Rozchod - vaše příběhy, rady jak přežít

blacklilly
no, tak to potěš koště, takhle já to naštěstí neměla... tak snad to s námi dobře dopadne

Malacek
Doufám, a moc nám to přeju! Já to možná budu muset o den posunout, kvůli práci. Ale i tak, jak mi radí máma- sv. Bernardýne, oroduj za nááás.
Tyjo, někdy bych fakt byla radši něžná psí princezna (naštěstí věřím v reinkarnaci, tak třeba příště )

blacklilly
no, já mám pořád takový smíšený pocity - začíná se to ve mě rvát, ale asi to taky bude tím, že jsem blíženec, já vím, že i kdybych to s ním dala znova do kupy a na bytě zůstala tak se to znova vleze do těch starejch kolejí a byla bych znova nešťastná... takže vím, že jsem udělala dobře, jen kdyby ty červíci nehlodali...

Ahoj lidičky.

Dlouhou dobu jsem tu nebyl a když tak pročítám vaše přízpěvky vydim ze se láska pomalu ale jiste vytrací ze světa.Je to už rok co mne opustila přítelkyně a neminul den kdy bych na ni nemyslel.Pomalu začínám věřit tomu že jsem prokletej a jestli je bůh tak proč mne tolik trápí.Příjdu di už jen jako loutka v jeho rukou který v jednu chvili dá kousek z toho po čem celou dobu toužila ale jen proto aby ji vzal i ten nejmensi a posledni sen co vam zbyl.V životě sem přišel o hodne lidí který mi byly velmi blízcí.Viděl sem je umírat a nikdy,nikdy sem neuronil ani slzu i prezto ze umíraly moji nejbližší.Dlouhy dny z nichž se stavaj mesíce a roky travim tim že přemýslím proč?Proč zrovna ona mne donutila k slzam?Pořád ji tu vidím.Ten usměv,oči plný života a naděje v lepší svět.Myšlenka na to že ji jiný teď objímá a líbá rve zbytky toho co se snad dalo kdysi nazívat i srdcem z mýho těla ven.Toužím po smrti a přezto tu žiju sám.V bolesti beznaději v samotě.Doufal jsem že když se smrti kouknu zpříma do očí poznám pravdu a řeknu si "vždyt ona nestojií za to abys zemřel".Zkusil sem všechno abych zapomnel ale buh me musí nenávidět.Nejde zapomenout.Zkusil sem se už i odrovnat.Nejprve prašky což vedlo jen k tomu že sem na den ochrnul na nohy a další 4 dny mi bylo tak zle ze sem nemohl nic.Pak už jsem zvolil jistější cestu a krvacel sem tak jako krvacelo moje srdce.Když už sem cejtil jak slábnu došlo mi že to co sem čekal že si řeknu že nestojí za to abych zemřel není pravda.Jestli nekdo někdy za takovou obět stál byla to ona a ani na pokraji smrti se to nezměnilo.Pochopil sem ale taky že kdyby to tak skončilo zničil bych jí tím a na to abych něco takovýho dopustil ji příliš miluju,takže žiju i když se tomu nedá vlastně ani život říct.V zrcadle už nepoznávám vlastní tvář.Dýchám ale uvnitř mě všechno zemřelo.Měl bych jí nenávidět za to co provedla a přezto to nedokážu.A tak tu den za dnem sedím koukám do prázdna a prosím boha přezto že sem ateista aby mne toho utrpeni zbavil.Je to ironie.Toužit po smrti a přezto bejt nucenej k životu protože miluju a nechci ji zničit.Jedno vím jistě a i když mne budete ubezpečovat o tom že čas to spraví že najsu jinou vim to že tomu tak neni.Nevím jak to vím ale prosteě to vím.Dnes má už přítele jinyho mučí mne ta myšlenka na ně dva bolí mne to ale vím,že je štastná.Nechci jí už zpátky tak jak sem chtěl dřív jen doufám že jí ten novej přítel dá všechno co já sem nedokázal.Noc co noc usínám a přeju si aby to skončilo abych ráno nemusel znovu otevřít oči do toho sedýho světa v kterým žiju.S každým probuzením jako by umíral kousem mne samotnýho.Jak dlouho vydrží něco jako já takovou bolest to je jediná otázka kterou si kladu pořád,přezto že odpověď znám.Kůli ní vydržím tohle všechno třeba věčnost jen kůli ní protože na mém životě už mi vůbec nezáleží.

Další den beznaděje a smutku.Tohle je daleko horší než peklo.Už vím co tím kolikrát lidi myslej když reknou že sou daleko horší věci než je smrt.Ničí mě to všechno.Od doby co mne opustila sem předtal uplne žít spíš si připadam jako chodici a dejchající mrtvola.na ničem mi nezáleží z ničeho nemam ani tu nejmenší radost prostě nic sem už v koncích ale říkám si že je furt lepší abych trpěl já než aby trpěla a byla neštastna ona.bylo by tak snadny to skoncit a jen diky ni a tomu co k ni cejtim to nedokazu.Sem uz asi fakt blazen.

SirCohen, promiň ale myslím si, že nejsi úplně normální. Přečetla jsem si Tvé příspěvky a působíš na mne velice podivně. Třeba Tvá připomínka, že jsi vůbec neplakal, i když Ti odcházeli Tví nejbližší... Nevím, jestli to bereš jako přednost, nicméně to je přinejmenším podivné.
Tvé náznaky o pokusech o sebevraždu ve mě vyvolávají jen jedno: Jdi se léčit.
Vůbec se nedivým Tvé bývalce, že od Tebe odešla.
Neboj se, já tě nebudu ubezpečovat, že si najdeš jinou, protože s Tvojí chorobnou závislostí na druhé osobě, by s Tebou byla každá chudák!!

True

mas asi pravdu ostatne to ste mely i predtim.nemyslim si že bych na ní byl zavyslí.Kdyby to tak opravdu bylo nebyl bych si to schopnej přiznat.Jak říkám smířil sem se s tím že to prostě tak je a nedá se to napravit.A ano nevím proč sem nebrečel když odešly moji nejbližšší možná proto že sem chtěl bejt prostě silnej před všema sourozencema.Neříkám že ji chci zpátky protože nechci vím že je štastná tak nevím proč bych to štěstí co ted ma mel nicit.Ze by utekla kazda no tak tim si sem jistej protoze kazdou od sebe odezenu.nevim jestli se to da nazvat zrovna zavylślactvím tak jak jsi to rekla ty ale mozná na tom neco je.jasne chybi mi a hodne byl bych rad kdyby se vratila protoze pro me byla vsim ale nejsem takovej blazen abych tomu jeste nekdy uveril.nevim proc by se mnou mela byt kazda chudak sem spis normalni obycejnej clovek a jasne delam chyby jako kazdej ale blazen nejsem nebo mozna uz i jo to nedokazu sam posoudit.Nikdy sem nikoho v nicem neomezoval nebo ja nvm nechtel buh vi co ale to je jedno.mas asi pravdu i kdyz se jako zavyslak na ni teda fakt necejtim jen mi proste chybi nic vic v tom nikdy nebylo.

Sir Cohen, Ty kluku jeden, Ty mi dáváš! Seber se. Žádným ukončeným vztahem život nekončí. Je zbytečné za to obviňovat Boha, vždyť každý si za své štěstí může sám a jenom to, jaký je s ním jsou lidi rádi, nebo neradi. To je jednoduchá rovnice. Tak na sobě pracuj!

True

ono uz neni na cem pracovat.vestesti sem prestal verit uz davno a mylis se ve mne.Nikoho z toho co se stalo neobvinuju leda sam sebe protoze sem se nekdy choval fakt jak totalni magor k ni.Skoda ze si to clovek uvedomi az kdyz je opravdu po vsem.Ja to co k ni cejtim nezradim proste to nedokazu a jestli tomu veris ty nebo ona na tom uz nezalezi.V zivote sem ztratil uz hodne a ano hodne lidem sem ublizil a tohle je trest za to vsechno.Driv sem mel svy vlastni zasady pravidla kterych sem se drzel vsechny sem diky tomu co sem k ni cejtil zradil.Neni uz nic na cem by mi fakt zalezelo nestojim o ni ale uz ani o zadnou jinou.moje srdce ji bude patrit navzdycky dal sem ji ho a kazdej kdo me opravdu zna vi ze takovou vec nedelam jen tak.i pred ni byly fajn holky ale nikdy to nebylo takovyhle.jasne mel sem je rad to bych lhal kdybych rekl ze ne ale nikdy nikdy se nedostala zadna tak daleko aby ziskala my srdce cely.To dokazala jen ona a o to horsi to vsechno je.nedokazu uz cejtit vubec nic a na to abych hledal nejakou jinou kdyz vim ze bych ji stejne nikdy nemohl dat to co sem dal tyhle to nechci.Nemohla by byt se mnou stastna.nedokazu se pretvarovat a lhat sam sobe nebo jinym takhle ne.Akorat bych ublizil dalsimu nevinymu cloveku a to uz nechci.jestli mam byt sam a bez ni pak budiz.jestli se mam do konce zivota trapit fajn prijmu to rad a s usmevem ale nikdy nikdy uz neublizim ani ty co miluju ani nikomu dalsimu mozna snad krom sebe samotnyho.hodne lidi tohle nemuze pochopit a vis proc?jen se podivej na dnesni svet.nekdo se vam libi chvili se s tim clovekem bavite a pak bum prestane vas bavit nebo se objevi prvni malej problem a je najednou po vsem.Jestli tomu dneska lidi rikaji laska tak si lzou a ublizujou daleko vic nez kdy sem dokazal ja.Vim ze ona byla ta prava bylo nam spolu fajn nehadaly sme se a vychazely spolu skvele.pak ji ruplo v bedne a od ty doby to slo z kopce.verim tomu ze kazda z vas jendou tohle zazije ale to ze sem chlap neznamena ze sem bezcitna bestie.moje smula protoze ji sem opravdu miloval a asi budu az do smrti ac to zni blahove sem proste takovej.snazil sem se ji dat vsechno po cem touzila ale bylo to asi malo.az i ty skutecne poznas to cemu ja rikam fakt laska myslim ze se mi uz nebudes tak divit ze sem byl tolik zoufalej ze sem si sahl i na vlasni zivot.a jen diky tomu abych ji uz neublizil a neznicil toho cloveka kterej pro me znamena vsechno sem se rozhodl zit i kdyz bez ni a navždycky sám.

je to rok a porad dejcham jenom pro ní.Alespoň to sem si celou tu dobu namlouval.Pomalu mi začíná docházet to všechno.A hlavně to že lžu sám sobě.Někdy je nutný pro velký dobro udělat něco trochu zlýho.nevěřím že by mi jí to mohlo vrátit zpátky ale přezto že vím že jí to ublíží vím taky že časem to bude dobrý a myslím si že i daleko lepší když skutečně zemřu.Smrt je součástí myho života už hodně dlouho.Dýchám chodím jím i piju ale tam uvnitř sem zemřel už pred rokem.Je čas to skončit a přiznat si že sem zklamal jedinýho clověka na kterým mi fakt záleželo.Jedinýho kterýho sem skutčně miloval.Lidi jako já už v dnešním světě nemají pochopení.Lidi jako já už vymřely zbyl sem poslední.Nečekám že to někdo pochopí to ani nemužete.Dneska všichni až moc lpíte na karierách,moci a honěním se za sny kterých vetšina z vás nedokáže dosáhnout a při tom všem zapomínáte opravdu žít a skutečně milovat.člověk miluje skutečně jen jednou.Nebojím se smrti už dávno ne.Po tom všem co sem prožil nelituju ani svýho rozhodnuti zemřít.Za starých času by ten kdo zklamal rozporcoval svuj zaludek mecem.A já zklamal.Zhnusil sem se sám sobě.Meč sice nemám ale jsou i jiny zpusoby.Milovat a vedet ze nemuzete bzt s clovekem kteryho milujete uz nikdy to je to samy jako zemrit.To je i daleko horsi nez smrt sama.

SirCohen

Vzpamatuj se, člověče... Nejsi sám, koho bolí srdíčko, ale ty už působíš, že se v tom vyžíváš. Žila jsem s přítelem přes čtyři roky, jsme rozejití asi 4 měsíce, bolí mě to pořád stejně, myslím na něj pořád, mám ho moc ráda, v duši peklo...ale bylo by mi blbé mluvit o tom, že pro mě skončil život natož o smrti. Většinou, když někdo opravdu trpí, okolí o tom ani neví...třeba jen tuší, protože vidí, že ten člověk není až tak veselý a v pohodě... Ale tobě to nevěřím, normálně sis to vsugeroval a píšeš tady slohy.

NECH SI TY KECY A PŘESTAŇ BÝT SLABOCH - to je totiž to nejlehčí vzdát se, litovat sám sebe a nechat se litovat okolím, rozumíš?!!

Pravda sem slaboch protoze silu mi davala ona.pravda trpim jako pes s nikym se nestykam od ty doby.Ale že bych litoval sam sebe?nebo chtel byt litovan pravdou neni.Nezáleží na tom jak sem řekl nedokážete to pochopit.Nebudu tobe ani druhým brát nadeji bohuzel ja ji uz nevidim zadna nezbyla.Jestli sem porad pochyboval tak ted už ne.

A omlouvám se všem za to že sem se tu snažil vykecat z bolesti i za ty jak jsi řekla slohy.Nemusis veřit ničemu JeansG.A jestli se poprvý v životě chovám jako sobec no proč ne.Jednou v životě na to snad mám právo.Promin že jsem otravoval a i vy všichni ostatní.doufám že nepříjdete o naději a víru tak jako ja.Tak to bude asi nejlepší.

SirCohen
Ale však se klidně vypovídej, od toho to tady je... Jen musíš počítat trošku s tím, že to třeba někdo ani nedočte do půlky. Jsi na tom stejně jako spousta jiných lidí, někdo Tě opustil a ty se s tím nedokážeš srovnat. Jenže když to nezvládneš, bude Tvůj život už jen v zajetí vzpomínek a zmarněných snů, je to skutečně to, co chceš?

SirCohen

Mi se omlouvat nemusíš. Tvoje slohy mi nevadí, klidně se vykecej. Ale uvědom si, že nejsi na světě sám, že všichni máme svoje problémy a mnoho lidí si musí projít mnohem horší situací než ty a těm by jsi přišel jen směšný a slabý se svým fňukáním. Dej se dokupy. Když nedáš životu šanci, uděláš tu největší chybu a vůbec nemáš tucha, o co všechno přijdeš. Nahoře-dole-nahoře-dole....vždy to tak bude a od toho máš mozek, aby ses s tím vyrovnal, i když to dá práci. Prožívám taky svoje nejhorší období vůbec a co? Počítám, že přijdou ještě horší a nic nevzdávám, i když mám taky chuť se zahrabat pod zem a už nevylézt...ale nikoho to nezajímá, fungovat musím.