Přítel se ke mě chová "jako křupan"

Změnit ho můžeš, ale jen pokud on bude chtít a bude se snažit. A už jste spolu dost dlouho, takže to asi bude docela těžké, možná spíš nemožné....řekni mu ještě jednou, co ti vadí, a pokud se nebude chtít změnit, tak bych od něj šla pryč....chceš být snad s někým, s kým nikdy nebudeš úplně šťastná?

Reaguji na Diczinka: Děkuji a přeji i tobě, ať to dopadne tak, jak to pro tebe bude nejlepší

Reaguji na Diczinka:
Po 8 letech vztahu je těžké odejít. Síla zvyku je neúprosná. Ale, promiň, Tvůj přítel je hulvát, za kterého se budeš ve slušné společnosti stydět. A v soukromí ? Není nic hezčího, než když se partneři doma letmo dotknou, políbí, pohladí. Chlapa, který by se ke mně choval jako křupan v soukromí i mezi lidmi, takového bych nechtěla. A to, že jsi se vzdala bývalých kamarádek, nesmíš nikam jít, jeho názory jsou jak z 19. století, tak to už bych nevydržela a prchala.

nechci tě nějak urazit, ale přijde mi, že jsi s ním dost kvůli penězům... je to pro tebe lehčí, než se sama snažit vydělat si na sebe a uskromnit se...
jinak tohle u mě není přítel, to je hulvát... a raději budu sama než mít vedle sebe někoho takového, za koho se i stydím...
ptala si se , jestli se může změnit, podle mě ne... proč by to dělal, když má doma tebe, která dělá, co on řekne... myslím ,že jsi psala na začátku, že je to rodinný typ... no já osobně si rodinný typ představuju jinak, než jako studený čumák...

Tak já teda zírám. Občas mám pocit, že mám doma totálního křupana, ale tohle?!?!
Tohle bych opravdu nevydržela...Aby mi určoval, kam můžu a nemůžu chodit?

I když, ten můj mě taky pochválí max jednou za půl roku a to, že jsem hezká, jsem od něj za 6 let slyšela možná 2x...
Co mě přijde jako křupanské chování a jsem na to alergická je to, že ten můj neustále zírá po ženských, když jsme spolu a není mu ani trapné otočit se za nimi Dřív to nedělal v takové míře, respektive možná dělal, ale tak, abych si toho nevšimla. Asi tak půl roku má nové kamarády (zná je díky mě) a to jsou takový typičtí "holkaři" a mě je to proti srsti, protože mám pocit, že se chová stejně jako oni snad aby si nepřipadal trapně.
Teď mi na to řekne, že si teda zaváže oči a nebude se dívat vůbec a co bych po něm vlastně chtěla, vždyť je to chlap...A že se můžu klidně taky dívat, že mu to nevadí.
Mě to teda zase tak normální nepřijde, ale asi jsem přehnaná...Ještě tak před týdnem jsem si vždycky, když zíral, rýpla, ale teď už jsem rezignovala, nemá to cenu. Já bych si mohla krk vykroutit a s ním to ani nehne...

Možná by to chtělo trochu změnit své obvyklé chování, tj. vyjít občas ven a nevrátit se v obvyklou dobu, občas mu neuvařit, nenachystat něco až pod nos, změnit vůni...prostě něco. Přestat se o něho tak zajímat... Možná, když uvidí, že je "něco jinak", tak zbystří /ale nebo taky ne, no../

Nefunguje, odzkoušeno
Občas, když vyrazím někam s babama, na smsky neodepisuju, takže ani neví, kdy dorazím, co je se mnou, minulý týden jsem dorazila okolo půl 1 ráno (všední den) a on v klidu spinkal...
Vařit jsem přestala už loni, nebaví mě to a on to neocenil, ještě žbrblal, že už to po 3 po sobě jíst nebude, vůně střídám jak ponožky, teď mám asi 10 různých parfémů
Zajímám se hlavně sama o sebe...

Spíš moc nepobírám ten "zvrat" v jeho chování. Napadlo mě, že má nějakou bokovku, ale evidentně ne, tak nevím. Kamrádka mi tvrdí, že se přizpůsobuje těm kamarádům, ty jsou dost na ženský, pořád vymetají diskotéky (ten můj nikdy nechodil, měl k tomu odpor a během půl roku už párkrát byl) a jak já ho znám, když "skočí všichni z okna, on to udělá taky, i když nechce, ale jen proto, že to udělali všichni".

Já ho víceméně nijak neomezuju, dělá si co chce, na nic se mě neptá, jen oznamuje, když odporuju, že se mi něco nelíbí, např. že si bere volno vždycky tak, abych si ho já vzít nemohla, tak jsem hned hrozná stíhačka, nic mu nepřeju a závidím mu jeho práci a to, že podniká
Nevím, nechápu...

Reaguji na Samanthička: Já se vám fakt holky divím-myslím tebe a zakladatelku. K čemu vám takový vztah je? Tohle vás přece nemůže nijak naplňovat. Každý máme nějaké chyby-ani můj přítel není dokonalý(ostatně já také ne) ale NIKDY se nestalo, že jde se mnou a čučí na jiný ženský a ještě aby se za nima otáčel-když tohle ten tvůj dělá tak je buran, kterému jsi dle mého názoru naprosto fuk. Jsem možná radikální, ale já bych fakt s takovým chlapem nebyla.

A jsi s ním šťastná a počítáš s ním jako s partnerem do budoucnosti? Mně by připadalo, že jsem mu volná, že ho nezajímám. A na tohle se přece nedá zvyknout. A taky, proč by mělo?

Ten můj to přede mnou taky nikdy nedělal, jenže chlapi, se kterýma se stýkáme, to dělají všichni, prezentují tím svoje "nadsamectví" nebo jak to nazvat a hlavně je to mezi nimi zcela běžné, partnerky to tolerují, ba jim to snad ani nevadí...
Právě takový pocit občas mám, že se mu nelíbím, že pro něj nic neznamenám. Já jsem žárlivka a on nežárlí vůbec, což mě trochu děsí. On ale nikdy nežárlil a mě to mrzí, občas by mě to potěšilo jako důkaz toho, že jsem pro něj kočka, má mě rád a záleží mu na mě.

Teď vím, že bych s takovým chlapem už taky nechtěla být, tím myslím další vztah, ale ukončovat ten stávající kvůli víceméně mému problému je mi líto. Je to dlouhá doba a není to jednoduché. Bojím se, že jsou všichni chlapi takoví, že se všichni dívají po ženských, všichni si vyhledávají porno a pod. na internetu a že jim nikdy nestačí to, co mají doma.

Šťastná jsem s ním do té doby, než máme jít někam spolu do společnosti, třeba se společnými známými, bojím se ho seznamovat s mými přáteli, myslím chlapi, protože se to vždycky otočí proti mě, oni zjistí, že jsou spřízněné duše a začnou spolu chodit na obědy a po hospodách a klubech...
Občas nad tím přemýšlím a říkám si, že kdybych tohle "zkousla", tak mi bude jako partner vyhovovat, ale já nejsem povaha, co to zkousne. Mám svůj názor a svojí hlavu a když se mi něco nelíbí, tak to řeknu "na plnou hubu", neumím to v sobě tutlat a někdy prostě bouchnu vzteky, jsem hrozná hysterka. Takže na jednu stranu mám chuť to skončit po 6 letech, že mám ještě dost času, ale na druhou stranu vím, že mi bude chybět.
Mám v hlavě zmatek, střídají se ve mě emoce a dejme tomu každý půlrok mám takovou "svojí" krizi, že bych to nejradši ukončila a začla se vším odznova.

Tak jsou to primitivové, netvrdím, že není v pořádku, když se chlap podívá i na jinou ženu(pokud to nedělá nápadně přede mnou, i já si někdy pomyslím, že některá žena, nebo muž vypadají skvěle ale nijak okatě je nepozoruju ani se neotáčím) ale otáčet se za ní a dokazovat si tím nějaké nadsamectví může fakt jen primitiv, promiň. A že to těm holkám nevadí-možná některým ne, některým asi ano, ale zřejmě jim bylo vysvětleno, že je to normální a tak to trpí.

To není jen tvůj problém, je to váš společný problém. Pokud mám někoho ráda a záleží mi na něm, tak se snažím nedělat věci, které tomu druhému vadí-samozřejmě všechno má své meze a nepřizpůsobím se ve všem partnerovy ale mám dojem, že požadavek, aby se neotáčel za jinýma je normální a splnitelný, to že se k tomu nemá bych fakt brala jako důkaz, že jsem mu volná. Všichni chlapi nejsou stejní, jsou tací, kteří mají ke své partnerce úctu, a dokazují to tím, jak se k ní chovají. Jo a k tomu pornu-z toho bych si těžkou hlavu nedělala-já se někdy kouknu taky, přítel taky ale nikdy to není na úkor našeho s.exu. S pornem si opravdu starosti nedělej, je to jen film, tedy pokud potom nezanedbává tebe, nebo nemá nějaké nemístné poznámky.
Rozhodně ti nechci říkat co má dělat nebo jak se zachovat. Já na tvém místě bych si s partnerem promluvila a pokusila se to vyřešit, pokud by o to neměl zjem, tak bych to skončila-nechtěla bych být s někým kdo na mě kašle a má mě u zadku.
Hodně štěstí.

Reaguji na aksile2aksile: Kdyby se "jen" otáčel za každou sukní...ale jako větší problém vidím tohle:

Reaguji na katula: Jistě, jen u toho otáčení to začíná a pokračuje to v tom, že ze Samantičky dělá stíhačku atd. To otáčení se je podle mě jen průvodním jevem jeho nezájmu o ni. A pro mě osobně by už to, že se otáčí po cizích slečnách v mé přítomnosti bylo dost dobrý důvodem k rozchodu-nesnesla bych vedle sebe takového primitiva-protože tohle je opravdu neskutečně buranské chování-o tom zbytku(nezájem, výčitky, atd.) se už ani nezmiňuji.

Reaguji na Samanthička: Ty máš vlastně úplně opačný problém než já a přesto jsme na tom pdoobně. Můj přítel se po jiných nekouká,nedělá ze mě stíhačku... on se chová úplně naopak... Hlídá mě na každém kroku,sice se nedívá po jiných,ale chová se ke mě na veřejnosti jako bych byla jeho sestra.... Rozumím,že je Ti to nepříjemné... Bohužel sama teď nejsem v situaci,kdybych mohla zrovna někomu radit...