Jsem strašně nešťastná, že nemůžu jíst co chci.

Také je otázka, jestli jíš dostatečně. Já když jím málo, tak přibírám, protože si tělo šetří. A nehledě na linii (kde je to někdy nespravedlivé), zdraví máme všichni jen jedno, takže na ostatních se to taky podepíše a není to tak, že by "beztrestně" mohli jíst co chtějí.

Souhlasím s názorem nade mnou.
Nauč se jíst zdravěji a hodně, aby si pokryla hodnotu bazálního metabolismu a uvidíš, že ti budou závidět ostatní, kolik toho sníš. Nicméně nemyslím si, že je ostatním členům rodiny nebo kamarádkám co závidět. Slušně si zadělávají na cukrovku, cholesterol atp. Navíc pokud si zvykneš jíst zdravě a vyváženě, tak ti zmizí chutě na takové prasečiny. Neznamená, že zdravé = jenom zelenina, ovoce, krekry a 20% eidam nebo podobné. Pokud se naučíš připravovat si to jídlo tak, aby ti chutnalo bude to ta největší odměna. Já už od září nejím lepek, jídelníček jsem překopala úplně od základů a naučila jsem dokonce i svého mladičkého spolubydlícího, že opravdu zdravá strava není jen cizrna a jiné podobné věci, kterých se většina štítí. Teď už pokaždé chodí ochutnávat moje jídla a sám si je i připravuje.
P.S.: Neboj, na holky co nejsou zvyklé sportovat a stravují se tímto způsobem jednou taky dojde. Ten zadek jim naroste s věkem o to víc!

Mívala jsem ten samý problém. Ono to chce právě baštit klidně víc a hodně se hýbat, "neřešit" jídlo, občas si rozumně zahřešit a mám nejméně kilo co jsem kdy měla. A fakt jím, všechno a pozdě večer, pokud mám dojem, že chci. Trvá to, ale až se metabolismus rozjede a dostane do tempa, půjde to samo. Hlavně nebuď nešťastná, to nepomůže

Ahoj, právěže nejedením nejvíc přibereš... Tak sem napiš, co tak denně typicky jíš. Já neříkám jíst každý den čokoládu, brambůrky, dort, ale 18ti leté tělo by se s tím mělo třeba tak 2x 3x do týdne úplně v klidu vyrovnat, kór jestli sportuješ.
Jinak 50 kg není rozhodující parametr, záleží jak je kdo mohutné konstituce, jak je vysoký, atd. pro mě 50 kg by třeba byl podle mě cíl asi nezdravý, ikdyž jsem si to celou pubertu sugerovala, že to je ten ideál.

Přesně, a vůbec nejlíp se hubne když to člověk neřeší. Úplně souhlasím. A taky ještě jde o to mít natolik silnou vůli si vzít třeba jen 1 kostičku čokolády/čokoládový bonbon a prostě dost, to já v pubertě neměla. Ale je to na psychiku mnohem lepší, než si tu čokoládu jako úplně zakázat, prostě můžeš všechno.

Jo, já třeba strašně moc zbožňuju smažený sýr. Jako, že fakt strašně moc A když jsem si ho zakázala úplně, (těžko si představit více nezdravou věc, že? ) tak jsem pořád měla takovej hlad=chuť a stálo to za nic, musela jsem pořád myslet na jídlo. Teď si ho prostě k obědu dám a docela často. Malý kousek, tak půlku klasického "plátku", k tomu okurku, hlávkovej salát a papriku, nacpu se a pak jdu na dvě hodiny se psem, večer si možná půjdu ještě zaběhat a jsem spokojená já i tělo. Večer už ani nevím, že jsem něco jedla Zkus se nad to, zakladatelko, povznést. A ještě osobní rada: nevaž se! Nikdy. Já se už nezvážila asi čtyři roky a od té doby je to "řešení jídla" ustoupilo. Lepší je pozorovat úbytek na oblečení a vlastních pocitech- mnohem víc potěší, že mi přestanou šponovat a všelijak naříkat oblíbené kalhoty, než že váha ukáže o půl kila méně.

A proč nejdeš k nějakýmu výživovýmu poradci nebo si nenajmeš na pár hodin trenéra? Ten ti řekne, co děláš špatně a jak bys to měla napravit.
Jinak k tomu jídlu - já bych taky chtěla chodit do mekáče, dát si ke kafíčku čokoládovej dort a večer si dát chipsy. Ale prostě se krotím, protože mi je postava přednější něž svoje chutě. Je důležité chutě nějak ošálit. Mám chuť na sladké - dám si kousek ovoce nebo jogurt. Mám chuť na slaný - udělám si tvarohovou pomazánku a přikusuju zeleninu.

Asi fakt jíš příliš málo a máš pomalý metabolismus... Zkus si naházet všechno co za den sníš do kalorických tabulek a uvidíš, co ti z toho vyjde. Nemá cenu s počítáním kalorií nějak šílet, jen chci říct, že pro dost lidí je to absolutní šok, když vidí, co všechno je u nich špatně. Počkej za takových 10 let, děvčatům se postavičky za tu dobu hodně změní i jejich nesportování se pak může projevit. Že v 18ti letech někdo jí jak popelnice vůbec nic neznamená, jste ještě přerostlý děti. Důležitá je teď pro tebe vyvážená strava a pohyb, pohyb a pohyb, postupně se dostaneš do pohody, kdy si budeš zobat i to sladký a přitom si s tím tělo poradí, se správně rozjetým metabolismem se žije skvěle. Ale když jíš málo, tak si každej dortíček hezky uchová na horší časy. Kolik měříš a kolik vážíš?

ježiši! Já se omezuju už snad o 13 let! A ty chceš za dvacet let vypadat jako oni? Víš, jak budou vypadat nezdravě, jaký si přivedou problémy atd..? Mě pomáhá jíst tak 5 - 6x denně, ale hlavně cvičit. Mě skutečně nezabírá sport. Velmi mi zabírají dřepy, denně jich udělám 180 a tvoří se mi svaly, metabolismus je rychlejší a tělo krásně pevný a mimochodem díky tomu nemám chuť na nezdravá jídla. Ale dělat dřepy správný ne ty typický a špatný ze základky. Každopádně znám tvůj problém a věř, že je mnohem lepší jíst už od 15 nebo od 18 zdravě, protože ti to tělo oplatí! Budeš mít krásnou pleť, tělo pevný bez celulitidy atd... Já jsem si taky říkala a záviděla ostatním, ale jak jsem začala dělat dřepy (sport na mě fakt nefunguje, jo zhubnu, ale zase to naberu zpátky, jak přestanu), tak si můžu dovolit větší porce jídla a neztloustnu a taky mám dost velký problém s ukládáním. Dám si čokoládu a druhý den se mi to hezky všechno uloží do stehen a zadku. Ale díky dřepům moc ne, což je pro mě skutečný zázrak, protože jsem fakt nevěděla už co se svoji postavou a chtěla jsem jít na liposukci. Zkus si o dřepech něco přečíst. Zapojuješ celý tělo a tím taky celý hubne. Vytvoříš si svaly a díky nim bude metabolismus rychlejší, takže budeš spalovat, i když budeš v klidu. Jinak nesmíš hladovět! Tělo pak spaluje cukry a ne tuky, protože ty tuky si nechává pro horší časy, tak nebude spalovat je. Taky doporučuju pít zelený čaj nebo kofein bez cukru a mléka, vždycky mi to nastartuje metabolismus a víc zhubnu.

Čekala jsem příspěvek člověka s nějakou polyvalentní potravinovou alergií, fenylketonurií, celiakií, diabetem nebo jiným onemocněním, kde by dietní chyba mohla skončit až fatálně.

Ještě mě napadlo - píšeš tu celou skutečnost? Dřív jsem taky mívala chvilkama pocit, že jsem nevinně "přibratá" snad ze všeho a když jsem si potom začala opravdu psát všechno, co jsem snědla, tak jsem přišla na to, že si za to můžu sama. Ve chvilce litování má člověk tendenci sám sebe obhajovat a najednou si může pamatovat jen takové ty světlé chvilky, kdy jedl ukázkově, hodně se hýbal a podobně. Jenom jestli v tom taky nemůže být zakopaný pes. Jinak souhlasím s tím metabolismem, jak píšou slečny nade mnou.
Mimochodem "chodím běhat" = jak často a jak dlouho? Člověk může chodit běhat třeba i jednou do měsíce.

ona hlavně i dost dělá psychika při hubnutí. Chce to být pozitivní

Holky děkuji za názory! Měřím 160 cm a vážím 73 kg... Změnila jsem jídelníček-nějím pečivo a sladké, k večeři si dávám zeleninu, málo příloh.... Ale stejně by mě zajímalo, jaká holka v mém věku se takhle hlídá jako já...

Někde je chyba. Pokud jíš opravdu tak zdravě jak tvrdíš tak neni možné aby jsi měla takovou nadváhou.

Reaguji na mroskvicka:
fakt nevím co si o tom myslet,...