U nás se říká, že nejlepší kamarádkou je ,,manžel a peněženka" a ono na tom něco bude. U mě teda ještě rodiče. Kamarádky mám, ale bohužel žádnou stoprocentní
Nejlepší kamarádku nemám ani jednu,štve mě to jelikož sama nikam nemůžu večer vyrazit,seznámit se s někým,pokecat o čemkoliv atd..takže kdyby tady byl někdo ze Zlína a chtěl nějakou fajn kamošku na pokec a kafčo,tak písněte..
dobré kamarádky mám jen 2, ale tu best of jen 1 - té můžu říct i to, za co se stydím
Mám dvě dobré kamarádky a jednoho nejlepšího kamaráda. Ale všechno neříkám ani jednomu, s každým se bavím o něčem jiném, ale rozhodně ne o všem. Ani nějak nemám potřebu Ale abych pravdu řekla, uplně tou nejlepší kamarádkou je pro mě moje maminka.
Mám jen jednu opravdovou kamarádku, které můžu říct vše. Jen je to mezi námi dost složité - obě jsme temperamentní a celkem urážlivé, takže se dost často hádáme - hodně mě to pak mrzí, ale i když jsme se spolu dokázali nebavit třeba celý rok ( kdy jsem se snažila si najít novou "nejlepší kámošku") tak stejně vím, že ona je pro mě ta jediná... Máte taky někdo takový složitý vztah se svojí nej kámoškou?
Na škole jsem měla 4dobré kamarádky, byly jsme supr sehraná čtyřka. Ale když jsem zjistila, že se jedna vyspala s mým klukem(všechny to tajily), ukončila jsem kamarádství rychlým řezem. Dost mě to vzalo. Teď mám hezký vztah s býv.kolegyněmi, občas si zavoláme, jdeme nakupovat nebo na drink. Dlouho jsem žádnou blízkou kamarádku nenašla až před dvěmi lety mi na dovči do života jako uragán jedna vlítla. S tou si povídám o všem a jsem překvapená jak nám to jde.
Já mám 3 dobré kamarádky, kterým věřím a můžu si s nimi popovídat o čemkoliv přítel mě sice vždycky vyslechne a říkáme si všechno, ale kámoška je hold kámoška, se kterou můžu probrat všechno co se týče módy, nakupovaní a podobné témata, které přítel zrovna nemusí poslouchat.
měla jsem 1 nejlepší - 8 let, pak mě podrazila, když jsme byly na zahraniční stáži (nicméně třeba to, že se mě nikdy nezastala, nebyla spolehlivá, jsem docela dlouho přehlížela) a tím naše přátelství skončilo. Teď mám 3 - se všemi jsem se seznámila v posledním roce - dvě jsou slečny z vysoké - jedna má bohužel méně času, druhá mi teď odjede do Ameriky, ale je tu třetí, jen tam je to komplikovanější bavit se např. o vztahových záležitostech.
Jo a zapomněla bych, moje nej nej nej kámoška je moje babička - ta od malička a řeším s ní vše - od chlapů, po školu, práci.. a taky i do budoucna doufám, že to bude můj partner
já mám jednu - je to moje nejlepší kamarádka, už ji beru jako součást rodiny, naše děti spolu vyrostly (má dceru o rok mladší než já syna) Seznámily jsme se v 18 při prvním nástupu do zaměstnání po matuře. život nám už přinesl hodně dobrého, veselého a velice smutného )je nám 41) - ale vždycky to byla ona, za kým jsem mohla jít, věnovala mi čas, půjčila peníze, pomohla mi třeba s obsluhou na otcově pohřbu, každoročně s dětmi i příteli někam jezdíme. Jsem moc ráda, že ji mám. Je to přátelství mnohem pevnější než byl manželský či milenecký vztah s muži
Z toho si nic nedělej, já taky nula! Ano mám asi dva lidi o, kterých bych řekla, že jsou kamarádi, ale říct, jestli jsou to přátelé? Tak tím si nejsem jista. Většina lidí mě velmi rychle zklame a už si vystačím jen se svými pejskami a přítelem.
Nejlepší kamarádku taky nemám, je mi 22. Bohužel, na takovéty holčičí dýchánky nebo jak si i holky píšou, co dělají, prostě jen tak...to vůbec neznám. Je pravda, že jsem se pokoušela i kamarádit s klukama, ale popravdě ani zde jsem nenašla takového toho človíčka pro všechno - nejen dobré, ale i špatné chvilky. Jestli myslíš přesně ty, které tě obejmou a pod, to beru jako opravdové kamarádky do deště.
Tak bohužel, nejsi sama
Reaguji na Pettttrushka: Děkuji, jsi moc hodná. Ano, máš pravdu...ale druhou pravdou je, že jsme obě musely taky hodně překousnout, nekomentovat, nelitovat, že dala někdy přednost jiné známé...prostě že v nedůležitých věcech není nebo já nejsem vždy na prvním místě
A nebo se rovnou zaregistrujte. Zabere Vám to 2 minuty.