Nevolnosti ze stresu

Ahojky, mám podobný problém, hnedka mě jde všchna nervozita do žaludku Taky jsem nepřišla na to, co s tím.. Jen jsem zkoušela taková dechová cvičení před spaním, ale nemám pocit, že by to mělo moc efekt.

Dechová cvičení zkouším taky, ale nějak nepomáhájí.

Koupila jsem si nějaký bylinkový čaje na zažívání, ale taky nepomájí. Mám pocit, že když je to právě od tý hlavy, tak skoro nic nezabírá

To bych taky ráda věděla.....já na to dělám to nejhorší co můžu - více kouřím Zatím jsem neobjevila nic, co by pomáhalo, asi spíš nějak trénovat psychiku, abys byla psychicky odolnější....nej krizi jsem měla asi před rokem ve zkouškovém, to ze mě byl rozklepaný uzlík. Nyní, když už mi jde v podstatě o víc, jsem paradoxně víc v klidu - možná jsem tehdá měla ještě dost pocuchaný nervy z chlapa, to tomu asi taky přispělo, abych se zocelila....

Jediné, co pomáhá trošilinku je jít se projít, aspoň na chvilku....a hezky antistresově působí i zvířátka, vrnění našeho kocoura mě vždycky dokáže aspoň trošku uklidnit....

Podle mě je to asi v hlavě. Tak 3 měsíce zpátky jsem byla dost v nervu - bez zjevné příčiny, nic mě netrápilo. Nyní, když mám hafo důvodů se stresovat, jsem docela v poho, problémy s migrénami a zažíváním fuč....Přitom si nejsu vědoma, že bych nějak měnila jídelníček nebo životní styl....

Ahoj, u mňa je to tiež tak, vidím to hlavne na skúškach, kým na mňa nepríde rad tak sa celý čas len držím za brucho a je mi zle, jesť nechcem celý deň vtedy. Tiež keď viem,že sa musím veľa učiť alebo som nervózna/smutná tak nemôžem ani pomyslieť na jedlo.Čakajú ma onedlho štátnice, už teraz mi rodina hovorí že vyzerám hrozne, cez štátnice sa asi úplne stratím.

Holky musíte se naučit zastavit se. Já jsem skončila s kolapsem a už to nechci zažít. A taky jsem přesně nevěděla proč a z čeho. Jsem mladá, je mi 23. Člověk to zvládá, zvládá ale jednou to praskne a je to tu. A u každého hold jinak. Začněte chodit třeba na jógu, je to dost příjemné a nijak náročné. Zkuste také meditace, ohromná věc. Udělejte cokoliv co je Vám příjemné (sport,příroda,welness pobyt atd.) Uvědomte si, že je to Vaše tělo a nikdo Vám s tím nepomůže. Víte jak to myslím. Můžete si i koupit nějaké knihy jak zvládat stres. Co se týče toho jidla a následného hladovění, pže prostě nemáte chuť, je to cesta do pekel. Protože tělo potřebuje živiny a pokud nemůžete ani jíst, je to špatné. Chce to opravdu odpočinek a pořádný relax.! Přeju hodně štěstí holky a dávejte na sebe pozor

ach jo, holky, tak koukám, že nejsem jedniná, koho to trápí.

purple, právě mě také čekají státnice, ale bojím se, že mi bude zase tak hrozně špatně Já fakt nevím, co s tím

Dasule, máš ravdu, ta procházka trošku pomůže. Zvířátka jsou taky fajn, dokud jsem měla pejska, tak jsem se s ním muckala nebo vyrazila do přírody, jenže mi už zemřel

No já skončila s tím kolapsem právě po státnicích A přitom nešlo přece o život a nakonec to nebyla ani taková hrůza. Už bych se tak nikdy nechovala. Ale chápu Vás není to lehké ale nemá cenu si tím kazit nervy. Řekněte si, že přece nejde o život a snažte se tím tolik netrápit Fakt to nestojí za to

jo, to máš pravdu. Jenže když člověk studuje, do toho pracuje, do toho má problémy s partnerem....jak tomu mozku říct, aby se uklidnil, relaxoval a nenervoval se
Ale včera jsem už byla tak vycuclá, že mi bylo úplně na omdlení, vážně jsem se bála, že už sebou někde praštím

Zkouším teď nějaký ty bylinky,ale to je asi málo

Byla jsem na tom stejně Dokonce jsem měla dvě práce. Ale vy..... jsem se na to. Nedalo se to S partnerem to samé ale už v pohodě. Neboj se nejsi sama

No tak to začíná. Musíš to fakt hodit za hlavu, idykž je to moc těžké ale vím o čem mluvím

Žaludeční neurózu mám 15 let je to boj na dlouhou trať ,12 let jsem se trápila nejvíce ,celodení bolesti žaludku ,nechutenství ,nejvíce pomáhalo něco dělat ,taky můj pes, jinak jóga jiné alternativy nepomáhali ,bylinky ,psycholožka vše bylo na dvě věci ,teď beru tři roky antidepresiva .

pliska
Taky jsem skončila na antidepresivech.
Proto nabádám v prevenci a řešení celé situace dřív než vypukne

AXIS
Jo určitě je to lepší .vždy najít nějakou alternativu léky raději až na poslední místo

I já jsem to po 8 letech dotáhla až k psychiatrovi a antidepresivům. Takže se smějete, radujte, relaxujte, zdravě jezte, dopřejte si dostatek spánku. Když to tělo jednou zhuntujete, tak už se to špatně napravuje.

Naprostý souhlas

Přesně tak