Mít miminko ve 22 letech či později?

Reaguji na True: A kdo si myslíš, že to je? Klidně SZ zajímá mě, zda myslím tutéž osobu Jsem hrozná drbna

Je mi úplně jasné, kdo si myslíte, že jsem Chodím sem už docela dlouho bez registrace a slečnu si pamatuju ještě pod starým nickem, protože mi svými názory na děti byla dost sympatická Ale nejsem to já, bohužel.. Ona si narozdíl ode mně nezkazila život.
A nejsem provokatérka, tak nesnáším svoje dítě, protože v něm vidím jen přítěž a co?
Btw.nejsem na něj zlá, nekřičím ani nenadávám, ale chovám se k němu chladně, nikdy jsem se na něj ani neusmála, nikdy mu nedala pusu. Když byl ještě mimino, měla jsem problém se ovládnout, ale teď už mi to jde dobře.
Ale to nic nemění na tom, že už se nemůžu dočkat, až bude patřit otci.

Reaguji na amalinka: Nevím kdo jsi byla a nebyla a kdo jsi a nejsi ted a je mi to šumák.Taky beru tvuj nazor že nemáš rada děti a že jsi chtela žít bez nich..Což už se bohužel nedá vrátit zpátky,Ale je mi zle z toho když si tu jako by nic píšeš jaká krkavčí Matka ty jsi a jak nesnášíš svého syna jak mu nedáš ani pusu atd.Jen doufám že je zdravej ,netrpí a že z něj vyroste slušnej člověk..

Reaguji na Moňas:
A neotrávili jí psa?

Reaguji na Amazing: Jj, něco takového

Tak to je snad ještě horší. Furt nechápu, proč jsi ho nedala pryč hned. A pokud sis ho nechala kvůli rodičům, tak ze zkaženýho života můžeš vinit spíš je, než to dítě

Jo, tak tuhle myslíte Taky si ji pamatuju, ale ta byla nedávno přece v prvním měsíci a v 18 letech měla vybavení bytu za statisíce a dostávala vzkazy jak z béčkovýho hororu

Tak nějak jsem čekala, že to časem přijde, nějaký ten mateřský cit..

Jasně, ono je fakt rozumné jezdit s malým miminkem k moři, nejlépe jeho jemnou kůži vystavit přímo na slunko, což?

Víš, lidi můžou s mimčem dělat co se jim zachce, ale otázkou je co je dobré pro to malé. Samozřejmě, že s miminkem jde toho dělat hodně, ale je taky třeba myslet i na něj a ne jen na svou, s prominutím, p*del. Já třeba takhle sobecká, abych s malým miminkem obrážela metropole a tahala ho kdo ví kam, nejsem, ale jak už jsi sama řekla: Je to na tom s KÝM to malé vyrustá a jaký má ten jeho rodič přístup (a zodpovědnost).

Jo a taky jsem psala o tom, že se to dítě může narodit vážně nemocné. Bude potřebovat třeba čtyřiadvacetihodinou péči nebo jeho léčba bude stát velké peníze a pojišťovna to všecko neuhradí. Nikdy nevíš. Naplánovat si můžeš co chceš, ale pokud se vyskytne něco takového, tak si ani neškrtneš, nejen s cestováním. Takže proto jí tu ty rozumné holky radí, ať si ještě raději trochu "užije" života bez závazků, bez starostí.

Pěkně a pravdivě napsáno.

Reaguji na amalinka: To cos napsala je strašně smutný, už jen proto, že ten malej za to, že se ti narodil nemůže. Fakt doufám, že tu holky mají pravdu a jsi jen provokatérka. Pokud ne, tak se někdy projdi třeba kolem nějaké věznice a podívej se kde většinou končí lidi, kteří vyrůstali bez rodičovské lásky.

No to Vám děkuju, jeslti si myslíte že to jsem já si klidně ověřte IP adresu ale mně teda psa nikdo neotrávil lidi se tu snaží ale já schválně venčím bokem takže jeslti nemyslíte mě tak ok... ale docela mi padla pusa myslela jsem, že já jsem tu ta nejhorší.. já teda bych milionkrát šla na potrat než si zkazit život jako slečna amalinka ale s mou celoživotní antikoncepcí snad ani nebudu muset.. takže kdybych to tu psala já jenom se ztrapním, že jsem tu chybu udělala a nepřemýšlela jsem jenže to já právě přemýšlím...

Slečnu znáš, to je mi jasné.
Každý den na tebe kouká ze zrcadla.

Malej byl celou dobu ve stínu, občas ráno nebo večer mu ukázat moře, smočit ho. Ono není všechno černobílé. Navíc moře působí blahodárně právě třeba na ekzémy a kožní problémy dětí.

Ale ono lze myslet na miminko i na sebe, opět, život není černobílý.

Já jsem nic o obrážení metropolí s miminkem nepsala. To bych ani neplánovala. Navíc dítě není stále miminko, ale roste.

Tak na tohle jsem nereagovala, protože nejsem takový čarohlíd. Myslím pozitivně a jsem ráda dobře naladěná.
Všichni rodiče (inteligentní) si přejí jediné, aby jejich dítě bylo zdravé. A proč se tímhle stresovat dopředu, když v případě, že tohle nastane bude rodina zoufalá, smutná a bezradná. Takové věci se řeší, až to přijde a ne několik let dopředu.

Omlouvám se, že jsem nepřečetla diskuzi..
Mi je 25, letos jsem skončila VŠ a začala pracovat.. Na mimi pomýšlím už několik let a kdybych nebyla na VŠ, ale pracovala, tak bychom si mimi určo pořídili už dříve. S manželem už o něm mluvíme několik let.. Zatím to máme v plánu cca za rok, až budu mít jistou mateřskou.
Takže za mě, jestli máš jistou mateřskou a víte, že to s partnerem zvládnete a on bude chtít, tak bych do toho šla. Zkus si s ním třeba na to téma promluvit a třeba tě překvapí, že by už taky chtěla..

Vidíš Už jsi na druhým místě A fakt jsem myslela, že to jsi ty, pokud fakt ne, tak sorry

No tos přišla o hodně ne, buď ráda, žes to nečetla