Kolik máte dobrých kamarádek?

Buď v pohodě Mám spoustu známých (jakože ženských), ale opravdovou kamarádku jsem si našla až ve 24 letech - jednu, a hned po ní druhou. Jedna z nich má teď úplně jiné zájmy a už spolu tolik nekomunikujeme, navíc jsem se odstěhovala, tak i s tou druhou je to takové slabší. Ale kamarádky to jsou. Jako náctiletá jsem nikdy žádnou opravdovou kamarádku neměla a popravdě - ani mi to nevadilo. Radši jsem se kamarádila s klukama.

Stálou kamarádku mám jen jednu, ale poslední dobou se nevídáme, chodí na brigádu a volný čas stráví s někým jiným.. Nejlepší kamarádku jsem nikdy neměla. Pokaždé někomu volám/píšu jestli nemá čas na kafe a nikdy to nevyjde.. A když to nebere, tak se ani neozve zpátky.. Líp se citím samostatně , nejsem na ostatní naštvaná, že na mě kašlou a nedokážou se ozvat..

Reaguji na laala:
Tak mně je skoro 21... ale být v pohodě, to moc nejde Se podívej - je pátek a já sedím u počítače...

Já dřív věřila hodně na pravý přátelství ale už jsem se ponaučila a beru je spíš jako známý. Jedné jsem pomohla se dostat z rozchodu po 11 letech vztahu a za to mi bylo odměnou, že se vychrápala s mým přítelem, o dalsí sem měla představu fakt hodné holky a nedávno z ní vypadlo že opakovaně podvádí přitele s různejma borcama (a buh ví o kolika nevím), tak si říkám, jak asi někdy zklame nebo podrazí mě tak už si dávám pozor.
Na pravý přátelství už nevěřím, ale dá se říct, že mám tak 3 nejbližší kamarádky a jednoho nejbližšího kamaráda. Myslím, že lepší míň než mít kupu kamarádů, co člověk vlastně ani pořádně nezná.

Ani pokecat s žádnou z nich nemůžu uplně o všem... třeba svoje problémy si můžu nechat jen pro sebe, protože buď: a) to nepochopí, protože např. 2 z nich nikdy neměly přítele, tak to nedokážou pochopit a nebo b) mi přijde, že poslouchají jen z důvodu, aby si poslechly co se děje - drby...

Reaguji na bucinek07:
Tak to je děs teda To bych asi nerozdýchala...

V současný době mám jen takovou partičku ve škole. Ale kromě školy a práce do školy se nijak vůbec nevídáme. Jedna kámoška, se kterou jsem se hodně scházela, se odstěhovala a hodně dlouho jsem ji neviděla. Už asi dvakrát slibovala, že bude mít cestu blízko a že staví... ale pak se ani neozvala a neodpovídala... Je hrozný, jak ty lidi rychle zapomínají a takhle jsem to vlastně měla se všemi kamarádkami.
Teď vlastně žádnou hodně dobrou kamarádku nemám a docela mi schází.. Snad bude líp

Tak já mám 3, ale momentálně jsou všechny zadané a nemají na mě čas Problémy, tím myslím opravdové problémy, můžu řešit jen se svým přítelem, s nimi ne. Ale jsem zatím na střední, takže věřím, že časem narazím na ty opravdu opravdové

Moje nejlepší kamarádka je moje mamka Před 5 lety jsem měla 2 úžasné kámošky, pařili jsme spolu, prožívaly problémy,.. bylo to super, pak jsem se odstěhovala a přátelství ochablo, ale i tak se sem tam sejdeme a pořádně pokecáme, ale asi to nikdy nebude, jak to bývalo. Teď mám jednu fakt dobrou kámošku, které můžu říct vše, ale bohužel je x km daleko. Jinak moc babám nevěřím.. takže známých- kamarádek je hodně, ale nikomu se moc nesvěřuju, pokecáme, zajdeme zacvičit, na nákupy, ale nikomu neříkám víc, než by měli vědět.

Přesně - ale mrzí mě to...Já se svěřuju ráda a ráda i poslouchám, bohužel moc nemůžu, protože už holkám prostě nevěřím, že to nevykecají...

taky tak. I když jednu nej kamarádku mám - té věřím - ale také se moc často nevidíme.

Mě by zajímalo, jestli navzájem seznamujete své kámošky? Napadlo mě udělat mejdan pro všechny, mít takové společné známé, partu holek. Ale říkám si, že potom se prostor pro drby ještě zvětší...

Hrozně se mi líbí, když jsou takové party lidí, co spolu různě podnikají...My s přítelem žádnou nemáme - máme každý své známé, se kterými se vídáme - občas oba dva, jindy samostatně - ale líbila by se mi nějaká větší společnost, seznámit známé, holky, kluky, páry...Kamarádka to tak má, ale je pravda, že se tam pak probírá vše, každý ví o každém vše a občas se tam dějí nevěry mezi sebou To mě odrazuje

mám to stejně. Vše řešim s přítelem a s věcmi které nevyřeším du za maminou a pak po netu proberu s kámoškou, ale to není jako osobní pokec. Sem tam mi to hodně chybí a jsem z toho smutná, ale říct někomu něco a pak se bát, jestli toho budu někdy litovat.. to už mám za sebou..

tak udělejte nějakou párty pro kamarády- nevim společně oslavte narozeniny a tam se vaši přátelé seznámi... napadá mě kolaudačka bytu, čarodejnice, předsilvestrovskou pitku...

Dobrou kamarádku nemám ani jednu, měla jsem jich hodně ale nevim jestli se jim dalo říkat dobrý kamarádky. Svěříte se jim a oni vás po tom za zády pomlouvají a všude to rozkecavají, stímhle už jsem si prožila své a popravdě raději budu sama než abych tohle měla zapotřebí to ne teda. Už na základní škole jsem si vždycky rozuměla spíš s klukama a holky mě za to neměli rádi a myslím že už mi to taky nějak zůstalo. Kamarádek mám dost to jo, ale nikoho komu bych se mohla svěřit aniž bych se potom musela bát, ve škole na nástěnce.
Je pravda, že někdy mi někdo takovej chybí, ale mám přítele kterýho miluji a svěřit se mužu jemu.

už to plánuji, ale právě mě napadlo, jestli to vůbec bude dělat dobrotu a jak to mají ostatní, jestli se raději sejdou tento víkend s jedním párem, příští víkend s jiným....Nebo všichni dohromady, třeba na silvestra...

No, to je ono. Mě připadá, že ženy se umí tvářit tak důvěrně, ale pak přijdou k jiné kámošce a už povídají co se dozvěděli...Prostě, že jim na člověku vlastně ani nezáleží, škoda.

Tak vidím, že je to všude stejné...

Ahoj, já se snažím trávit co nejvíce času s přítelem a ani nejsem z těch co musím mít horu "kamarádů". Mám dvě dobré kamarádky (od ZŠ) s kterými se přesto že od sebe bydlíme kousek, scházím asi tak 1-2x do měsíce, někdy víc, někdy míň. Ale jsou to holky kterým plně důvěřuju. Pak mám 3 dobré kamarádky ve škole, sestru a mamku.