Rozchod před svatbou

Reaguji na matadi: Z dlouhodobé perspektivy: psalas, že spolu nebydlíte, když vezmeš práci v Praze, nastane společné bydlení, kterým se pro váš vztah bude "lámat chleba", pak uvidíš, jestli to bude fungovat, nebo ne. Podle mě je celkem normální, že máš zaječí úmysly, přeci jen jde o dost změn najednou.

můj názor, ano jsi mrcha

PSALA TA STEJNÁ OSOBA

Mám takovou otázku, partner měl před vztahem kohosi - ženu - což není nic špatného, špatné je tvrzení, neměl jsem jí rád, byl jsem s ní, protože jsem tam mohl bydlet, měl jsem to kousek do práce, dala mi najíst, vyprala mi, uvařila mi a poskytla mi sex (cca 2 měsíce vztah, ukončil ho, bo se chtěla vázat)
Otázka je, může se jeho charakter tím, že se zamiluje, změnit, nebo i tu následující další ženu jen takhle využívá?

VS.

Myslíte si, že jsem mrcha, pokud tu práci vezmu, jemu slíbím to společné bydlení s hledání vhodného bytu a až se zaběhnu, rozjedu, našetřím, tak si půjdu po svých? Jiná práce, jiný byt a třeba i jiný chlap?

protože je to pro mě zatím tak výhodný

třeba se něco časem stane a budu si myslet něco jiného, zatím si myslím, že je to nic proti ničemu a je to možnost pro mě, jak začít druhou kapitolu svého života,

Prostě jsi myslím, Matadi, že ses na tu svojí otázku odpověděla sama

Jen jsem chtěla poznamenat, pro příklad, že 20 000 v Praze je jako 10 000 u nás na vesnici.
Budete v podnájmu nebo v jeho bytě?

Stěhovat se za někým, s plánem najít si někoho jiného, u koho budu bydlet potom, mi příjde takové zvláštní. Hledání štěstí, které nepříjde.

Reaguji na lusinda:
Mně přijdou natolik podobní, že by to mezi nimi mohlo fungovat...

díky za reakce,

raději pár let prožiju s tím svědomím, že jsem mrcha, než celý život na nějaké čekání na kohosi a čehosi, ve městě, kde se nedá sehnat ani pořádný chlap ani pořádná práce a ani žádná brigáda pro studující dítě

vztah mezi námi funguje, aspoň si myslím, bo, jinak bych ani nepřemýšlela nad tím, jestli s ním zkusit žít nebo ne, a pokud chci do toho jít, tak předpokládám, že by to mělo minimálně na 90% vyjít
a po dost dlouhé době ( bo poslední vážná vztah jsem měla ve Švýcarsku a od návratu jen nějaké ty známosti) je to někdo, s kým chci bydlet a chci to risknout

a kdyby nevyšel - jedna dost dobrá rada od jedné dost dobré známe - ať už žiješ s kýmkoliv, vžydycky si tvoř nějakou rezervu, bo nikdy nevíš, co tě potká, a abys skončila s kufrem bez peněz na ulici - za to žádná láska nestojí

ještě dodám otázku peněz - platit všechno z jednoho platu nebo to obdobné ze dvou platů je dost podstatný rozdíl

pro zajímavost pokračuji, koho zajímá vývoj

skoro bydlím v Praze, v současné době mi nevolá, protože mu nezvedám telefony, prostě se mi to nehodí, když volá, bo žije v domnění, že jsem skončila v práci, jsem na pracáku ( což není pravda) a stěhuju byt ( dělám přípravy) , a prostě nevidí důvod, proč mám pořád dojíždět tam a zpátky, že stačí jen víkendy u rodičů . . . ., protože, když prý ho tam nechávám samotnýho, tak se nudí a potřebuje si s někým povídat, a kamarádi mají spoustu holek, a on pro me všechny ostatní "vyhodil", jenže já jezdím zpátky, kam on vůbec jezdit nechce, protože žije v Praze( a já tam přece žiju taky a nechápe, proč ještě nejsem odstěhovaná - bo se stěhuju už od února a je květen a pořád pendluju tam a zpátky) a nemá moje město rád, že prý malé město a chcípl pes (má pravdu - po páté večer mrtvo), a nemusí mojí matku - je to oboustrnné - a já tam jezdím, protože tam mám někoho jiného - dle jeho slov svého nadřízeného - protože kdyby ne, tak mu do beru telefony a laškuju s ním v nich

čiže teď jsem v situaci,
- že chodím do práce - (bo peníze jsou peníze a každý měsíc dobrý měsíc) - a to vlastně tajně, zmínit se mu, že by byl nadřízený rád, abych mu tam někoho zaučila nejde, bo s ním spím (což je kravina)
- že mi nevolá, protože nezvedám telefony a on neví, co a kde dělám, tak raději volat nebude, a když ho potřebuju slyšet, tak si mám volat sama
- chce, abych bydlela v Praze napořád a sem jezdila jen na návštěvu čas od času na víkend
- a poslední perlička - prý jsem krásná, a když otevřu okno, tak mi tam stojí 4 náhradníci za něj a ještě si můžu vybírat, a co prý chudák on, bez peněz ( to má pravdu, bo mám náhradníky, a to dost bohatý - jenže si je nedokážu představit nahatý v akci, zdraví mě cizí neznámí chlapi a tudle nedávno mi jeden prodavač nápojů ve vlaku pozval na kafe, který mi opravdu uvařil a snažil se konverzovat, prý jen tak)

zase začal o svatbě, že by tedy do toho šel, popravdě, se mi nechce a nemám tu potřebu - prostě propásl svojí dobu, jak ráda říkám, už je po době splatnosti

jinak v práci to mám domluvené tak, že se po roce můžu vrátit, v Praze si začínám hledat taky práci, zase toho tolik našetřeného nemá, abych vyžila jen z podpory

potřebuju slyšet názor

dneska byl nepříjemný telefon, že prý už to takhle dál nejde, že pořád jezdit tam a zpátky taky nejde, že prý už si mám tady pořešit všechny záležitosti a přestat pořád dojíždět tam a zase zpátky

popravdě, nevím, co dělat, tady zatím pracuju, práce mi nebaví, v Praze zatím nic zajímavýho nemám, z dojíždění jsem unavená, v Praze jsem spokojená

Někdy mi přijde, že sama nevíš co chceš...Nechápu teda z příspěvku, jestli spokojená v praze jsi nebo ne...Pochopila jsem z jiných diskuzí , že čekáš dítě?S tímto mužem? Já kdybych čekala dítě, tak bud budu žít s jeho otcem, klidně i na psíknížku nebo ho pošlu do kelu a budu svobodná, soběstačná, na fruhou stranu si psala, že s penězma ot není nejlepší, dcera půjde na vysokou, do toho mateřská s druhým mimčem - zvládla bys to?
Apo zkušenostech z témat - tvůj partner je muslim?

v Praze jsem spokojená
ano, je muslim
ano, dítě je na cestě
ano, dcera půjde studovat

jinak k našemu soužití - odstěhovaná jsem už od února, kdy jsme si pronajali v Praze byt, od té doby bylo stále - práce v Praze, už jsi dala výpověď? - tedy jsem jí dala, jen s ní nadřízený moc nesouhlasil a vyšel mi vstříct, že můžu pracovat za ty samé peníze na 3 dny v týdnu, ze začátku to šlo - že úřad, a doktor a tak a tak, . . .

nedokážu si sebe představit být na podpoře a bez peněz

ze svého bytu jsem se odstěhovala v dubnu, s tím, že od května jsem čistá ( žádná práce, žádný byt, jen on a Praha)
chvíli to procházelo, a když už nebylo jak, zmínila jsem se, že jsem náhodou potkala svého zaměstnavatele - a to, co jsem se s ním domluvila ( práce na 3 dny) - zlegalizovala, neprošlo to, že prý, jak a co a nakonec skončil, to on tě tak miluje, nebo co s ním máš, . . .

teď už ho to nebaví - co máš tam máš, koho tam máš, proč tam jezdíš, proč tam máš úřady, proč tam máš doktory, . . . proč je nemáš v Praze

na což dneska dal ultimatum - buď tak nebo tak

takže ten základní problém je v tom - pracuju tady a ne v Praze, a on to neví, bo s tím nesouhlasil, a pracuju proto, abych měla peníze

Pokud se o tebe a o vaše společné budoucí dítě zvládne sám a slušně postarat,tak může dávat ultimáta,sice je to divné,ale chápu,že on z pozice muže muslima si myslí,že na to má právo......pokud ovšem má holou řiť,tak na co si hraje?

sice se v tvém příběhu moc nevyznám, ale tady je můj názor, pokud bude něco nepravdivé tak mě oprav...myslím že je celkem normální, že se partneři rozhodnout, když už je to mezi nimi vážné, že se sestěhují do jednoho města (když už neměli to štěstí, že bydlí oba stejně) v takové případě se většinou jeden musí vzdát práce, bydliště, popř. rodiny atp. Měla by to být jejich vzájemná dohoda a buď by měli mít našetřeno nebo ten, kterému práce zůstane by měl být schopen aspoň nějakou dobu zaopatřit oba...pokud ani jedno, tak zřejmě asi není vhodná doba na to aby ses stěhovala v tomto případě ty do Prahy. Pokud ty nechceš do Prahy a on nechce z Prahy tak to nevidím jinak než na rozchod...

To, že jsi mu řekla, žes dala výpověď a přitom vlastně nedala mi přijde strašně nefér a dojíždět do práce pod různými výmluvami je taky podle mě špatné...být to můj přítel nakonec bych si myslela že tam někoho má...a když máš práci jinde tak se ti asi i hůř hledá práce v Praze, protože na to máš méně času...nejde to třeba tak, že vydržíš (potajnu) v současné práci a za chvíli půjdeš na mateřskou a rodičovskou?

Pokud chce, abys nepracovala, má ti peníze dávat. A když mu vadí, že pracuješ jinde než v Praze, tak at tě, něž si seženeš práci v Praze živí, ne? Stejně pak pujdeš na MD a bude muset živit rodinu....
Nevím, ale čeklala bych, že když dává ultimáta, hraje si na "chlapa" velitele, který kvůli žárlivosti nechce, aby jeho partnerka pracovala v jiném městě, tak jí taky zároven pomůže jeho představu uskutečnit (at uz tím, že ji bude živit on nebo pomůže sehnat vyhovující zaměstnání v Praze).

No nevím, on určitě nebude ideální partner, ale kdyby můj přítel jezdil 3x týdně na půl dne do jiného města pod nepřesvědčivými záminkami tak bych předpokládala, že tam někoho má a taky by dostal ultimátum. Fakt nechápu, jaký je to vztah, když jeden druhému musí tajit, že pracuje A taky moc nechápu, že si někdo do takového vztahu dělá dítě.

To je dobré, on s tím nesouhlasil, tak to udělám za jeho zády, budu si vymýšlet hloupé výmluvy a dělat z něj pitomce, dokud to nepraskne. Možná je to mým mládím, ale toto mi hlava nebere...