Přítel se ke mě chová "jako křupan"

I tak bych odešla. podívej-zažila jsem něco podobného-movitý, zajištěný, mohla jsem mít, co jsem chtěla-ale muselo být vždy po jeho, musela jsem opravdu držet hubu a krok. Byl to velmi zdatný manipulátor-skončilo to nadávkami a fackou. Odešla jsem a nevrátila se! Nynější manželku mlátí a ona ho ještě omlouvá.
Nechci tě děsit ale opravdu se na něj vykašly-tohle už má spojitost s násilím-zatím jen psychickým ale od toho nebývá daleko k fyzickému!

Bohužiaľ, je to tak. Mala som priateľa, kvoli ktorému som sa presťahovala do Prahy, kde som nikoho nepoznala, len jeho. Bola som na ňom aj trošku finančne závislá a on sa podľa toho choval. Pozbierala som zbytky svojej hrdosti a odišla som, postupne som sa postavila na nohy, spoznala úžasného človeka, ktorý mi otvoril oči a ukázal ako má vzťah vypadať.

To je skvělé, gratuluju. I já mám dnes jiný vztah, ve kterém jsem maximálně spokojená!

Reaguji na aksile2aksile:

Dnes som už dostala do takého štádia, že som bývalému strašne vďačná za všetky tie urážky, lebo vďaka nim som bola vždy o kročik bližšie k tomu právemu

Reaguji na aksile2aksile:

A ďakujem

Reaguji na aksile2aksile: Taky už jsem nad tím přemýšlela,toho se bojím nejvíc,že to dojde až tak daleko.

A bylo to lehké odejít? Poraďte holky. Jak jste se postavili na vlastní nohy? Bydleli jste sami? Mám strach ze samoty.

Vidím, že je to pěkný hazl ! A ty jsi vážně blbá že ho omlouváš ,můžes si za to sama když posloucháš jak blbá slepička co on řekne ,nedivím se jak s tebou jedná protože ty si to necháš líbit. Měla by jsi myslet na sebe a hlavně především na svou budoucnost ,protže on se nezmění a ty strávíš celý život s tímto debilem a budeš jednou velice neš´tastná a budeš si říkat já byla blbá a mohla mít lepšího chlapa. Holka trochu víc si sebe važ ,jsi jistě pěkná tak nebuď jak hromádka neštěstí a buď trochu víc sebevědomá . A nenech si od něj nic nakazovat. Není ti pět a tak se tak nechovej .Když budeš chtít jít někam sama tak běž dělej co chceš ty a ne protože musíš nebo že si to milost pán přeje na to kašli . Bu´d víc sobec. na tvém místě bych se pomalu poohlížela po jiném partnerovi protože s tímto to fakt nemá budoucnost. Chráníš ho ,protže máš malé sebevědomí jak to dělají ženy když je partner mlatí omlouvají ho že vlastně on neí špatný . Takže holka seber se a byv se i bez něj. třeba někoho zajímavého potkáš a ukáže ti jak má milující vztah vypadat .Musíš ,ale chtít ty sama nikdo to za tebe neudělá.

Sama by som v tej dobe byt v Prahe neutiahla, takže som si hľadala spolubývanie s max. 1 osobou. Našla som, presťahovala sa, trošku som sa uskromnila a KONEČNE som si mohla robiť, čo chcem a cítila som sa strašne krásne Ľutovala som, že som to neukončila skor!

Nikdy není lehký odejít-z žádného vztahu se neodchází lechce. Já mám moc prima rodiče, takže jsem bydlela chvilku u nich a potom sama. Ze začátku to bylo těžký-psal mi, volal atd. Tak jsem změnila číslo,utla všechen kontakt. Taky jsem se bála samoty ale den za dnem jsem zjišťovala, že je mi bez něj líp. že se zvládnu postarat sama o sebe, můžu jít kam chci a bavit se s kým chci-začala jsem malovat(na to jsem s ním neměla čas), sportovala jsem, chodila do klubů, na koncerty-našla jsem nové přátele, získala zpět sebevědomí. Nebylo to jednoduchý-probrečela jsem několik nocí, bála se, že to nezvládnu-ale zvládla. Věř mi, že to zvládneš i ty!

Pokud vůbec připouštíš variantu, že tě uhodí, tak bych utíkala co nejdál. Chlap, kterej uhodí ženu není chlap ale srab a srab je i v případě, že se chová tak, jako tvůj přítel. Tohle není chlap pro život a pro budoucnost.

tohle bude jeden z důvodů - ten styl výchovy. Nebyl vychovaný k určitému respektu k rodičům, neviděl nejspíš ani vzor láskyplného partnerství...
Jestli utekl táta (nebo nebyl nikdy), dítě si to může dávat za vinu a pak se bát, že uteče i partnerka - odtud určitým způsobem snížené sebevědomí.
No a snad se nikdo neurazí - vodnář k tomu. Znala jsem jednoho. Bydlela jsem s ním a jeho přítelkyní a tak jak se k ní chladně choval, to bych nikdy jako partnerka nezkousla.

Být Tebou, rozhlédla bych se po těch kamarádech, kterým se líbíš a pokud je tam nějaký "vztahový materiál", nebála bych se ho poznat blíž (nemyslím hned úplně). A když se kvůli tomu bude současný přítel vztekat, urážet, někam Tě posílat (víš co myslím), tak jdi. Od něj.

Reaguji na Katarínka85: To je tedy happyend... myslíš teda,že ho už nedokážu změnit?

Reaguji na aksile2aksile: Máš pravdu! Musím to vyžešit. Mám mu zkusit dát ještě poslední šanci? Chci mu nějak dát najevo,že ho neptořebuju k životu,že se o sebe umím postarat sama...

Reaguji na Kaja555: No hele,když se tenkrát dozvěděl,že mi jeho kamarád psal smsky typu " že se nemůže dočkat až se zase uvidíme" ( mimochodem dozvěděl se to tak,že mi vlezl do telefonu ) tak ho pak na jedný diskotéce pěkně střískal.Takže já bych asi hledala spíše v jiných kruzích....

Moj názor je, že už nie. Pretože za 1.-významnú úlohu v správaní partnera k partnerke zohráva výchova rodičov. Tak to proste je a je pravda, že ako sa partner chová k matke, tak sa chová aj k ostatným ženám a za 2. - 8 rokov vo vzťahu je príliš dlhá doba na to, aby partner menil niečo, čo mu za tých 8 r. prišlo "normálne".