Sice jsem nepročítala celou diskuzi, ale reaguji na úvodní příspěvek.... Taky nemám žádné kamarádky. Měla jsem jednu nejlepší, jenže když si našla kluka, šlo naše kamarádství do há.je. Navíc začala být strašně nespolehlivá a i když se spolu bavíme pořád, tak když se na něčem domluvíme, klidně to hodinu před tím zruší. Nebo se mi dokonce stalo, že jsme měly sraz ve městě, kam jsem schválně šla a ona mi pak napsala, že nepřijde. Není s ní ani žádná zábava, pokud jsme třeba na diskotéce apod., neumí se bavit. Další kamarádka bydlí asi 20km ode mě a ta má tolik kamarádů, že nevím, jestli mě bere jako někoho vyjímečného. No a poslední kamarádka...té se musím ozývat vždy první jen já, jinak si ani nevzpomene, že existuju...dobře, někdy ano, ale je taková, že se mi s ničím nesvěřuje, pořádně o ní nic nevím a nemyslím si, že by o kamarádění nějak stála, raději je sama apod. Poslední dobou mám z toho taky depresi, jsem sama a vždycky jsem byla a chybí mi někdo k sobě. Vždycky jsem si přála mít partu kamarádů a s něma uplně všechno podnikat, jezdit na výlety, chodit na akce, pořádat chaty a hlavně držet při sobě! Chtěla bych být součástí něčeho takového, kde by mě brali, kde by se se mnou počítalo a kde by mě nikdo nenahradil. No bohužel je to jen sen, možná se mi někdy splní, i když si o sobě myslím, že nejsem pro nikoho důležitá, že mě nikdo nemá rád a nestojí o to.....
Moje nejlepší kamarádka je setra,maminka a můj pejsek. Mám přátelé,ale ty se časti mění. Nehcci lidem moc věřit,vázat se k někomu,několikrát jsem se spálila.
Já mám nej nej kamarádky 2, jednu znám 11 let, tu druhou 16. Pak mám ale hodně jiných kamarádek, které znám taky hodně dlouho a dobře a můžu se o ně opřít. Přátele moc neměním, maximálně občas někdo přibyl, třeba z vejšky a tak... Musím říct, že na přátele mam štěstí, ťuky ťuk
A nebo se rovnou zaregistrujte. Zabere Vám to 2 minuty.