Rozchod - vaše příběhy, rady jak přežít

Endy Bydli tady ale proto že tu nenašla práci takovou jakou by chtěla a že ji po nekolika letech nabídly tak dokoalej job tam tak me pustila k vodě.Odešla sem za mnou a vzdala se přátel rodiny i bývalé prace pak ji ja nvm co přeletělo přez nos a za každou cenu chce zas tam.Když jsem ji vysvětlil že tím ztratí i mne vratila se a že teda zustane ale to už mela smlouvu podepsanou a teď to nemůže stahnout.musi nastopupit pod pokutou 20 tis.tak jsem jí říkal dobrá tak nastoupíš a dáš po týdnu výpověd to na tebe už pak nemužou nijak.no ale to prostě neudělá čímž mi dokázala že to co mezi nama bylo nikdy nemělo cenu a říkám si že sem vul že sem jí všechny ty sliby vážně baštil.nj sem holt smolař a v životě asi šťastnej nebudu nikdy.

Jsem uplně v koncích nevím co mám dělat abych to zachránil.

SirCohen

moc mě to mrzí, je z tebe cítit,že jsi fajn kluk a myslíš a děláš správně....

žádná práce nestzojí za Lásku...a vztah na dálku - to je jen výmluva, keci a keci aby si pak mohla dělat co chce...

ona si to uvědomí,ale podle mě bude už pozdě....drž se

na záchranu musí být dva

a nejlíp uděláš, když ji necháš....jestli chceš něco zachránit, i když je to těžké, tak ji nech...ona na to musí přijít sama...a čím víc, ty ji budeš přesvědčovat, tím víc, se ti bude vzdalovat...

Rattty snad maš pravdu.nechám ji jít ať jde za svým štěstím.Pak už ale dál nedovolím abych ubližoval já jí a ona mne.pokud to skončím tak jednou pro vždy.Ale asi máš pravdu.Děkuju za radu.

SirCohen

nemáš zač, drž se...a klidně se ozvi, chápu Tě....někdy je to těžké...

SirCohen
Nezlob se, ale předpokládám, že jsi chlap, který dokáže trochu čelit obtížím života. A k těm patří i to, že občas taháme za kratší konec provazu, aby se náš partner mohl v životě trochu realizovat. Pokud je problém "jen" kariéra Tvé partnerky, pak jí přece můžeš dát šanci, aby třeba rok pracovala na tom vysněném postu. A pak se definitivně rozhodla. Ona i Ty. Alespoň váš vztah projde nějakou zkouškou, alespoň získáte oba oddechový čas, alespoň si uvědomíte, co jeden pro druhého znamenáte, alespoň to třeba potom nebude tolik bolet, protože budete mít čas se od sebe "odpojit", těch alespoň je prostě hodně, a řekla bych, že pokud je opravdu hlavní příčinou jen kariéra, tak si to prostě za ten rok oba ujasníte. Nejste už zajoši, ale nejste ani v situaci, že by vám nevratně ujížděl nějaký vlak. Můžete si dovolit dát si trošku na čas s budoucností. A víš, nátlak a ultimáta vyvolávají jen jednu reakci - odpor a boj. Ani to jinak nemohlo dopadnout, když dáš někomu nůž na krk, má jediné přání, vzít nohy na ramena.
Radikální řezy jsou samozřejmě možné, ale obrazně bych řekla, že při nich hrozí velká ztráta krve.
P.S. Bral sis hypotéku na dům v souvislosti s tímhle vztahem?

SirCohen
Promiň, ale co jsi čekal, když jsi jí dával ultimáta? Jak píšeš, už jednou kvůli tobě všechno opustila, tak třeba jít to teď došlo, že se nemusí omezovat jen ona. Chápu, že jsi s ní chtěl být, ale kdybys s ní chtěl být tak moc, tak bys ji taky podpořil v její kariéře, dům například na čas pronajal a pak byste se tam mohli třeba vrátit. Nebo ten vztah na dálku byste mohli zvádnout alespoň na zkoušku a pak by se vidělo... třeba bys jí začal chybět a tu práci by pustila sama... nebo taky ne.
Každopádně buď rád, že tu práci vzala teď, protože kdyby se jí vzdala kvůli tobě a nebyla 100% přesvědčená, dříve nebo později bys to měl na talíři.
Je mi líto, že to tak těžce prožíváš, ale kde není kompromis, tam to prostě někdy bolí...

Mate ve všem pravdu.Asi jsem to přehnal.Nezasloužím si ji.Ona ma na nekoho lepšího a nemusí riskovat všechno kůly takovýmu volu jako jsem ja.Holt jí miluju víc než cokoli na tomhle světě a díky tomu jsem dělal chyby od samýho začátku.Bojoval jsem za něco co jsem nemohl nikdy vyhrát.a ano hypoteku jsme braly kuli nam.Nemám co víc už v zivotě ztratit protože ted jsem přišel o všechno.Ale to asi znate všichni když se veškerý vaše sny promněněj v prach.Nj vsadil jsem všechno co ve mne bylo ještě dobryho na jednu kartu a prohral.Teď už nemám nic krom bolesti utrpeni a smutku nad tím jak sem pokazil všechno co šlo.A co se vztahu na dálku týká je to jen výmluva kdyz jsi ti dva nedokažou přiznat že je prostě něco špatně a že je mezi nima konec.Vztah na dálku neexistuje.V tom jediným si stojím za svým.Protože o tom teď přemejšlím každej den a každou minutu.Podle toho co jste tu napsaly snad ani milovat nedokažu.Ale vím že jste to nemyslely zle a chapu vás.Ono ale není všechno tak jednoduchy jak se na první pohled zdá.Byly jsme spolu rok a pul.A z toho jen necelých 5 mesíců opravdu spolu.Mě už můj vlak ujel protože tohle byl posledni pokus o to žít jako normální člověk a bejt konečně jednou v životě opravdu šťastnej.Bohužel to holt nemám jako většina lidí asi protože když miluju miluju nejen srdcem ale i duší pokud nějaká je.Naposledy sem rozchod rozdejchával 9 dlouhých let.Tenhle už nejspíš nerozdejchám.

Dal bych cokoliv na světě aby byla šťastná ale i vy si uvědomte že dálka není neco co by vztahy udržovalo proto jsem bojoval a dal jí jak jste říkaly nůž na krk.Dálka nuti akorát lidi k tomu aby si navzájem ubližovaly a trápily jeden druhýho.Alespoň tak to mezi náma vždy bylo.Rok jsme byly od sebe ale bojovaly jsme za to aby jsme byly spolu.Bohužel ona ten boj vzdala po 4 mesících co jse ke mne odstěhovala.Někdy musí holt člověk udělat i špatnou věc a dát tomu druhýmu najevo že nikdo na světě nemůže mit vše o čem kdy snil.To byla má myšlenka když jsem jí daval na víběr mezi tím co mezi náma je a tou prací.Někdy si holt musí člověk ujasnit co je pro něj v životě důležitější.Jednou to pochopíte i vy.Někdy kompromis udělat nejde ať se snažíte jakoliv někdy to prostě nejde.

SirCohen

nezlob se, ale co to plácáš za hlouposti? Prostě máš své možnosti, názory a podle toho jednáš...podle mě, je to jen můj názor, tak moc jste bojovali aby jste byli spolu a pak když jste to dokázali,tak si myslím,že jste spolu byli až moc....já Tě chápu,ale nemá smysl myslet si a psát takové hlouposti jako jsem tu citovala...tak ji nech at jde, bud si uvědomí, co pro sebe znamenáte a nebo ne....a jak tu už někdo psal, nemá smysl to hrotit a dělat radikální řez...tak ted jste se rozešli, tak to nech, nech ji dýchat a zkoušet to v nové práci....a uvidíš časem,jak se to rozhodne...

víš, moc se mi líbila věta - v Lásce se nemáš dívat a přemýšlet o tom, jak Tě obohatí člověk, kterého miluješ, ale o tom, co by jsi mohl udělat Ty proto, aby byl štastný....čím obohatíš Ty jeho život...v Tvém případě to je podle mě svoboda rozhodování i zaměstnání, ona si chce jen dokázat,že na tu práci má, myslí si, že ji bude bavit....tak proč to nezkusit....

lidé si nemají být tzv na obtíž, nechci aby to vyznělo špatně,ale to ty ted pro ni svým chováním jsi, protože ji omezuješ a bráníš ji v tom, co ona chce....co udělá dítě, když mu něco nechceš dát? o to víc to chce...a když toho má moc, tak už to zase nechce....

jsi určitě fajn kluk, ale když vezmeš někomu svobodu, ten člověk s tebou nebude chtít být....

tak ji nech jít do té práce a uvidíte....ztrácíš jí tím,že ji dáváš ultimáta....tím ji budeš odrazovat a ona se bude upínat k jinému cíli než jsi Ty...

SirCohen
Poslyš, možná jsem špatně četla, ale nikde jsi nepsal, že by měla někoho jiného. To by samozřejmě dost radikálně měnilo situaci. Psal jsi, že je zde pouze o konflikt mezi Tvým požadavkem na vztah, a touhou Tvé partnerky uplatnit se v zaměstnání. Takže, jak to vlastně ve skutečnosti je?
SireCohene, jak popisuješ vaše soužití, píšeš, že jste si vždy ubližovali. Nemyslíš tedy, že rozchod je to nejlepší, co Vás mohlo potkat? Vždyť si to představ, 20, 30, 40 let ubližování, komu by se to chtělo žít?
Mám pocit, že se na svoje partnerky příliš upínáš, to nemá nic společného s láskou. Dej jim víc vzduchu k dýchání a budou s Tebou šťastnější. A Ty s nimi určitě také.

Hašlerko neubližovaly sme si vždy.Byla tu šťastna do doby než přišla ta nabidka.jen posledni mesíc si jen ubližujem.Nechal jsem ji jít.Víc udělat nemužu.

tak už je pryč zachoval jsem se podle vasich rad a nedal ji žádné ultimatum jak jste ho popsaly.Po tom co tu neni je tu desne prazdno a smutno.Nevěřím už že se někdy vratí.Nevěřím už vůbec v nic.Jediny co mi muže byt utěchou je to že snad aspoň ona bude šťastna.