Přítel se ke mě chová "jako křupan"

měla jsem a díky bohu jsem zavčasu dostala rozum. Bývalý mi dělal něco podobnýho. Když jsme byli spolu někde, tak většinou šel metr předemnou (jednou nás potkala přítelkyně kamaráda a ten mi pak říkal, že to je prý hrozný, jaký mám doma tele, když jde metr předemnou a neveme mne ani za ruku) za ruku mne vzal občas a dveře mi jen někdy podržel... sice mě taky miloval, ale taky na tohle zvyklý nebyl z žádnýho vztahu... pán se změnil až po našem rozchodu, kdy mu docvaklo co všechno dělal špatně a podotýkám, že během vztahu jsem mu několikrát říkala, co se mi nelíbí a co chci jinak... pán ale pochopil až po rozchodu co jsem po něm chtěla,ale to už bylo pozdě... záleží na tobě, ale pokud ti tohle vadí už ted, tak věř že se to nikdy nezlepší chlapa holt pořádně nepřevychováš...

Reaguji na silwice: A proč se změnil až potom co jsi od něj odešla? To fakt člověk za sebou musí zavřít dveře aby to ti tupci pochopili??

Ano, samozřejmě, že nějaké má, ale takové, se kterými jde něco dělat a v porovnání se zakladelkou jsou to opravdu prkotiny

Zlatej kluk.

Reaguji na Diczinka: můj přítel má teda taky svoje mouchy, které mě na něm štvou..ale to, co máš doma ty, mi přijde jako hoodně velký extrém...:/ po tom, co jsem si všechno v diskuzi přečetla bych od něj utíkala...přijde mi to, jako že jsi jeho otrok a otrok jeho peněz a on tě má jistou..bude to znít asi blbě, ale bojím se, že pokud bys s ním zůstala a dávala mu pořád šance dokola tak by to mohlo jednou dopadnout s nějakou modřinou na tvém obličeji vím jak je neskutečně těžké ukončit takhle dlouhý vztah, ale podle mě je to pro tebe to nejlepší co bys mohla udělat...samozřejmě může mít i spoustu dobrých vlastností, ale tohle je něco u čeho bych se obávala že to může být až nebezpečné...
přeju ti hodně síly do rozhodování a pokud se rozhodneš ten vztah ukončit tak taky hodně síly a štěstí do nového začátku...nezasloužíš si, aby s tebou někdo takhle jednal držím palce

Reaguji na Diczinka: Mluvíš přesně jako týrané ženy. Začala jsi věřit tomu, že takové chování je normální. Ona stokrát opakovaná lež se stává pravdou. Obhajuješ partnera sama před sebou. Ten s tebou dokonale manipuluje - viz jeho zákaz chození ven, protože podle něho se ty neumíš chovat - umí v tobě vyvolat pocit viny...a důkazem, že to tak opravdu je, je tvé chování, to, že ty nakonec opravdu nikam nejdeš atd.../i když je to úplná blbost, co ti říká/

Měla bys přemýšlet nad odchodem od něho, obávám se, že toto se nezmění, není to v pořádku a nedopadne to dobře. Kdyby chtěl, už by to udělal.

Je ale dobře, že si uvědomuješ, že něco není tak, jak by mělo být a můžeš s tím začít něco dělat, můžeš změnit něco ty! A měla bys... co nejřív.

Jak ráda říkám: ,,Každý by měl znát svou cenu." Nenech si nakazovat, manipulovat sebou atd. Nenech si kakat na hlavu .

hm

No já bych od něj asi taky zdrhla jak radí holky.
Nečekej na to až se do vztahu dostanou ještě děti... Bydlení - zkus nějaký sdílený byt - když narazíš na dobré lidi, třeba studenty, nebo mladé ženy v podobné situaci (mezidobí bez vážného vztahu), tak je to větší pohoda než to co popisuješ. A zase budeš chodit kam budeš chtít a třeba obnovíš stará přátelství, která jsi ztratila.

Pro klid duše si můžeš ještě s přítelem promluvit o tom co Ti vadí. A když to nepomůže, tak alespoň víš, že jsi mu dala šanci.

Konečně slyším, že někdo nesnáší tohle, stejně jako já . slýchám často...

myslím, že dotyčný Diczinku za těch 8 let pořádně zmanipuloval.

To teda jo. Hezké shrnutí, slečně by mohlo dojít, jaký charakter má doma.
Tohle lepší nebude. Osm let je dlouho a on je zvyklý, že se k tobě nemusí chovat hezky. Peníze si dokážeš vydělat i sama a nebudeš muset poslouchat blbé řeči o tom, kam patří ženská...

Určitě máte všechny pravdu. Včera potom,co jsem si tady s holkama psala jsem na něj dostala úplnou averzi. Vůbec jsem se s ním nebavila. Pořád dolízal a ptal se,co mi je. Jestli mám jinýho apod. To je jediný na co se mě pořád ptá...

Reaguji na Diczinka: No možná jsem měla štěstí, ale můj se ke mně chová tak, jak já si to představuju - je na mě hodný, i když to se mnou není k vydržení, má se mnou trpělivost, chce se mnou trávit volný čas, chová se ke mně, jako ke své holce a po jiných nekouká a ani je nijak nekomentuje. Je společenský, zábavný, samostatný a to, že mě miluje mi dokazuje i jinak, než jenom slovy. Předtím jsem byla s jiným, který měl zásadní nedostatek, se kterým jsem se smířit nemohla a on s tím odmítal cokoliv udělat přes veškerá moje upozornění, jak moc mi to vadí. Po pár letech mi tedy došlo, že to asi nemá cenu, že ho nezměním.

Reaguji na Zimonka: Tak to gratuluji a přeji ať jsi stále tak šťastná. Jak vidíš,ne všechny máme takové štěstí...