Rozchod - vaše příběhy, rady jak přežít

Reaguji na lili09:
Přesně tak, jsme na tom stejně...a teď babo raď ... taky to tak mám,čekám že se chytne za čumák...ale nevím nenvím

14 dní je na uvědomění strašně krátká doba.

Reaguji na Patty:
A kolik myslíš,že je na uvědomění akorát?

Nevím, třeba 3 měsíce? Prostě spíš bych řekla, že řádově měsíce a musí si skutečně uvědomit, že by o tebe mohl přijít.... musí mít strach, že o tebe přijde. Po 14 ti dnech řekne, že se bude chovat líp, ale podle mě se bude snažit jen chvíli a zase to sklouzne do starých kolejí. Nevím, sama ve vztazích pořádně chodit neumím, tak tu nechci dávat zaručený rady...jen myslím, že je 14dní fakt krátká doba.

Reaguji na Patty:
V tom co píšeš,máš naprosotu pravdu. Jsem sama na sebe naštvaná,že bych ho vůbec ještě chtěla,ale jí Ti nevím,že ta láska úplně otupuje mozek... nejhorší teď je,že přemýšlím nad tím,jak hodí do města,balí holky,kontaktuje bývalé milenky atd... a já nic,třeba to tak není,ale připadám si méněcená... že třeba on za tu dobu co nebude se mnou se vyspí s několika ženami a já s nikým...je to divné ,co...

Reaguji na Petina:
A co mám tedy dělat? jsem fakt zoufalá,nedokážu se z toho dostat...

To znám moc dobře...ještě bych ti doporučila rady jedné uživatelky, která to tady někde skvěle napsala, co dělat...jen to teď zaboha nemůžu najít, bylo to téma něco jako Ex, který chce být kamarádem... a ona tam skvěle popisovala, jak ho dostat zpátky, jak udělat, aby si uvědomil, že přestřelil a aby se vrátil. Bylo to krásně, trefně napsané...drsné, ale 100%ně účinné.

Zkusím ještě pohledat, ale její postup mám překopírovaný ( a vytisklý) a fakt můžu jen doporučit. Tak kdyžtak ti to pošlu po SZ, jestli to nenajdu tady na Omlázku. Ještě pohledám.

Ten váš vztah byla taková přetahovaná, zkusila jsi na něj poslední možný nátlakový krok, rozchod, a ono to nefunguje. Když se budeš teď chtít vrátit, budeš v úplně podřízené pozici a už asi nedosáhneš ničeho, vaše konflikty se buď budou stupňovat, a dopadne to zas stejně (opět ztratíš nervy), a nebo začneš potlačovat svoje názory a potřeby a za chvilku z toho budeš na prášky, budeš nula. Nedělej nic, vydrž, za dva měsíce budeš mít čistou hlavu a pak teprve uvidíš, jestli ten vztah za něco stál.

Ááá, už to mám, tady, má milá https://www.omlazeni.cz/rozesel-se-a-56-28864-0.htm l

Reaguji na Morrigan:
Bohužel,máš přesně pravdu !! Reaguji na Patty: páni,tak to je perfektní.... no,ono je to ale 3 dny a zatím vůůůbec nic.... jen jednou v noci volal,a to jsem neslyšela (po tom kině,co tam šel radši sám) a pak už nic... vím,že kdybych teď polevila,bude vědět,že jsem jen jeho a efekt bude ještě horší než lepší ... jenže,mám se učit na státnice,jenže jak,když Vás trápí láska,tak nevím,útéct do přírody,srovnat se,nebo vymetat bary,nenechat si hned ují,ho třeba potkat s jinou... sakra,prostě už jsem nemohla jinak...nevážil si mě...bohužel,je to tak...

Tak, už je to pár dní...a ještě se neozval .... asi za to nestál....

tak se to vyřešilo samo, druhý den po tom co jsem napsala tenhle příspěvek, jsem zjistila, že se scházel s jinou, a to prosím s 16 letou slečnou (mě je 22)! Takže už ho zpět nechci, nemůžu už mu věřit a bez důvěry to pro mě nemá cenu, navíc u mě hrozně klesl a nemohla bych si ho už vážit. Takže se přidávám do klubu definitivně rozejítých, nějak mě to ani moc nebolí, spíš jsem naštvaná, že ze mě dělal blba. No do září se stěhuje a já se budu věnovat sobě, hlapy nechci nějakou dobu ani vidět.
Přeji Stafulce, aby to u ní dopadlo lépe než u mě!

Reaguji na lili09:
No, myslím, že u mě to nedopadne lépe. Ty máš teď aspoň jasno, víš,že už ne. Ale já se v tom furt zmítám, ale myslím, že je to definitivní. Přátelům prostě jen řekl,že už spolu nejsme, takže si myslím, že jsem pro něj asi moc neznamenala, kdyby ano, ozval by se ... něco by udělal, ale já mám stejně pocit,že se zas vídá,se svou bývalou milenkou ... nevím... prostě to jen přijmout,aby to nebolelo ... říct si, že to fakt nemělo smysl,aby se mnou takhle jednal ...Já Ti přeji, do budoucna, lepšího partnera ...

Reaguji na Stafulka:
Jasno mám, to je pravda, ale začíná to dost bolet, nedokážu jen tak ze dne na den zapomenout, byl skoro 6 let můj život, byl pro mě všechno, byl to krásný vztah, začlo se to kazit teprve nedávno, pořád ho miluju. Teď musíme řešit jeho stěhování a já to moc nedávám, nedokážu si představit, že až v září přijdu k nám domu (do bytu, kde jsme spolu bydleli 3 roky), že on už tam nebude, ze všech věcí bude vyzařovat on a já se bojím jak to budu zvládat

Reaguji na lili09:
Víš,tohle si vůbec neumím představit, 6 let,to už je něco,i mě to bolí a představa,že bych s ním byla 6 let no,nezávidím Ti. Ale věřím,že to zvládneš,nic jiného nám nezbývá, já jsme si řekla,že si udělám pořádek v životě (aspoň se pokusím),zapřemýšlím,co opravdu chci,zkusím chodit na nová místa (a radši se bud nějaký čas vyhýbat těm,kde bych ho mahla potkat s jinou,mmch. naši ,,přátelé" neváhali,dát hned na net jeho fotky s jinou,takže taky paráda ), najdu si novou práci,nový fitko,pořádně uklidím a zaměřím se na sebe,to můžu poradit i Tobě... a ten další a lepší pak přijde sám... snad stejně,lidi okolo sebe měnit nemůžeme,ale můžeme změnit svůj přístup k nim... je to smutné,také bych si moc přála,mít toho jednoho a zůstat s ním,ale asi mi zatím není dáno a když to vidím okolo sebe,co se děje,jak chlapi opouštějí těhotné ženy a ženy s malými dětmi,a nemocné ženy a jdou za mladšími...říkám si,ať to bude v mém životě jakkoliv,budu se teď snažit o to,aby kdbych jednou měla dítě a muž mě opustil,abych měla dost prostředků k tomu,abych ho dokázala zajistit i bez něj... na chlapi není spoleh... a taky si myslím,že je lepší mít staršího přítele...ale nevím o kolik kolik je tobě a kolik byylo jemu?