Nevolnosti ze stresu

Holky jak to tak čtu, tak jsem na tom stejně. Jsem strašnej nervák a z rovnováhy mě vyhodí jakákoli drobnost. Před důležitejma akcema je mi pekelně špatně.
Mám za sebou psychoterapii i psychiatra, nevím jestli to nějak pomohlo. Jedině v tom, že se redukoval počet těch situací který vnímám stresově, ale úplně jsem se toho nezbavila.

Já jsem si kdysi stresem málem zlikvidovala žaludek, měla jsem ho překyselenej a jaksi začal sám sebe trávit.
Brala jsem na to léky, ale bála jsem se, že mi to snad zůstane. Ale naučila jsem se, že když už se stresuju, tak aby mi to zůstalo v hlavě, abych si to do toho žaludku neposílala.

Ale i tak, když se vyskytne enormní stres (státnice), tak to se mnou cvičí. Říká se tomu dráždivej tračník - člověk je uplně vyprázdněnej a střeva přesto dál zlobí a hlavně - příšerně bolí. Na to jsem zkoušela všelicos - ibalgin, algifen, muškátový oříšek... a nic.

a jak jsi se k tomu dostala? přišlo to samo nebo taky nějaký psycholog?

Dneska jsem si koupila v DMce nějaký meduňkový čaj od Alnatury, tak to zatím vyzkouším, jestli by to alespoň prozatím trošku pomohlo.

Tak to by mě také zajímalo, jak se k tomu dospěje. Protože já mám často ten stres jen v břiše a v hlavě si to vůbec neuvědomím. Až po chvíli uvažování zjistím, co mi to spustilo a ne vždy jsou to jen zkoušky a práce, stačí třeba pomyslet na rozchod z bývalým.
Je strašné, jak se to nedá kontrolovat a člověka to omezuje. Ale já věřím, že terapií se toho dá zbavit úplně.

Patty
Taky bych tě nerada k tomu psychologovi tlačila, ale myslím, že pokud už tě ty nevolnosti obtěžují tolik, že nedojdeš na písemku, tak je dobré o pomoci začít uvažovat, hodně ti to uleví. Já jsem přišla na první psychoterapii a plakala tam, že už nevím, jak s tím mám žít, že jsou moje stresy nezvladatelné, stresuje mě úplně všechno, bojím se vystrčit paty z domu a asi bych měla dělat něco, kde stres není, resp. nedělat radši nic. Chodím tam teprve krátce, ale už si začínám myslet, že vše budu zase v pohodě zvládat.

Tohle by mě osobně docela zajímalo. Proč si myslíš, že se to nedá kontrolovat?

Já to mám ale také tak....prostě si stačí vzpomenout na něco nepříjemného a hned se ve mě všechno sevře.

Tak ve většině případů tam dolezu, i když celá zelená a po cestě mám co dělat....ale tohle byla písemka, ze který jsem měla celý semestr strach a ráno jsem to prostě totálně nezvládla Ale i když to "zvládnu", tak je to nepříjemný, že je mi špatně. Po zkoušce už to většinou přejde, ale zase přijde hrozná únava a vyčerpání. Mně ty stresy prostě strašně oslabujou

Dneska jsem si dala ten čaj z meduňky a vůbec mi nechutnal. Tak ale kdyby to pomohlo, tak to klidně přetrpím.

To zní dobře, doufám, že se ti to povede. Kdybych tohle vyřešila, tak bych byla stašně ráda. Je to tak nepříjemné Hlavně se bojím, že se tím fakt oddělám

Tak taky se přidávám k nervákům. Dosudovala jsem VŠ a po 3 státnicích skončila na antidepresivech. V den zkoušky a před jsem nemohla jíst, bolesti břicha a v den zkoušky i když jsem uměla, mě přepadla paralyzující tréma, což j ta největší beznaděj, protože umíte, ale v daný moment si nejde vzpomenout. Taky jsem měla strach, vzít si oblbovák, abych nezapomněla, ale zpětně lituju, že jsem si je nebrala, protože kdybych byla klidnější, byly by ty zkoušky o něčem jiném.
Jo a holky, když nemůžete jíst, skočte si do lékárny pro Nutridink. Sice to poleze do peněz, ale je to náhrada výživy pro nemocné lidi a lidi s nechutenstvím, takže aspˇoň něco do sebe dostanete. Já si vždycky brala ještě s sebou na zkoušky a před jsem si jeden vypila, jinak bych se složila úplně.

Mně taky podle mě nepomáhá, ale určitě ani neškodí. Mám ho ráda. Ale dávám si taky tak max. 3 denně a to jen když mám čas, je jich tam hrozně málo v tom balení.

vidíš, to je dobrej tip.... a chutná to nějak? Já právě když je mi špatně, tak mi vadí všemožný pachy, chutě, vůně..tak kdyby to bylo takový bez chuti, tak by to bylo nejlepší. A kolik odhadem stojí?

lenibuska
no právě, v tom balení je jich pár :/

PardGalen
Dobrá otázka. Asi jsem se špatně vyjádřila. Zřejmě se to dá časem kontrolovat, ale musíš se to naučit.
Neustále se snažím sama sebe přesvědčovat, že o nic nejde, je to jen písemka, jsou to "jen" státnice, jsou to jen lidi, za chvíli to bude za mnou, ale tělo si dělá, co chce. Vegetativním nervům neporučíš. Ovládá tě něco, co máš zřejmě v podvědomí, co sis tam vypěstoval v průběhu několika let.

zajoch
Pokud se to vypěstovalo dá se to vytrhnout i s kořeny. Začni se na ty zkoušky těšit.

A jak? Máš nějaké osobní zkušenosti? Člověk si může tisíckrát říkat, co chce, ale pokud tomu nevěří, tak je to k ničemu. Můžu si říkat, že se na zkoušku těším, ale jak dosáhnout toho, aby to byla pravda?

zajoch
No já vím jak to udělat, ale jak to někoho naučit to už je horší. Jediné co mě napadá je prostě trénovat. Pořád dokola si to opakovat, snažit se jak to jenom jde. Jako je to to přísloví: Tisíckrát opakovaná lež se stává pravdou. Postupně se tomu uvěří.

To je pravda, minule mi to řekl můj psychoterapeut. Člověk si může tisíckrát říct, že o nic nejde, že se nebude nervovat, ale přesně jak píšeš, je to k ničemu.

Přesně, přesně i když vím, že o nic nejde a říkám si, že mě kdyžtak vyhodí, no a co, jsou další pokusy, tak stejně mi to nepomůže.

Čeká mě teď další test, tak se bojím, že zase ráno budu vyvádět