Přítel mě miluje, ale kvůli sexu se mnou už nemůže být

a teď koukám, že místo písmena P se mi tam dělali smajlíci...

Alasko,
víš, podle mých zkušeností platí to biblické:" Podle skutků poznáte je". A proto nedám na řeči o prstýnkách atakdále, ale na skutky. Takže já bych se na tu pouť vykašlala. Taky buď sama a bude Ti lépe.
Příště to bude lepší, to vím na 100%.
M.

to mi nepřijde, zas tak málo...

No co poradit vůbec netuším, napadá mě, jestli by třeba nemohla být příčina v braní antikoncepce, pokud bereš, ta prý může chuť snižovat.

Ale po pěti letech mi přijde přirozené, že to trochu opadne a sex není každou volnou chvíli.

A co ty teď máš jako dělat? Čekat, až si pán milostivě uráčí se vrátit? To mi přijde trochu sobecký, nechat tě v takové podivné nejistotě. Nebo to si teď bude užívat nezávazný sex někde jinde a až se vybouří, tak se milostivě vrátí?

Mne sa stalo s bývalým to isté...akurát, že to bolo naopak. Kvôli sexu som ho nechala ja. A až po nejakom čase som si uvedomila aká hlúpa som bola. Milovala som ho. Od vtedy som nič podobné necítila a ja to všetko zahodím kvôli vlastnému egoizmu. Od neho sa mi to tiež zdá sebecké...veď to podľa mňa až taká neriešitelná situácia nieje. Možno to je naozaj ako padol názor vyššie, že je to kvôli HAK.

Antikoncepci beru...zkoušela jsem ji asi před rokem a půl vysadit - právě kvůli tomu, jestli to pomůže, nebrala jsem asi trictvrte roku a nic, zadna zmena...jedina změna v tom, že jsem měla obličej jak puberťák a vypadala jsem příšerně.
Vím, že je to velký problém, když je prostě jeden nespokojený - nemůže to klapat..navíc já jsem i taková...jak bych to řekla...nekontaktní...ráda občas přítele políbím, objemu, ale není to prostě takové to muckování jako na začátku a to mu také chybí..
Vím, že s bývalou přítelkyní spolu spali několikrát denně, ale to je taky extrém no...a já jsem prostě podle všeho pravý opak...
Jak to vyřešit...čekat jak se rozhodně a případně přicupitat zpět...nebo se to pokusit hodit za hlavu a začít "nový" život..

Nepůjde to asi tak snadno..kvůli naší práci se i musíme celkem často vídat..

Tohle jsem taky zažívala, řekla jsem to gynekologovi, ten mi změnil antikoncepci a od té doby vše vše opět v pořádku. A teď to mám zase "naopak" - jsem to já, kdo je víc při chuti. Nebydlíme spolu a tudíž máme méně příležitostí a možností, bilance za tento týden je 1x a já málem lezu po zdech

Tohle mi přijde jako základní problém. Možná máš nějaký blok (nezlob se), nebo co je špatně? Když je na tebe přítel hodný, milý, je problém si pustit nějaký lehce erotický film, otevřít víno a postupně se naladit? Jistě, nejde to tak dělat obden, ale možná bys pak viděla, jak to je hezké a lákalo by tě to i jindy - říká se, že čím víc sexu člověk má, tím víc ho chce, já myslím, že to je pravda Takže když se ztotožníš s tvrzením "milujeme se 1-2x týdně", tak v sobě tu chuť opravdu nevyvoláš... Neber to, prosím, zle, ale takto jsme s přítelem překonávali mou nechuť a dost úspěšně. Jen mě pak začalo mrzet, že po něm netoužím já sama od sebe a tak jsem zkusila změnit antiko a vše je v pořádku. Jen dodám, že my jsme spolu přes tři a půl roku, čili žádná dvouměsíční zamilovanost

Po pěti letech vztahu je jasné, že nebude na sex chuť každý den jako ze začátku. Tvá frekvence mi přijde až až dostatečná. Nechápu proč přítel ukončil vztah jenom kvůli sexu, pokud vám to jinak klapalo. Spíš jste si o tom měli pořádně promluvit, a řešit spíš partnerův "problém", protože v tobě problém nevidím. Klidně si to mohl udělat sám, třeba jsi se mohla dívat, nebo mu pomoci, aby se necítil odmítaný. Je spousta způsobů jak uspokojit muže a nemusí to být jen sexem. Je to jen o tom jak si to spolu domluvíte

Mně osobně nepřijde frekvence vašich styků nijak podprůměrná, naopak jste spolu už pět let, práce ve firmě je určitě náročná, k tomu obstarání domácnosti...
Nechci být nijak radikální, ale člověk, který zahodí fungující a léty prověřený vztah jen kvůli vlastnímu zvýšenému libidu asi bude lehce nezralý.Jiná situace by byla, pokud byste neměli žádný nebo jen velmi občasný sex, to bych u mladého kluka snad i pochopila, ale tohle je naprostý standard u většiny vztahů po pěti letech.Navíc my lidé se od ostatních zvířátek odlišujeme tím, že své pudy umíme ovládat.
Je mi jasné, že jsi v blbé situaci, protože se partner odstěhoval zčistajasna a miluješ ho.Proto bych Ti poradila chvíli (ale jen omezeně) počkat, jestli se mu nerozsvítí.Rozhodně bych ale nebyla vždy při ruce a na telefonu.
Koči budu Ti držet palce!

Ale tak já tvého přítele naprosto chápu. Pravděpodobně nejde pouze o sex, ale jak píšeš, i o mazlení se, kontakt, který mu chybí. Aby vztah fungoval, platí prostě to otřepané, že to musí v první řadě fungovat v posteli. Proč snižovat jeho potřeby, které když nejsou uspokojované, jej frustrují?

Pokud je tento stav dlouhodobý, kompromisy, resp.ústupky potom dělá pouze přítel AllaseaL a ona mu vstříc vyjít nemůže, naprosto té frustraci rozumím.

Taky mi to nepřijde zrovna málo, ale nerozumím tomu, proč svého přítele neuspokojíš jinak, pokud nemáš chuť na klasický sex? Vždyť je tolik možností, myslím, že by stačilo překonat vlastní pohodlí (čekám ty reakce) a snažit se věnovat příteli jakýmkoli jiným způsobem. A to, že nejsi kontaktní? Byl by velký problém na to prostě myslet a během dne tu náklonnost příteli dopřávat víc? Píšeš, že přítel se snaží dělat ti radost. Ty bys mu očividně udělala radost tím, že by ses mu víc věnovala. To je přece to nejmenší.

Pokud by to problém byl, běžte od sebe, oba byste byli nešťastní.

Čím víc to tady čtu, tak si myslím, že má druhou....jen tak chlap neodejde když miluje....to že miluje a odchází je výmluva a normální chlapské řeči, aby nevypadal v tvých očích špatně.
To že jste si měli o tom dávno promluvit a zvolit i jiné možnosti /dají se přeci přežít.../ je ale už prostě pryč.
janis

Jednou za 4/5 dní po tak dlouhé době není nijak málo, mě osobně to přijde tak akorát i normálně Ale tak to jsou osobní potřeby, který má každý jiné.

Něco hodně podobného se stalo i mně. Po 4 letech vztahu se se mnou rozešel přítel, pořád mě miloval, ale rozešel se se mnou z důvodů, že chtěl žít sám, užít si naprostou svobodu bez žádné zodpovědnosti vůči mě (a to jsem mu nikdy nic nezakazovala, šlo o jeho podvědomý pocit závazku vůči mě). Mám pocit, z toho, co píšeš, že u tvého přítele je to to samé. Pořád tě miluje, chybíš mu jako jeho nejbližší osoba, chce a potřebuje být s tebou v kontaktu... To samé u nás. Po několika měsících svobody se k tobě připlazí, tím si můžeš být jistá. Takhle to bylo u mě, i u dalších dvou mých kamarádek, se kterými se jejich partneři rozešli z podobných důvodů... Jde jen o to, jestli chceš čekat a udržet si s ním kontakt... Zase ale ze sebe nedělej chudinku, co na něho čeká doma s teplým pelíškem, pomalinku začni chodit ven, už kvůli sobě, doma by ses zcvokla... Věř mi, že najdeš nové sebevědomí, hodně ti to pomůže.

Souhlasím! Pokud má jinou, tak je odchod MNOHEM snazší. Ale pravděpodobný je, že je (jestli je) holka, která ho jen pobláznila, po pár týdnech přijde na to, ke komu patří a bude si sypat popel na hlavu. Přítelův odchod ode mě taky - neříkám, že přímo zavinila (že byla příčinou) - ale hooodně urychlila jeho (no, tak na to nemám slušné slovo). Vím, že nebýt jí, řešili bychom naše problémy důkladněji, a možná (možná taky ne), bychom spolu ještě byli.

Jako ty se u nás doma cítí můj partner, on na sex prostě není. Já ano. Takže chápu jak tebe, tak tvého přítele-já už taky nevím, co mám dělat a on jen slibuje že se to zlepší a já jsem čím dál tím víc nešťastná. Snažím se mít normální vztah a funguje to pár dní bez hádek a pak dojde na sex (nebo spíš nedojde) a je to ve starých kolejích. A věř mi, že to, že teď odešel, je pro tebe lepší. Třeba si časem srovná priority, nebude na to tak vysazený a přijde, ale už bude jen na tobě, jestli ho vezmeš zpátky. Já sama za sebe bych si třeba přála, abych dokázala tolerovat přítelův nižší zájem o sex, ale čím dál tím víc se bojím toho, že se zachovám jako tvůj přítel. Snad ti nevadí, že jsem napsala, jak je to i z druhé strany a jak on to asi cítí. Jinak ti držím ti palce, abys toto překonala.

Reaguji na BlackCoffee:
NAPROSTO SOUHLASÍM! Něco podobného jsem se ostatně snažila naznačit i ve svém příspěvku, leč se mi nepodařil to tak dobře vyjádřit