Přítel se ke mě chová "jako křupan"

Ahoj, jsem s přítelem druhým rokem, je to málo a proto se divím.
Když jsme spolu začínali, neustále mi psal sms, volal, jezdil za mnou, byl pozorný, psal mi romantické sms, dokonce básničky, bylo na něj vidět, že je do mě zblázněný.
Jenže, teď je to jak se píše v názvu křupan.
Jelikož spolu nežijeme, nevidíme se každý den, jen o víkendech. Napíše mi akorát na dobrou noc, dost často se kouká na porno, moc se semnou nebaví, často mě okřikuje typu neotravuj, dej pokoj, ... Když se ho zeptám, zda mám přijet na víkend, řekne, že mu je to jedno. Když někam chci jet, řekne ať jedu, ale bez něj. Má své koníčky.. Motorka, auto.. Vím, že jiná ženská v tom není. Někdy dokáže zase být pozornej a milej.. Takže se to ve mě bije, nechci ho rozhodně opustit, ve spoustě věcech jsem s nim spokojená, ale tohle chování mě dokáže opravdu namíchnout. Zdá se mi jako by si myslel, že mě má uplně jistou a že už není třeba mě dobívat atd... Jo a ješte, když jsme někde na party, tak si mě skoro vůbec nevšímá a když za nim přijdu nějak mě odstrčí a nebo se semnou pohádá...

Co si o tom myslíte? Co bych měla podniknout, aby si mě zase vážil?
Protože vážně stojím o tento vztah, není to pořád tak horký...

To je přirozený chování chlapa, vložit ze začátku do získání partnerky co nejvíc energie a pak to pomine, jakmile je to je jistý. Jedině společné zážitky, vzájemná ohleduplnost a péče o sebe může pomoct zachovat tu počáteční aktivitu. Ono se tě to nezdá, že tě má jistou, ono to tak je. Nadruhou stranu tohle povědomí by nemělo vztah ochlazovat, ale naopak umožnit podnikat věci, které byste jinak spolu nezkusili, právě kvůli tomu, že se víc znáte. Nebo stačí několikrát být někde s kamarády déle, než je domluveno, oblékat se pěkně, i když spolu nejste a chodit mezi zajímavé lidi.

Reaguji na Mazanykralicek: Ahojky,bohužel naprosto chápu,jak se cítíš. Mám to naprosto stejné,obzvlášť s timi zájmy především o auta a nic víc. Pokaždé,když se nějak vzepřu a nevšímám si ho tak dělá jak se změní,bla bla bla.... vydrží mu to týden a pak je to zase to samé. Nedokážu Ti poradit a myslím si,že to ani nejde. Prostě pokud takový jsou,tak už jiní asi nikdy nebudou

Hrůza, z takové chování bych umřela! Kdybych pak potkala někde nějakého kluka, co by se ke mně choval hezky, asi bych hodně rychle roztála! Dřív, když jsem byla mladší, měla jsem tendenci si přítelovo nevšímání kompezovat v náruči jiných...

Reaguji na Mazanykralicek:

Rozejít se s ním! Možná až potom by si uvědomil, že se choval jako naprostý pako a dokázel se změnit i na delší dobu, nicméně! Mám kamarádku, která má doma taky úžasný jelito, rozešla se s ním, jenže on škemral o návrat a ona to nevydržela, tak jsou zs spolu. Chvíli sekal dobrotu, ale ted už je to zas ten samej vůl jako byl! Pokaždé mi píše, jak ji s.re čím dál víc... Jsem zvědavá, kdy to vygraduje a ona ho pošle někam.
Jako děs, takovýhle chlapi!

Reaguji na Kollyasek:
To ne, ale tak ono to není zase tak hrozný.. Někdy je zlatej.. Nadruhou stranu je nám 20 let a co si budem povídat jsme ještě děti.. Alespon chlapi.. a zase taky po nem nemuzu chtit aby me jen ocicmaval a musi citit nejakou svobodu a kazdej jsme nakej.. i kdyby se choval jak bych si to predstavovala tak by mi na nem vadilo zase neco jinyho...
Napsala jsem to protoze me zajimaji nazory ostatnich..
Jéé píšu bez čárek a háčků, snad mě neukamenujou.
Třeba teď o víkendu ke mě byl velmi pozornej a hezky se choval.. Takže je to taková parabola.. No a nechat ho nechci, protože si myslím, že je to v ostatních věcech fakt dobrej kluk, je praktickej na svůj věk a taky moc šikovnej a pracovitej..
Já mám taky své chyby jsem žárlivá a občas histerická
Díky za odpověď

Jo, to já taky . Naštěstí jsem brzo přišla na to, že tím ubližuju a dělám blbce akorát sama ze sebe a naučila se to skončit v pravý čas .
A taky se zařekla, že už se nebudu nikomu vnucovat..nemá zájem mě vidět? Smůla, někdo jiný bude. Ať už jde o kamarádku, rodinu, tj fuk, hlavně nesedět doma a nečekat co "milostpán".

A jako zabralo to? Takže mám bejt nezodpovědná jako on a bude mě všechno taky tak jedno, na všechno bude spoustu času a všechno se nějak udělá, nastavím mu tak zrcadlo a dojde mu to?

Já myslím, že nedojde Nebo aspoň tomu mýmu to nikdy nedošlo, pokud jsem mu to teda výslovně neřekla a nevysvětlila. Já vždycky říkám, že to s ním nejde ani po dobrým ani po zlým Když jsem na něj hodná, tak má tendence toho zneužívat a když jsem mrcha, tak je naštvaný a uražený A z toho vyplývá, že já nemám komu co radit

Nechápu proč chodíte s těma jelitama. Děláte si to sami ,že si sami sebe nevážíte. Co vám dávají kromě trápení a starostí ? Pořád žijete z minulosti kdy to bylo hezké ,ale pochopte že minulost je minulost a ta už se nevrátí . Je čas se posunout dál ,ale ne s těmi jelity s těmi ztrácíte akorát drahocenný čas . Posuntě se dál sami ,al bez něj on už vaše budoucnost dávno není pouze minulost. takhle přicházíte o šanci potkat někoho normálního a někoho kdo se k vám hodí . ten krok ,ale musíte udělat jen vy sami nikdo jiný to za vás neudělá .

Řekla bych, že to bohužel není černobílý a nejde jen o minulost. A nemyslím si, že to jsou jelita, jen že vedle sebe potřebují jinou ženskou, než jsme my. Pro každýho je ten pravej holt jinej. Jiný bude třeba 100% vyhovovat... Takže je asi čas pustit ho zase do oběhu A neztrácet šanci, že potkám "toho pravýho", co křupanem nebude.

V mým případě je to tak, že rozumově to prostě není ono a když jsem tak rezignovaná, že už to jiný nebude, že je prostě takovej a že je čas to ukončit, i když prostě nemám žádnej "pádnej" důvod, jen to prostě není "ono", tak zrovna jak na potvoru přijde z práce dobře naladěn a je milionovej... A tak si říkám, aha, co když není zas tak špatnej? Co když je to ve mě? Tak na sobě makám, abych byla tolerantnější a neviděla všechno tak černě, jenže ono to nezabírá a furt "je něco špatně". Třeba se prostě k sobě jen nehodíme a zbytečně to lámeme přes koleno...

Není to černobílý, není to jednoznačný. Kdyby to jednoznačný bylo, ukončit by to bylo snadný, řekla bych. Každej jsme nějakej a snažíme se s tím nejdřív něco dělat, než to odpískáme, proto se neodchází lehce. A i křupan má svý světlý chvilky. No, z nějakýho důvodu s ním 8 let byla, no ne?

Napsala jsi to přesně tak jak to je. Děkujeme.

Hele upřímně-kolik tě světlejch chvilek jsi poslední dobou zažila?
Snažíš se víc ty než on? Co dělá on, pro váš vztah?
Jsi v tom vztahu šťastná?
A věř nebo ne ale 100% bude vyhovovat ženský, která se sebou nechá orat, tak jako to děláte vy-nikdy si ten dotyčný nenajde slečnu, která se mu vzepře-pošlapala a zlomila by mu jeho ego-on si vždycky najde nějakou, kterou bude moct přesvědčit o tom, že je úžasný, v podstatě milující a chyba je vždy na straně partnerky-tedy někoho, jako jste vy-vždycky je to o tom, co si k sobě partneři dovolí, a vy sebou necháte neskutečně orat. Tady už není ani rady ani pomoci-tedy z mé strany, vy si to ani uvědomit nechcete, a pokud si to uvědomujete, tak to v zápětí stejně zase popíráte. Jsem ráda, že jsem se kdysi i přes svůj relativně nízký věk rozhodla tehdejšího partnera po fyzickém útoku(kterému předcházelo několik útoků psychického rázu) opusit. A přeji Vám, ať do tohoto stádia dospějete také.
Holky tohle neberte jako útok-prošla jsem něčím obdobným, a dnes jsem se dozvěděla jeden příběh, který je-no jako přes kopírák těm tady.
odejděte, dokud je čas-nic nebude lepší, světlých chvilek bude stále méně-dokážete to vůbec pochopit a připustit si to? Připustit si to, že to bude jen horší? Že ztrácíte svůj život vedle někoho, s kým nejste šťastné, kdo váš život ničím nenaplňuje?!

Tohle , co jsem psala nebylo myšleno jen pro Reaguji na Dorra: ale i pro Reaguji na Diczinka: , holky vzpamatujte se

Houby. Křupan křupanem zůstane, světlý chvilky nic nezachrání. Holky, jste fakt padlý na hlavu, sorry.