Přítel se ke mě chová "jako křupan"

Reaguji na Katarínka85: Máš pravdu... je ale hrozné si připustit,jak daleko jsem to nechala zajít... a proč jsem si to vůbec nechala líbit... jsem přece stejná jako on,nejsem nic míň....

Reaguji na Diczinka:

Všetko zlé je na niečo dobré, to si zapamataj. Aj to zlé, čo sa deje, má svoj dovod

Šanci-nevím-myslím si, že to nebude mít moc smysl. Navíc já po svých zkušenostech, bych mu už šanci nedala ale samozřejmě rozhodnutí je na tobě-ovšem pokud mu tu šanci dáš, je nutný, aby opravdu byla jen jedna a aby dodržel to, na čem se domluvíte-ale opravdu vidím problém v tom, že on nic měnit nechce, podle něj je všechno v pořádku. Tudíž moc nepočítej s tím, že se něco změní. Podle mě se nezmění nic.
A jak mu ukážeš, že jsi nezávislá, sebevědomá holka-odejdi-začni se oo sebe starat sama, buď krásná, sebevědomá-a hlavně to všechno dělej kvůli sobě, ne kvůli němu.
Uvidíš, že po pár měsících, až se na to podíváš s odstupem, tak si uvědomíš, jak tě ponižoval, srážel sebevědomí a že těch hezkejch chvilek zase tolik nebylo a žádný peníze nestojí za to, aby jsi s ním byla.
Čím dřív odejdeš, tím líp pro tebe. Protože čím dýl v tom vztahu budeš, tak se ti bude odcházet hůř. Opravdu s tím něco udělej.
Jo a tvý rodiče ví,jak se k tobě chová, nebo nějaká kamarádka? Máš za kým jít promluvit si, nnebo u koho zůstat bydlet?Někoho, kdo bude stát při tobě-tohle je důležitý, to budeš potřebovat.

Reaguji na aksile2aksile: Všechny kamarády,co mám jsou i jeho kamarádi,se kterými se pořád vídá,takže to jaksi není úplně vhodné. Jak už jsem psala,spoustu kamarádek z dřívějška jsem kvůli němu ztratila. Maminka mi říká,abych s ním zůstala,že mě zabezpečí. Tátu bohužel moc nezajímám. Jediná sestřička při mě vždycky stojí,ale ta bydlí 150 km odemě a tedy i od mé práce

Holka, řeknu to takhle. Nevlastní bratr byl taky takový křupan - je to taky buran. Když začal chodit se svou nynější ženou, tak se ještě jakš takš přemohl, ale v podstatě od doby, kdy ses sestěhovali a čekali první dítě, to šlo z kopce.
Dneska mají děti tři - jeho žena je na všechno sama, lítá kolem těch tří torpéd, on přijde z práce a pomalu ještě čeká, že mu bude míchat kafe. On doma neudělá nic, s ničím jí nepomůže, s děckama se taky nepomazlí a už vůbec nikdy nepoděkuje, nepodrží dveře, nevezme ji za ruku, nepopřeje k narozeninám.
Chtěla bys takového muže? dokážeš si ho představit jako otce svých dětí, který neumí vyjádřit lásku? Odpověz si na to, zda když tě to trápí už teď, jak by to mohlo v budoucnu gradovat.
Já osobně neznám nic krásnějšího, než je obejmutí, chycení za ruku Kdekoli) dokazuje mi tím, že jsem pro něj důležitá, že mu patřím.
Dveře mi podrží pokaždé - i ráno když jdeme do garáže - děkuje mi - mám dojem, že za to vděčím jeho mamince - že ho k tomu takto vedla.
Svého bratra mám kolikrát chuť nakopnout, když jsme u nich na návštěvě.

Tak tak
Je fajn, že sis uvědomila, že je to špatně a chceš s tím něco udělat. Teď ale musíš přistoupit ke těžšímu kroku a to je to, začít s tím něco dělat. Ale věř mi, že to zvládneš!Zvládla jsem to já, zvládla to Katarínka a spousty dalších holek-chce to jen chtít a nebát se. Přece nechceš celý život být s takovým ubožákem!

ani náhodou - přesně takhle to jde v rodině bráchy - postará se finančně, ale to je taky vše - a kolikrát ještě chudákovi manželce vyčítá, že ona nic nedělá, ale sedí jen na zadku, aby třeba roznášela noviny (s třema malýma děckama!).. děsný

no ty jo, tak můj přítel taky není gentlamen a sem za to ráda

Alespoň tohle-víš aspoň pocit, že se máš komu svěřit-to je fakt důležitý a dělá to strašně moc.
Chápu, že to maminka myslí dobře, ale neposlouchej ji-peníze opravdu nejsou všechno a samy o sobě nezaručí partnerské štěstí a úctu-což ty u moc dobře víš.
Ideální by bylo odstěhovat se od něj-najít podnájem-klidně s někým dohromady, jak psala Katarínka a utnout kontakt. A nevím samozřejmě co děláš a kde a jestli by jsi to takhle chtěla ale třeba se i porozhlídnout po práci někde jinde, v jiném městě a začít úplně znovu.

Reaguji na Diczinka:
připadáš mi jako nějaká nesvépravná bytost

Reaguji na aksile2aksile: Děkuju Vám holky moc za rady,díky Vám cítím,že na to mám a že nejsem jen blbka,která si na něco pořád stěžuje. Tohle je fakt problém a já to musím řešit!

Reaguji na Tarazed: Tyhle komentáře vůbec neřeším....

Není vůbec zač. Jen to dotáhni dokonce,nenechej se obměkčit, že se změní a udělá první poslední-tohle bude fungovat měsíc, možná dva a potom to bude to samé.
Hodně štěstí a pevné nervy. Nevzdej to!

Má tvůj přítel vůbec nějaké chyby?

Reaguji na chocolattecoffee: Zastávám se ho,protože s ním žiju 8 let...není to lehký...