Super téma, i já jsem dostala v sobotu kopačky plačtivá nálada střídá vztek.. ale asi to fakt chce čas a hlavně nebýt sama
to je hrozné, že jste tady zrovna tři, co se rozešly během posledních pár dnů... je mi z toho smutno
Tak já vytáhnu cédéčko s něčím smutným, bulím a bulím, občas přijde proč, pak vyštrachám fotky nebo uložené esemesky, pak bulím ještě víc, pak se otřepu a řeknu, že tlustá čára a finito.Ale upřímně, není to tak.Z jednoho vztahu se snad nedostanu nikdy ( a to mám děti a rodinu), ale když si na to po letech vzpomenu, pořád to asi není úplně pryč.Možná jsem divná, ale ten člověk ve mě stále bydlí a nemůžu se toho úplně zbavit.Už nebulím, ale mám ho někde hluboko v dušičce.
tavimi
Napsala jsi to moc výstižně...být sám se sebou, poskládat si to, srovnat se...samozřejmě, že tomu přechází vztek, lítost, beznaděj...ale člověk se musí dostat do té druhé fáze....ta končí odpuštěním.
janis
já dostala první a poslední kopačky před skoro 15 rokama, bylo to po půl roce známosti. Obrečela jsem to, vzpomínala na něj skoro rok. Pak jsem poznala teprve tu pravou lásku kterou si i vzala a jsem s ním už 13 let
To znamená, že čas zhojí vše.
..jo ja vim ze to asi byly kecy nebo ne uplne jen mi nechtel rict naostro to co si myslim ze byl hlavni duvod....jenze znate to, kdyby mi neco vycetl nebo me podvedl a ja nato prisla nebo neco...tak bych si opravdu mohla rikat ze mi za to nestal....ale kdyz se se mnou rozchazi tim stylem ze jsem skvela holka, ze si se mnou dokazal predstavit zivot atd. atd....proste o to vic to boli...no pravy duvod bude uz asi to co jsem psala, ze jsem byla jeho prvni a on muj, byli jsme spolu od mych 15let..navic jsme svoje naproste opaky, rak/kozoroh...proste ja jsem ted na vysce v Brne a on prvnim rokem na vysce v Praze...takze to vidim tak, ze si proste chce uzivat prahy se vsim co mu nabizi, pokracovat v budovani sve rozjete kariery, tedy skole, praci, konickum a nechce se vazat...jinak druha vec co pri rozchodu zminil bylo, ze ho tak trosku "polekala" ta doba co jsme spolu, 7 let
chodit s nim rok nebo mene, neresim to...asi bych byla smutna ale preslo by to...ale 7 let uz pro me neco znamena...ja si totiz moc nepripoustim lidi k telu, resp. mi to dlouho trva..i snim to bylo takove...nebylo mezi nami na zacatku zadne jiskreni, ja si vztah k nemu budovala postupne a byl behem tech let cim dal silnejsi...proste..nevim asi jsem rezervovana ci jak to rict....proto nemam ani tolik kamradu, kteri by mi ted z toho pomohli..abych jim venovala ten cas...taky to vidim na zachranu ve skole a sportu ale....citim se sama
lisica
...myslis tim ze ho mas porad rada? Setkala nebo mluvila si s nim nekdy potom? Myslim treba nejakou delsi dobu, treba po letech
Petulaa
Jo jo rozchod cerstvy, stejně jako Enchi od soboty.. Nebyli jsme spolu sice 7 let, jenom rok, ale i tak mě to hodně sebralo, měla jsem ho hodně ráda. A vim, že mi bude trvat dlouho než se z toho dostanu, nejsem ten typ co si do týdne najde jinýho
tavimi
..libi se mi cos napsala jenze ja teprve poznavam sama sebe....vlastne ani nevim co chci, jaka jsem, prijdu si takovy rozpolcena...jako kdyz se clovek radi mezi urcitou skupinu lidi nebo ostatni nekoho zaradi mezi urcitou skupinu lidi..podle toho jak se obleka, s jakymi lidmi se styka, jakou posloucha hudbu a jaky ma nazor na okolni svet....ja do zadne takove skupiny nezapadam, resp. mam z kazde skupiny neco a mam v tom zmatek (ted trochu prehanim, nikdy neni takove zarazeni jednoznacne, ale u sebe vylozene vidim ty kontrasty)
Marťa85
jj to jsme na tom stejne....taky nejsem splachovaci...mam bohuzel tu smulu ze jsem strasnej cita a vsechny takovy veci moc resim vim ze mi to jen ublizuje, ale nejak se nedokazu "predelat" abych to neresila
pokud mas dobre kamarady, venuj se jim...a venuj se tomu cos vzdycky chtela...nebo udelej to ci si nekdy chtela ja mam bohuzel takove debilni napady, ze na realizaci vetsiny z nich zatim nemam penize a ani si je pri sve skole nemuzu vydelat..ale par bodu na seznamu mam jen na to sehnat spolecniky
Enchi
..no ja ted ze zacatku musim byt sama...par dni...a az to trochu vstrebam tak teprve prijdou na rada kamaradky, ale pak se jich asi budu drzet zuby nehty... nejhorsi ze mamporad zkouskove takze ted jeste zvladnout vsechny zkousky...
Tavimi: napsala jsi to velice hezky. Myslím, že všechno to co píšeš rovněž prožívám a dělám.
To odpuštění je ale strašně těžký, když vím, že ten člověk je ale pořád stejný..... ale to je tak, že člověk by měl odpustit sám v sobě, aby jej netrápila ta zášť.
S tou meditací také souhlasím. Je důležité si celou tu situaci rozebrat a pochopit, co se vlastně stalo. Jinak to člověk nemůže pojmout.
Ale co děláš, když to pak pochopíš? Jak se vypořádáš s tím pochopením???
A nebo se rovnou zaregistrujte. Zabere Vám to 2 minuty.