovšem dnes ráno jsem se sesypala, z práce rovnou k lékaři, přivodila jsem si sama opět zdravotní problémy.

Jsem úplně blbá, je mi 24 let a trápím se tu pro chlapa, který je absolutní sráč! Ubožák jeden, který má problém zvednout ***** a do očí mi říct, že je konec!

A proč ten konec neuděláš Ty?! Opravdu Ti to stojí za takový trápení? Přiznám se, že poslední dobou začínám být alergická na lidi, kteří si stěžují na něco, co sami mohou moc dobře změnit a skončit tím svoje trápení. Jsi mladá holka, vztah evidentně nefunguje, on není ten pravý, Ty si akorát ničíš svou psychikou zdraví. Sepiš si plusy a mínusy toho vztahu (věřím, že mínusy převáží), napiš mu, že je konec, smaž si jeho číslo a vyraž si někam na víkend odpočinout. Svůj život máš ve svých rukách a ne v jeho!

To mi přijde zbabělé a nevhodné.Manželství si zaslouží trochu důstojnější a slušnější způsob ukončení než jen napsat dopis.

Tím jsem nemyslela, že už by se s ním pak neviděla. Je dobré si nejdřív sám napsat, co všechno chci vlastně říct, člověk si to může v klidu promyslet. A na druhou stranu, pokud vím, že promluva s tím druhým by se zvrhla v hádku a vyčítání, tak je to rozhodně lepší způsob, jak v klidu vyjádřit svoje pocity.

Reaguji na Lauritta: To není míněno tak, že se ten dopis napíše a hotovo, je konec bez další debaty. Spíš to beru jako takovou možnost, jak o tom začít komunikovat, protože s ním nejsem schopná o tom mluvit. Nejsem schopná ze sebe dostat to, co cítím a necítím a vyříkat mu to. Ten dopis je jen krajní možnost. Já stále čekám na to, že tu odvahu dostanu a že si promluvíme. Je to každým dnem horší, tak si myslím, že to nakonec vykrystalizuje a řekneme si to....

S tím souhlasím, určitě je dobré si na papíru utřídit myšlenky a i takto to v sobě uzavřít.Máš pravdu, že v afektu člověk málokdy střízlivě formuluje své pocity a důvody, které ho k rozchodu vedou a může se to pak zvrhnout ve vzájemné obviňování.

Reaguji na Lauritta: Přesně tak. A já jsem člověk, který když je ve stresu, tak se mu nedostává slov. Spíš mlčím. A já chci, aby se dověděl všechny důvody rozchodu. Nechci, aby si pak něco domýšlel a nenáviděl mě za něco, co není pravda...

My se poslední měsíc hádali. Jeho spolužačka na vysoké hrozně intenzivně začala projevovat zájem( řekl mi to, dozvědět bych se to neměla jak, takže + pro něj) a najednou neví co chce. Říká, že přes den je to oukej a v noci přemýšlí jestli to má cenu. Je fakt, že je to ted u nás jako na houpačce, hádek je dost. Ovšem nejsou to hádky s nějakým pořádným důvodem . V neděli jsme se rozešli na uvědomění si, co v tom druhém máme. V pondělí v noci mi volal jak mu chybím, jak hned ráno dojede, že se mu hrozně stýská. Ráno nedojel, odpoledne mi napsal sms, že nedojede. Že potřebuje čas, na což já krá.a jsem mu řekla, na co čas, že to zvládneme spolu. Navečer mi řekl, že vážně chce být sám, že potřebuje víc času, že je konec. V noci mi zase psal jak strašně to bolí a když jsem mu zavolala. Řekl, že kdyby jsme se vrátili zpět, tak by to nemělo dlouhé trvání. Tak strašně ho miluju a nevím co dělat .. (Potřebovala jsem se vykecat, kamarádky už otravovat nechci)

Reaguji na MiaMax: velmi těžká situace.. Pokud ale partner přemýšlí o jiné ženě, mě by to asi až příliš vadilo.. Někdy čas opravdu vše vyřeší. V tom případě bych ho naprosto přestala kontaktovat a zatla zuby a neodpovídala mu ani na noční sms... Pokud mu pořád dáváš najevo svůj zájem, má stále jakousi jistotu. Teprve až mu začne téct do bot, si možná všechno uvědomí... Může taky pomoct, kdyby Tě partner viděl s jiným mužem.. To je silný poutač pozornosti, u kterého si lze taky spoustu věcí uvědomit.. Hodně štěstí a pevné nervy

Reaguji na Petulaa: tak jsem přečela skoro celou diskuzi. Taky mi to trvalo par dnů. Jsem ráda, že ti to dobře dopadlo s nad ten tvuj vztah porkačuje a jsi šťastná. Zajímalo mě co se stalo a jsem ráda, že ses po roce vložila tak pozitivní příspěvek snad si to ještě přečteš.

Takhle diskuze byla založená před 4 roky....docela by mě zajímalo jak je to se slečnama z prvních příspěvků. Snad je vše jen dobré Já jsem byla 3 roky ve vztahu s někým, kdo si mě vlastně vůbec nezasloužil. A poslední dobou se choval vážně hnusně a žádný šance, který sjem mu dávala nevyužil. Takže jsem ho poslala k vodě. A bylo to strašně těžký, to mi věřte. Pořád sjem ho milovala ale dělat ze sebe pořád blbce, to už ne. On šel na stejnou VŠ jako jsem chodila já. Sám si ji vybral, jen abychom byli spolu a naplánoval nám společné bydlení. tak jsme se tedy sestěhovali s tím, že mi tvrdil, že to bdue lepší a náš vztah se upevní. Plánoval si se mnou budoucnost, ale přitom se choval, jak kdyby o mě nestál. Asi ho začlo pálit dobré bydlo, začal se nudit a aniž by mi cokoli řekl, snažil se to vyřešit, tak si začal nabalovat jiné holky. Přisla jsem na to a hned to skončila. To bylo přrd Vánoci. Musím říct, že to byli šílené svátky, v Tv dávali samé pohádky s Happy endy a to mě šíleně štvalo. Začalo mi zkouškové a na učení jsem neměla vůbec náladu nějak sjem to ale zvládla. V našem bytě jsem tedy nebyla a byla jsem v mém rodném městě. Začal mi nový semetr a týden na to se odstěhoval a vrátil zpět do našeho města, nechal školu a šel pracovat. Ještě pořád je mi smutno, ale musím jít dál. Snažím se ze všech sil a snad jsem na dobré cestě. S nim bych se stejně jen trápila, vůbec bych mu nemohla důvěřovat. Musím najít teď sama sebe, protže jsem se mu oddala až moc. Cítím se ukřivděná a ta zrada z jeho strany pořád bolí.

No, nestačím zírat, kolik je tu nevyzrálých chlapců. co neví, co chtěj...tragédie můj ex byl to samý, vzhledem k tomu jsem teď v podstatě štastně nezadaná

Reaguji na Dasule: už sem to tu někde psala ..asi nějakej trend mezi chlapama