Rozchod před svatbou

Ze vztahu na dálku rovnou do manželství? A ke všemu ztráta zaměstnání...velká změna pro něj. To můj názor.

Píšeš velmi stručně... Když někomu radíš, tak se rozepíšeš, ale ohledně sebe píšeš, Matadi, heslovitě, takže naše rady jsou výstřely do tmy. Pokud je Ti nepříjemné odhalit sama sebe, je to jaksi trošku o ničem.

Když hodnotím to, co vím...tak já bych to nechala být. Respektovala bych ho. Ať si jde vydělávat peníze. Asi by mě ranil natolik, že bych se mu do života nenutila.

maky29

napsala bych víc, jen nevím, co je a co není podstatné

maky29

abych to nějak shrnula

vztah na dálku je to předně kvůli práci a jeho statusu v ČR - u nás by tu práci nedostal a tam, kde bydlí má daleko víc příležitostí
a současně s jeho postavením není jednoduché práci sehnat - i když má vysokou - takže je rád za jakoukoliv práci ( v té současné je denně od rána od 8 do večera do 8 - včetně sobot a nedělí)
moje práce je v pohodě, mám pravidelný příjem, poklidné zaměstnání, pohodového šéfa,
mimo jiné tu mám dceru, kterou si vychovávám a případné potřebné zázemí od rodičů a přátel

on má, tam, kde bydlí jen několik málo kamarádů, hodně napjaté vztahy se sousedy se kterými obývá jeden byt - a popravdě, nerada tam jezdím, bo to vždycky přineslo nějakou komplikaci

společné bydlení jsme řešili předně poté, co se zlepší situace na trhu z hlediska možného zaměstnání, víceméně i tou možností, otevřít si u nás ve městě vlastní kavárnu (na kterou si chce nějakým způsobem vlastní prací sám vydělat)
do budoucna bylo spíš plánované přestěhování za mnou, než moje za ním

celkově z toho mám pocit, že je celkově unavený a vyčerpaný ze svého současného způsobu života - ten trvá víc jak půl roku a přijde mi, jako z jeho pohledu nejsnadnější řešení se mě zbavit a soustředit se jen sám na sebe, má strach, co a jak bude dál, a nerad by to toho ještě někoho přibíral - bo jeden z jeho argumentů - potřebuju práci, protože nechci, abys mě živila

což mě z jedné strany přijde jako sobecké, dětinské a problémy to nevyřeší (ať se mnou nebo s nějakou jinou)
z druhé strany mi to přijde jako neuvážené rozhodnutí, protože kdo jiný by ti měl pomoci, než ten, kterému na tobě záleží
no a do třetice, je mi ho líto a nějakým způsobem bych mu ráda pomohla, bo vím, jaké to je žít v cizině, kde pomalu neznáte řeč a jste závislí sami na sobě

matadi
bojuj o něj, ale netlač na něj.. .řekla bych, že je spíš hodně psychicky vyčerpaný (žádný div, když dře jak kůň) a tohle jeho rozhodnutí je unáhlené...

matadi
Těžko soudit podle pár vět, které tu napíšeš. Sama dobře víš, protože se hodně do diskuzí zapojuješ. Nicméně podle toho, co jsi napsala, bych řekla, že je to takové unáhlené, zkratové jednání, ale kvůli Tobě. Řekla bych, že s jeho prací to vypadá zle a on se svým způsobem bojí. Když se vezmete, bude to záležitostí vás obou. Takhle se to bude týkat jen jeho a Tebe tím nebude zatahovat do problémů, které se rýsují. Nevím, jestli jsem to dobře napsala, jestli to jde pochopit. Rozhodně tam nejde o Tebe, jako že by s Tebou nechtěl být nebo chtěl vycouvat. To je můj názor.
Jsi strašně rozumná a silná ženská, tak se drž a bojuj!

matadi
Zoufalí lidé dělají zoufalé činy...to jediné mi vyplulo na mysl, když jsem si přečetla Tvé vysvětlení, které je mimochodem skvěle zpracované - stručně, jasně a nezbývá mi než s Tebou souhlasit. Sálá z toho jediné, že Tvůj přítel je na pokraji svých sil, je zahnán do úzkých a neví jak dál. Vím, jaké je postavení cizinců v ČR, jak je bráno jejich vzdělání, jak těžko hledají práci a v jakých podmínkách tu žijí ( můj bratr žije v Německu - "vyspělá země", vzdělání musel hodně obhájit a i po 8mi letech se na něj dívají jako na póvl z východu).

Přítelova současná práce mi příjde jako otročina, bydlení také bylo o hodně velkém kompromisu. Ty máš své pádné důvody zůstat tam, kde bydlíš (udělala bych to stejně). A navrhla mu, že nyní nemá co ztratit, ať jde bydlet k Tobě .

Ano, Tvůj přítel má v sobě přetlak a mylně se domnívá, že tím, že udělá tlustou čáru za svým současným životem a začně někde sám a jinak, že se dostaví pocit úlevy. Snaž se mu vysvětlit, že se mýlí. Navrhla bych mu pomoc, ukázala, že na to není sám. Myslím, že pokud sis ho chtěla vzít, že za to stojí. Stojí to zkusit...ale obě víme, že když někdo nechce, nic s tím ten druhý neudělá. Ale jasně bych mu řekla, že mu pomoc navrhuješ z lásky, a pokud ji nepříjme teď, že návratu není. Rozhodně bych ho někdy v budoucnu, až by zjistil, že se spletl zpět nebrala. Protože by hrozilo, že při dalším problému by Tě zase hodil přes palubu.

Co kdyby začal podnikat? Je vysokoškolák, jistě má nějakou odbornost a má co nabídnout. Ne hned se zadlužovat a budovat kavárnu. Mohl by dělat něco méně finančně ve startu zatěžujícího - ve službách, mozkem. A nebo to risknout, zadlužit se a zřídit kavárnu nyní. Vlastně nemá co ztratit. Práci mít nebude, tak by se mohl ze všech sil vrhnout na podnikání. Bude tam taky od rána do večera, ale bude dělat na sebe a budete spolu. Tím by se ani nemusel cítit být Ti zavázán.

Problém bude asi v tom, že pomoc spíše přijímají ženy, jelikož muži to vnímají jako projev slabosti... Neber si tento problém osobně, Tebe miluje a chce, jen teď neví, co s tím a kope okolo sebe. Není bohužel jisté, že to dopadne dobře, ale udělej pro to maximum!!

Jsi vážně moc chytrá a věřím, že na něco, co bude vyhovovat vám oboum, příjdete.

Přesně tak nějak, jak to napsala maky29 jsem to myslela, ale nedokázala jsem to tak pěkně vysvětlit.

Pod tohle bych se podepsala. Mám dojem, že muži neumí přijímat pomoc. Je to pro ně jakoby určitá prohra, slabost, cítí se pak svým způsobem zavázáni. Nechápou, že pro člověka, který ho miluje, je to samozřejmost.
Tohle bych se mu pokusila nějak vysvětlit, i když jednoduché to nebude.

Tiež mám taký pocit, že hrozba, že budeš zarábať viac ako on ho tak desí a je pre neho potupou, že sa ťa radšej vzdá, lebo by to jeho ego neunieslo. Možno by sa dalo navrhnúť odložiť svadbu, kým sa z toho nevyhrabe. Nech na sebe maká, nech sa z toho dostane sám (lebo to očividne teraz potebuje, asi nechce pomoc), ale takýto radikálny krok by robiť nemusel. Ak je to tak, ako som napísala v 1. vete, tak by som zabojovala. Ale ťažko povedať, keďže neviem, čo k tebe cíti, ako sa správa, ako to rozhodnutie oznámil...

maky29

děkuji za povzbuzení, o všem jsme pohovořili, takže nabízím pomoc, netlačím, a rozhodnout se musí sám

ano, je zmatený, diplom má z archeologie - zaměření na jedním slovem - arabskou kulturu
co se týká stěhování - jak bylo psáno - nechce bydlet se mnou, dokud si nebude vydělávat, a to proto, abych ho nemusela živit a dávat mu kapesné ( a popravdě, s jedním platem platit pronájem, živit jeho, sebe, dítě - tedy k tomu ještě i intr, dojíždění, pomůcky, zábavu, oblečení - by asi ani nešlo)

jinak oznámení došlo SMS už minulý týden, reagovala jsem na to až po 3-4 dnech (tak nějak, až se zklidní, uvědomí si co napsal)

nejvíc z jeho slov mě dostalo to, že bydlím daleko (osobně mi to přijde jako nepodstatná záležitost ) - no, možná má pocit, že nastěhovat se k nějaké movitější, zajištěné a zabezpečené slečně je asi jednodušší - i když si je svým způsobem vědom toho, že je to proti jakémus jeho přesvědčení, proč se lidi berou a bydlí spolu (osobně mu v tom bránit nebudu, pokud to bude jeho rozhodnutí - nicméně souhlasit s ním taky nemůžu, ale to už bude asi jedno)

matadi
souhlas...nabídnout pomoc stačí, ostatní je na něm

Jeho vzdělání je bohužel dost jednostranně zaměřené, takže práci v oboru sehnat víc než obtížné. Ale...já to vidím tak, že Ty bys mu pomohla pouze s bydlením a on by se snad doma neválel. Má sice VŠ diplom, ale když práce není, musí bohužel jít i kopat výkopy (když to přeženu). Tedy pokud opravdu stojí o život s Tebou. A časem by jistě něco lepšího našel. Každý jsme v životě měli horší a lepší období, žili od výplaty k výplatě...všichni se musíme snažit. Navrhuji vám společné bydlení, ale za předpokladu, že se k tomu oba dva postavíte jako dospělí lidé, co se přizpůsobí situaci...Ty bys maličko asi musela dotovat, ale on by se musel snažit donést také plat. Z Tvého platu vše tahnout je holý nesmysl.

On argumentuje dost černobíle...spíše dává argumenty proč to nejde a nehledá východisko. Vzdává vše předem.

On Ti to poslal smskou? Smekám před Tebou, že jsi tak vyrovnaná a dokázala jsi mu dát čas na zklidnění. To já bych nedokázala. Odrovnalo by mě to natolik, že bych potřebovala o tom mluvit a asi i vyjádřit co je to za způsoby toto řešit po smsce.

Matadi, pokud je v životě váhavý, spíše si myslím, že se rozhodne pro to, co už v sobě našel...tzn. že chce být sám. To mu příjde momentálně jako nejjednodušší řešení. On už řeší moc dlouho a je tím unavený. A to, co měla být krásná budoucnost s Tebou mu momentálně příjde jako další problémy ,co musí vyřešit. Je zaslepený, nevidí to hezké, ale dokáže cítít jen pachuť ze změn. Vždy mě udiví, jak muži z ničeho nic vidí problémy tam, kde by je nikdo nečekal. Taky jsem měla vztah na dálku, chtěla společné bydlení a on se k tomu ani po několika letech neměl...a důvod? Byli jsme od sebe daleko (nikdy se před tím nezmínil) a že by musel udělat nějaký kompromis. V rozhovoru ze všeho vyplynulo, že mě miloval, ale že už od začátku cítil, že to chce jen na této víkendové úrovni a nedokázal to říct, neřešil, do té doby než jsem to začala chtít já. I přes to, že si myslím, že bysme si hodně rozuměli v sobě nenašel odvahu přizpůsobit svůj život společnému...a to byl v pohodě, bez závazků, bez nutnosti každý den chodit do práce (podnikatel). Zkrátka muži mají rádi své stereotypy a těch se těžko vzdávají.
Omlouvám se za bolest, která má slova způsobují.

Tím, že jsi nabídla pomoc jsi udělala maximum...ostatní je na něm.

maky29

já tak nějak myslím, že jsem v pohodě, svatba měla být v srpnu, takže je z jedné strany dobře, že se vyjádařil takhle dřív - ale rána je to tak jako tak

nehodlám ho nikterak omlouvat, že tou zprávou přestřelil, to si uvědomil, ovšem jednou vyřčené se nedá vzít zpět, dá se jen podle toho zařídit

ohledně bydlení a práce - bo si je vědom toho, že v oboru, ani mimo něj se nikterak neuplatní, tak proto ta kavárna - tedy, až bude našetřený kapitál - což můžu říct, že spořivý je dost ( na mě tedy nešetří, ovšem, já to od něj materiální záležitosti tak nějak nepotřebuju)
pokud by byla práce u nás, asi bych nemusela zakládat toto téma a už bych byla vdaná

jsem ráda, že nastala tato stresová situace, aspoň vím, co by mi mohlo čekat, až by zase přišly nějaké nepříjemnosti

jinak nic neřeším horkou hlavou, prvně se většinou zamyslím nad tím, co koho k jaké reakci vede a srovnám si to sama se sebou - ono taky dělat unáhlené činy či vypustit ze sebe něco jenom v afektu - aby to víc neublížilo než pomohlo (ať už mě, nebo mému protějšku)

nemyslím si, že by v tom byl někdo jiný, je to prostě jen únik od reality, únik od starostí, nejjednodušší cesta, jak z bludného kola ven

matadi

Připadá mi, že jeho problémy nejsou v dnešním větě zase tak výjimečné a tvůj život, když sama vychováváš dceru, asi taky není rajská zahrada. To co udělal se mi vůbec nelíbí.

IMHO, když arabský muž žije a bere finance od bohaté ženy, ale neožení se s ní, tak to je v pořádku. Takže je možné, že prostě našel poklad. Je mi to moc líto. Doufám, že se rozhodneš správně.

tronela

jestli vyznělo, že mu dávám peníze, tak to tak není, jediné, co pro něj v tomto smyslu dělám, je jakási morální podpora (ale moje peníze jsou moje peníze a i po svatbě bych si dávala dost dobrý pozor na to, aby to i tak zůstalo)

mě se to taky nelíbí, co provedl, ale myslím si, že dost věcí beru reálně a s nadhledem, takže i předpokládám, že se rozhodnu správně

zatím mi nepřipadá správné jen tak někoho hodit přes palubu, když se ten někdo dotyčný cítí bezmocně, opuštěně, osaměle, zoufale

což neznamená, že zapomenu sama na sebe a nechám se sebou manipulovat - jen mě zajímá názor někoho nestranného

matadi

Je tam IMHO - mimochodem, a odstavec. Ne, to se naprosto netýkalo tebe, jen to bylo upozornění, že v těchto zemích se vztahy, kde se neuzavře manželství takto berou. Takže jedna z možností je, že našel nějakou bohatou slečnu a opravdu se mu uleví.
Jen můj názor.

Taky jsem byla v podobné situaci, i když nešlo o svatbu, ale jen o "vztah". Přítel se dostal do problémů, přišel v podnikání o veliké peníze a často pak meziřečí vyplynulo, že beze mě by mu bylo líp, protože by nemusel "řešit" vztah atd. /takhle to sice neřekl, ale já to říkám na plnou pusu/, a soustředil se jen na vydělávání peněz a na to, jak se dostat z problémů. Nakonec jsme to překonali, myslím, že pochopil sám, že problémy v životě přichází a odchází, ale milovaný člověk zůstává a je oporou v dobrém i zlém. Takže držím pěstě, ať vše dobře dopadne a obdivuju za přístup:

Mě taky ne, jak psala Maky29