Nespavost malého dítěte

Moje dcera se začala budit teprve od dvou let jen jednou až dvakrát v noci. Do té doby se pravidelně budila tak 5x za noc, někdy si i pár hodin v noci hrála, či brečela, no hrůza.

Přeju, ať je to co nejdřív v pohodě.

Reaguji na Rozárka 1:
Ahoj, tak přesně tohle jsem já zažívala s mým prvním synem ( dnes je mu 4,5 roku), on prostě spát nepotřeboval, od půl roku spal 2 hodiny denně, večer šel spát ve 20 hodin a probouzel se každé dvě hodiny. To jsem ho do dvou let kojila, tak jsem si říkala, že to bylo asi tím, že byl dlouho kojený. Nikdy neměl dudlíka, nechtěl ho....možná, to bylo taské tím, že se neměl čím uklidnit.
Spát celou noc začal až ve 3 a půl letech.
Zkus se kouknout na tuto knihu na netu, je tam dost metod jak naučit dítě spinkat, je to ale asi o výdrži rodičů.
Trošku nám pomohl esenciální olej Levandule od Salusu, kapat na polštář a stříkat zředěný do ovzduší. Nebo mazat levandulovým masážním olejem. Kamarádka si chválí sirup z lékárny asi se jmenuje Sedália, ale je asi od 12m.Hlavně to chce mít každodenní rituál. U nás byl, ale stejně nějak nezabíral. Já už nespím pořádně asi 4 roky. Naštěstí ten druhý klučík, tomu je 18m. je jakž takž spavec, ale máme dudlíka.
Tak hodně štěstí. Věř, že se to jednoho dne určitě zlepší.
Teď jsem si vzpomněla, že nám jednu dobu zabíralo to, že jsme z místnosti v momentě kdy se malej probudil, odešli a on chvilku řvala, ale pak usnul. Prostě jsme si ho nevšímali.
Já už tenkrát byla tak nešťastná, že jsem si přes net stáhla KNIHU SPANÍ, tam podrobně popisujou jak dítě naučit spát.Ale bylo to ve slovenštině. A právě metoda odchod z místnosti tam je také.

Tak já Tě asi moc nepotěším , dcera byla s tím spánkem na tom moc špatně. Těhotenství nějak v normálu.... Není na to pomoci.. jen vytrvale čekat.....dnes je jí 14 let a stále jí stačí 5- hodin spáku. Když byla malá nespala do 3 let skoro vůbec. Přes den 2x po 30 minutach večer usínala v 11:00 hod a po 20-30 minutach se budila strašně brečela i několik hodin . Vstávali jsme spolu ve 4 ráno. Někdy jsem jí dala ve 3 ráno do chodítka. Protože strašně moc moc plakala. Byla uplně šílená když se vždy začínalo stmívat. Chodila jsem po lékařích , léčitelích , kineziologie ...a nám nic nepomohlo. Zkus třeba takovou klasiku , čaj meduňku, mléko + med. My měli i kozlíkové kapky, které vůbec nevoní,ale taky nic...Tenkrát jsem zhubla11 kilo, protože některé dny jsem si nechodila lehnout vůbec. Lékaři nasazovali prášky,ale ty jsem jí nedávala .Musela jsem to vydržet. Dnes jí stačí taky málo,ale řešíme to tím, že si ráno pustí telku nebo čte knihy.rádio atd......večer to samé...je inteligentní a moudrá.....asi tím, že jí nic neuniklo...)))) člověk vydrží všechno a taky to nemusí být tvůj případ. Sousedka měla taky problém se spánkem holčičky,ale ze dne na den to jednou skončilo...nám ne...
Musí to člověk vypozorovat. Mě bylo řečeno, že má málo pohybu ..4-5x za den jsem byla venku a čím více měla aktivit tím více jí to dodávalo energii...Měla oči jak baterky ještě ve 12 v noci. A žádné známky ospalosti. Neznala jsem jak ukazují v televizi usínající děcko nad mističkou s jídlem nebo u hraček ...nikdy jsem to nezažila )))
Byla jsem tenkrát tak vyčerpaná a mám do dnešního dne zdravotní problémy (nevím zda uplně přesně z toho vyčerpání), ale děti mít nemohu a kdybych mohla žádné jiné děti nemám ...měla jsem hrozný strach, že bude to druhé taky takové ..ALe za dcerku jsem moc šťastná a děkuji bohu, že jí mám.....

Reaguji na Isabela1:

Přesně můj případ, do posledního slova. Syn (7 let) dodnes špatně spí, ale je rozumný, tak si sám pustí TV, čte si nebo hraje...nechá mě spát. Ale na ty první 4 roky NIKDY v životě nezapomenu...kdo nezažije, nepochopí tu hrůzu, kdy tělo chce spát, ale nemůže. Kdy Vám hučí v uších, je Vám vyčerpáním na omdlení a nikdo nepomůže.

Zkrátka je asi nějaké procento dětí, které jsou nespavé. A Ať děláte co děláte, nic nepomůže a musí se to jen přežít do doby, než jsou maličko samostatné.

Držím palce, je to hodně těžké a i já jsem si z toho odnesla zdravotní problémy. Dlouho mi trvalo, než jsem se zase naučila spát a cítím, jak moje tělo je hodně unavené, opotřebované.

Pro maky:

přesně to je ono.......já stále dospávám a nemohu se z toho pořád nějak dostat. Vlastně mi zůstalo to, že jsem stále jako-by unavená.Ty roky beze spánku chybí. Vzpomínám jak jsem vyčerpáním bloudila po bytě a narážela do futer,protože už jsem nemohla ani chodit a dítě békalo a já letěla dělat čerstvé mléko nebo čaj a přitom jsem třeba i padla na zem......Takže přeji všem jen ty hodná spící miminka.Protože je to fakt záběr.A někdy mi to ani moc niikdo nevěří, protože zkrátka nevěří,že to tak může být. Jen moje rodina ta ví..ta zná.....Noční pochůzky na balkoně do rána , vata v uších či uplné yčerpání .....pláč atd.....jsem ráda, že jsem to zvládla a mám to už za sebou....

ano, a nikdo nepomůže ,protože rodiče ještě pracovali a kamarádky toho měly taky dost..takže sama a sama bez odpočinku. Celé dny a noci.....náš rekord byl jednou tento:maličká usnula večer v jedenáct hodin vzbudila se po dvanácté hodině v noci a usnula až druhý den ve tři odpoledne a to na cca.. 45 minut a pak usnula až večer v jedenáct.... no a celou noc se budila po 30 minutách a kříčela...a tak dál...docela bomba ..to vám řeknu.. V porodnici se na ní chodili dívat doktoři, protože nespala 2-dny a celá vyčerpaná , usnula pak na 1 hodinu...nevím, nevím nikdy jsem tohle neslyšela ani nezažila.I lékaři nechápali....

Reaguji na Isabela1:

neskutečné...naprosto stejné. V porodnici se lékaři chodili dívat na syna, který celý týden spal jen pár hodin a jinak brečel až byl rudý. Neměl hlad, prospíval na váze...jen zkrátka byl nespokojený. Ostatní miminka tam spinkali, občas otevřeli očičko, napapali se a zase usnuli. Syn když neplakal, tak koukal...ale oči nezavřel. Lékaři též nechápali.