Přítel se ke mě chová "jako křupan"

Reaguji na Diczinka: Vaše problémy jsou podobné, jen se ti partneři jinak projevují-avšak výdledek je u vás obou stejný-neúcta a nezájem partnera. Což je špatně, ale to nemusím psát, že jo. Holky prostě záleží jen a jen na vás, co uděláte. Ale život je příliš krátký na to, aby se člověk zahazoval s někým, kdo za to nestojí-a tady, ikdyž vaše partnery neznám, bych řekla, že za to nestojí ani jeden.

Tohle jsem mu už několikrát "vpálila", že ke mě nemá úctu, když mi dokáže říct, že jsem nemocná a ať se jdu léčit, ale je to jako mluvit do zdi, protože když s mým názorem nesouhlasí, tak si ho sotva poslechne, ale jen tak jedním uchem dovnitř a druhým ven. Nehledě na to, že mě většinou ani nenechá domluvit, skáče do řeči apod., takže mě celá debata přestává v tomto okamžiku bavit a prostě s ním nemluvím.
Já to samozřejmě cítím jinak. Každopádně po našem včerejším rozhovoru vím, že jemu víceméně nic nevadí. Dokud se s někým jiným nevyspím, tak nemá důvod žárlit. Koketování mu přijde v pořádku, pokud to dělá on, pokud bych to před ním dělala já, tak by se mu to prý "asi" nelíbilo, ale záleželo by na okolnostech

Ani nemusí mít žádné poznámky, ale já už to na něm prostě poznám. Když kouká na mě, tak mu to nejde, ale jakmile zavře oči a spustí fantazii, tak mu to najednou jde a to mě vadí, není to pro mě příjemné být pro něj jak nafukovačka pro jeho fantazii, když je to na něm tolik poznat.

To bych taky nedala, aby se ke mě choval bez náznaku lásky nebo jak jinak to nazvat...Prostě na veřejnosti jste jak kamarádi.
Zkoušela jsi někdy vzepřít se? Dělat, co chceš ty?

Reaguji na Diczinka: no pánovi asi došlo o co přišel... miloval mě a najednou byl konec... ale tak polepšil se, k nynější přítelkyni se už chová líp jak ke mně...

Tak tohle přesně mi můj milý říkal taky... dost často a to prosím jen proto,že jsem mu řekla,že se mi jeho chování nelíbí... prej je to normální a já se mám jít léčit,když nevím co chci...

Tak to je ale hodně nepříjemné,to bych asi nezvládla (

Ano,na něj platí jediné a to nemluvit s ním. Jak jednouduché,že? To by jsi koukala,co to dělá za divy. Hezky se obléknu,nalíčím,přijede pro mě do práce a při mém vstupu do auta se mě hned ptá " kam jsi se takhle vymódila?vždyť jsi byla v práci" vůbec mu na to neodpovídám,dělám,že jsem hrozně nad věcí a vůbec ho neřeším.... strašně ho to štve...hned si pak myslí,že mám jinýho.. ale ani tak púřece nejde udržovat vztah...spíš mi to alespoň trochu ulejuve,když hl vidím taky "trpět"...

Reaguji na Samanthička: Opravdu mám pocit, že tě má totálně u zadku. A co se týče s.exu, tak mi to také nepřijde v pořádku. Nenechej se takhle ponižovat a určitě si nenechej namluvit, že je tohle chování normální-ve vztahu, kde se partneři respektují tohle normální není.
Chápu, že je těžký si to přiznat a mnohem těžší s tím něco dělat ale není zbytí-jsou jen dvě varianty-smířit se s takovým chováním(pro mě osobně zcela nepřijatelná varianta), nebo s tím něco udělat(tím něco myslím rozchod, protože tady žádné domluvy nepomůžou, tvůj přítel je spokojený a nic měnit nebude).
Psala jsem i vlastní zkušenost-taky jsem byla s takovým p.itomcem, a rozchod bylo to nejlepší, co jsem mohla udělat-od té doby, bych žádnému muži nedovolila, aby se ke mně takto choval.

Jojo, to znám..."tahkle oblečená jsi byla v práci, jo?" Akorát on si nemyslí, že mám jinýho,je mu to jedno.

Asi na tom něco bude. Občas mám pocit, že jsem mu úplně volná, že je se mnou jen ze zvyku, akorát to neumí přiznat. Co se týče sexu, jsou i světlé chvilky, tak 1x týdně je to s ním božské, vychvaluje mě, že jsem úžasná, ale ráno už zase neví, že se něco takového mezi námi stalo a zase je protivný. Přijde mi to jako "dosáhl jsem si svého, tak teď už se zase nemusím snažit".
Bude to znít asi hnusně, ale kdybych potkala Někoho s velkým N, tak pro mě bude mnohem jednodušší to ukončit. Teď je to těžké jen tak ho vystěhovat, zůstala bych bez auta, jen sama v bytě, nejspíš bych se uživila sama, ale už by mi nezbylo tolik peněz "na zábavu"...naši ho mají hrozně rádi a stejně jako já si neumí představit, že bych třeba na chalupu přijela jen sama a jeho stále vídala....Máme společné přátele skoro všechny...
Ach jo, už mám zase nějakou schýzu.

Holka nezůstávej s ním jen kvůli penězům a proto, že je to jednodušší. A už vůbec ne proto, že ho maj rádi tvoji rodiče-to je sice fajn, ale oni s ním nežijí. Popisovala jsem to výš-byla jsem s někým, kdo by mi mohl dát všechno co bych chtěla-měl peníze, kupoval mi dárky, večeře v drahých restauracích, atd. a stejně jsem ho kopla do zadku-bylo to těžký, ale už nikdy bych nenechala chlapa, aby se ke mně choval tak jak on-zákazy, příkazy, vždy muselo být po jeho, pokud jsem já měla problém, tak ho řešit nechtěl, protože to přece byla prkotina-navíc on byl v té době i můj nadřízený, pracovala jsem pro něj-takže jsem ho kopla do zadku a dala jsem výpověď. Probrečela několik nocí, pak jsem začala hledat novou práci, poznala jiné lidi a na něj postupem času zapoměla-dnes kkdyž ho občas potkám, tak už se jen musím pousmát, jak jsem byla pitomá-a jemu strašně vrtá hlavou, jak jsem ho mohla opustit a všechno zvládnout sama-skvělý pocit zadostiučinění A dnes už po něm ani nevzdechnu.
Nechci ti radit, jak máš žít a jak má vypadat tvůj vztah, jen si myslím, že některé věci, by jsi měla přehodnotit.Já bych s tím tvým jednoduše po zkušenostech co mám nebyla.

Reaguji na Samanthička:

Mluvíš mi z duše holka. Taky by se mi asi lépe odcházelo,kdybych měla už někoho jiného. U mě je to taky o pohodlnosti. Přesně jak píšeš,zbývá více peněz "na zábavu" a to mi na jednu stranu vyhovuje.... Když člověk někoho opustí,změní se mu kompletně život a toho se já bojím...

Já sama to sice nezažila, ale vidím to u svých rodičů, táta totálně lhostejný ke všemu, taky z ní dělal blázna a máma se s ním nerozvedla dodnes. A už se tak chová i ke mně, když se mně něco nelíbí a ozvu se, tak nasadí takovej hnusnej ironickej tón, dělá blbce ze mě, přitom je ,,vina,, na něm. A taky jsem bya ve špatným vztahu, pak to skončilo a mně se pak už otevřely oči a podobně jako aksile2aksile[i][/i] jsem hrozně litovala toho, že sem to neskončila dřív a zůstávala s ním, jako lituju toho do teď, a proto tak moc chci vrátit čas, abych ho mohla nakopat někam, říct mu, že já končím a ještě ho u toho zmlátit

Měla jsem taky podobného "křupana", který se ke mě neuměl chovat. Snažila jsem se ho nenásilně "předělat", začala jsem mu sama psát hezký sms na dobrou noc, chválila jsem mu oblečení, říkala jsem mu, jak jsem s ním ráda... Sice na něm bylo vidět, že je tím potěšený, ale žádnou velkou odezvu to nemělo. Tak jsem se začala chovat jako on a brzy se dostavila změna jeho přístupu ke mě. Samozřejmě, že jsem na tuhle taktiku přišla až po čase, kdy jsem si uvědomila, že dělat mu hodnou husičku jen proto, aby mi vyjadřoval trochu citů, mi za to nestojí