Rozchod - vaše příběhy, rady jak přežít

asi mu v Německu žádná nedala...tam je holt za Ukrajince takže to tam chlapi z ženskejma nemaj jednoduchý... tak by ti dal možná šanci aby mohl zasunout. Promin že píšu tak na rovinu ale chlapi přemýšlí jinak

asi mu v Německu žádná nedala...tam je holt za Ukrajince takže to tam chlapi z ženskejma nemaj jednoduchý... tak by ti dal možná šanci aby mohl zasunout. Promin že píšu tak na rovinu ale chlapi přemýšlí jinak

Reaguji na Janice28: dobrej názor

To sice ne, ale už jen to, že píšeš:

Já myslím, že by Ti mělo být zcela jasné, jak se zachovat.

Ať počítám jak počítám, vychází mi to na dvakrát.

Děkuji už se cítím líp, aspoň mám důvod být na něho naštvaná..

Někdy bych ty chlapy praštila pánví po hlavě, aby se jim rozsvítilo, co vlastně chtějí...

Ten můj se taky mění jako počasí, jednou mě má rád, pak mě zase nechce, teď mě pro změnu prý pořád miluje, ale být se mnou nemůže...možná někdy

To je dobře!

Přesně tak, a to se počítá.

Ahoj, tak jsem si to tady pročetla. Dneska jsem dostala kopačky... Chodila jsem s ex-přítelem přes měsíc.. Zamilovanost atd. A dneska mi napsal,že má jinou kterou zná už delší dobu ,ale až ted zjistil ,že jí má rád! Já sedím doma a bulím protože nechápu proč a kde jsem udělala chybu

Patrně si chybu neudělala, pouze jsi "narazila" na nezralého jedince, který neví, co chce. Jakmile chlap něco "zjistí", tak to většinou fakt stojí za to. Klid, poplakej si, a buď ráda, že se to ukázalo takhle brzo. Bude lepší, uvidíš.

Reaguji na Cafareli: Byl to vztah po dlouhé době. A ted jsem zase sama Si říkám ,že to musí být mnou.. Jinak už nevím

Tak holky já se přidávám do diskuze. Rozešli jsme se začátkem prosince po dvouletém vztahu. Hlavní problém bylo žárlení, paranoidní a oboustranné... Udělala jsem chyby, vím to, hlavně ke konci to se mnou asi bylo k nevydržení, dal mi důvod žárlit (sice ne nevěra, ale i tak..) takže mě můj drahý jednoduše pustil k vodě... Se slovy že se k sobě jednou můžeme vrátit. Že si potřebuje jen odpočinout. Že i kdyby měl tisíc jiných holek, tak že já pro něj budu vyjímečná. A hlavně, že ať si nemyslím, že si hned bude chtít zase s někým začít. Brala jsem to, ok, dáme si "pauzu", urovnáme si oba myšlenky.. měsíc a půl jsme se neviděli, nepsali si, žádný kontakt. Teď, když jsem začala přemýšlet, jestli se mu nemám ozvat, že se mu určitě taky musí stýskat, tak mi oznámil, že si někoho našel a že ji navíc přivede na jednu společnou akci tento týden.
Tak a teď raďte, co s tím? Připadám si, že jsem zase na začátku. Po tom měsíci jsem byla už celkem v pohodě a teď je vše zase jako těsně po rozchodu.

Reaguji na sandydare:
na tu společnou akci bych nechodila

Souhlasím. Pokud se nechceš zhroutit, nechoď tam. Udržuj pořád žádný kontakt, nezajímej se o něj a tak. Já, i když jsem nakonec byla za rozchod ráda a jsem teď šťastná s jiným mužem, tak stále, tedy už půl roku, jsem požádala kolegyně v práci, aby mi o ex nic neříkaly - prostě jsem na něj uvalila tzv. "informační embargo" Vím, že je to pro mě lepší, protože když mi třeba někdo řekl, že ho viděl tam a tam a tak, tak mě to stejně trochu zabolelo a já nad tím musela přemýšlet. Takže čím míň toho o něm vím, tím je to pro mě lepší.

Taky uz jsem přemýšlela, že tam nepujdu, ale zase celou dobu vztahu mě určitým způsobem omezoval, nechodila jsem na různe akce (ne že by vyložene řekl že tam nemam chodit, ale prostě jsem vědela že by mu to vadilo) a tak se nechci kvůli němu omezovat i teď. Hlavně jd to akce která je jednou do roka a těšila jsem se na ni už dlouho. Nechci ani dělat naschvály, že teď si taky honem někoho najdu, kdyz on už má novou. Nejradši bych tam šla a s gracií ukázala, že jsem sama a je mi dobře a nikoho nepotřebuju, jen nevim jak na to :-/

Zdravím všechny, předem se omluvám, že zakladatelce narušuji diskuzi, ale s tématem to souvisí a vlastní téma mi nešlo založit...nevím proč ....takže před 14 dny se smnou přítel rozešel.Bylo to kvůli mě.Chytli jsme se vždy jen kvůli jednomu-mým rodičům(jinak jsme se nehádaly a bylo nám spolu nádherně) Já jim pořád ustupovala,nedokázala si dupnout,stát si za svým a stálo mě to krásný vztah (oni totiž byli proti němu, ale teď postupem času už si zvykli).On mi pořád dával novou šanci, pořád mi říkal, že to musím zlepšit, ale já ji nevyužila, jakobych byla slepá a neviděla jak mu ubližuju nebo já nevím, jak jinak si mám své chování vysvětlit (teď to prostě nechápu a vím že to se mnou měl těžký) a jemu velká trpělivost došla.On teď začal chodit s holkou,s kterou se asi měsíc kamarádí, tak to spolu dali dohromady,prý aby mu to pomohlo na mě zapomenout,a já prý mám udělat to stejný. Ale já to nedokážu, pořád ho moc miluju a nedokážu na něj nemyslet, pro mě neměl nějakou závažnou chybu, byl to chlap se vším všudy na správným místě....jen prostě už se nechtěl dál spálit, a víra, že to bude lepší ho opustila. Já si to snad už nikdy nepřestanu vyčítat, moc mě to mrzí a teď vím, že už bych ty chyby znovu neudělala, dupla bych si a šla si za svým hlava nehlava, ať to stojí co to stojí....ale teď už je pozdě...řekl mi to i on, že jsem si to mohla uvědomit dřív, že na to čekal celý dva roky, co jsme byly spolu...Oba se máme pořád rádi a máme spolu hezký vztah, nic si nevyčítáme, dokážeme spolu mluvit (já teda vždycky s pláčem a on se ke mě taky někdy připojí) a pro něho to taky prý není lehké, že prý ještě dlouho to těžké pro něho bude, než se s tím vyrovná...chtěla bych aby se vrátil a dal mi už konečně poslední šanci... on to taky nevylučuje, že bychom mohli být ještě někdy spolu, že prý se třeba ještě někdy naše cesty setkají....ale nic mi neslibuje a nemám na to spolíhat a mám si prý radši taky někoho najít a zapomenout. Nevím, co mám dělat...žadný kontakty nic? a nebo zůstat kamarádi (jak chce on)? ale z mý strany to bude vždycky něco víc než kamarádství.....myslíte, že se vrátí? o mám dělat? poraďte prosím...

Tak koukám, že jsme na tom dvě úplně stejně... taky pořád doufám, že ten jeho nový vztah je jenom přechodný, že se do 3 měsíců rozejdou a zjistí, že chce být se mnou (s bývalým přítelem se mi přesně tohle stalo, ten mě kvůli té slečně i opustil) ... Všude na netu čtu že vztahy takhle krátko po rozchodu nemají dlouhé trvání, ale bojím se, že zrovna jemu to vyjde.. Na druhou stranu přede mnou měl jen jednu dlouhodobou známost (asi tak 3 roky přede mnou) a jen pár měsíčních vztahů, není ten typ co potřebuje být za každou cenu ve vztahu... sakra!! Štve mě, že se tu kvůli němu trápím a on si užívá!