Jak se chovat k partnerovým dětem z prvního manželství?

Děkuju. Nehranou, přesně o to jde, přesně k tomu jsem se zatím nedopracovala.

Já už se právě nedržím. Na romantické dovolené jsem u poklidného moře pěkně neklidně a neromanticky vybuchla a "skončila to". Vím, že to není poslední slovo, že na nějaký rozhovor ještě dojde, že to bude mít dohru. Těžce jsem ten závěr nezvládla, noblesní to nebylo, no..

Teď to vypadá, že si tady z vás dělám srandu. Rozebírám, jak to řešit, a v podstatě jsem to ukončila. Ale srandu si nedělám a konec byl impulzivní. Snad s tím ještě něco uděláme.

Vrazila jsi snad mladší děvče do vln s pokřikem "utopím tě ty mrcho jedna proradná" a P. jí bránil vlastním tělem,takže jsi o jeho záda přerazila slunečník a všechny jsi je poslala někam?

Nějak mám pocit,že právě za tu impulzívnost tě P. miluje,tak se nic vlastně nestalo a život vesele běží dál i s tím,že děvčata jsou nas...aná a budou dokud se neodstěhují.Babička se s tím nějak vyrovná a ty se netrap.

Reaguji na BlackCoffee:
Na noblesu se vyxxx

Otázka je, co s tím udělat. Holky můžou být obrazně řečeno přinuceny k poslušnosti, ale to, že jsi "narušitelka",tí dají stejně najevo a je pak na tobě,jestli chceš v takovém prostředí opravdu žít a jestli má podobné chování snášet i tvoje dítě -jde i o ni.

Vlastní bydlení -taky řešení, ale obávám se, že to by znamenalo takový tlak na tvého partnera ze strany prarodičů, že k němu v praxi stejně nedojde.

Pokud máte být spolu zase šťastni, asi bych se sbalila a i s dcerkou vrátila do svého - než dcerky přestanou tátu tolik potřebovat,nezbývá než zase občasné schůzky a víkendové partnerství - a hlavně u tebe. Holky jsou soběstačné a mají event.další dospěláky v domě.

Jen nevím,jestli ti nemám raději popřát jiného, bezproblémového chlapa - i dospělý, samostatný holky zůstanou pořád jeho dcery a je ve hvězdách, jestli a jak se vaše vztahy zlepší.

Je to možná krutý, co píšu, nechci tě zbytečně deptat, ale je zase zbytečný, aby ses nervovala v nějakém vztahu, když to jinde může být v pohodě.Na to je život moc krátký.
Drž se čeho můžeš a věř, že to nakonec dobře dopadne.

Reaguji na BlackCoffee:

a víš co mě ještě napadlo? Nebyla právě skutečnost, že se přítel dokáže postarat o děti a je výborný táta, jednou z věcí, která se ti na něm opravdu líbila a považovalas ho tak za skvělýho parťáka pro život??
Historek o srabech, co utečou od dětí, je všude dost - tvůj přítel se stal tátou i mámou na 200%, mě osobně by to teda imponovalo hodně.
Jo, jen kdyby člověk tušil, co všechno se pak začne nabalovat.....

((((((((((((((((-:
Tak nějak

Jsi chytřejší než tisíc psychologů
Děkuju!

Byla, jasně že byla. Je to velice schopný člověk, určitě bych se s ním neztratila.
Jenže s tím přichází další věci, jak správně píšeš. Léta nebyl zvyklý na žádný odpor, holky musely kmitat. No a teď příjde někdo jako já, kdo si nenechá nic líbit, zvlášť od chlapa. Ale fakt si myslím, že tyhle naše malé soukromé Itálie spíš imponují a nejsou tím zásadním problémem.
Tohle:

ale taky stojí za úvahu.
Jenže já už jsem konečně pochopila, že pokud chci s někým být, musím se smířit s faktem, že ideální to nebude nikdy. A chuť a energii k hledání, teda spíš k neustálému zkoušení (nikdy jsem vlastně nehledala) už jaksi nemám. I vzhledem k holčičce.
Pravdou je, že tenhleten momentálně uražený P. je z těch partnerů, které jsem kdy vedle sebe měla, nejvíc kvalitní. Jakkoli debilně to teď zní.

Tak co řešíš
Není ti už dvacet,fajn chlapů je sice dost,ale zase mají jiné "vady na kráse" tím pádem fakt "pana božského" nemá smysl hledat,to bys hledala až do smrti.

Ta děvčata nebudou v baráku věčně a koneckonců ani "tchýně s tchánem"
Nevyklízej pole!To je přesně to co oni chtějí a ty jim chceš udělat radost?

já to s tou cizí babou nemyslela špatně brala sem to z jejich omezenýho pohledu.

Debilně to nezní -on je jako partner OK (i se svými mouchami), problém je jeho neoddělitelná rodina.

[cituji=Tiakia]Ta děvčata nebudou v baráku věčně a koneckonců ani "tchýně s tchánem" Nevyklízej pole!To je přesně to co oni chtějí a ty jim chceš udělat radost?

[cituji=BlackCoffee]enže já už jsem konečně pochopila, že pokud chci s někým být, musím se smířit s faktem, že ideální to nebude nikdy. A chuť a energii k hledání, teda spíš k neustálému zkoušení (nikdy jsem vlastně nehledala) už jaksi nemám. [/cituji

Oboje svatá pravda. Teď už je to jen o "nátuře". BlackCoffee, rozhodneš se stejně sama - i na základě chování přítele po vašem "rozchodu". Jen ty víš, jestli za to opravdu stojí a tyhle vyčerpávající hádky a každodenní stresy dokáže vyvážit kvalita vašeho vztahu.
Buď opatrná , ať sama sobě zbytečně neubližuješ.

Zatím máš - bohužel - v rukách ty horší karty, roční vztah je nic oproti jejich dosavadnímu společnému životu.

I kdybys teď přítele "přetáhla" víc na svou stranu, časem ho přepadnou výčitky, že dcery event. zanedbává -
prostě na plnou hubu: láska milenecká málokdy převáží nad láskou rodičovskou. Já vím, jsem zase ošklivá škarohlídská teta,nezlob se Bohužel na děti z ex-vztahu už ale dojelo hodně ženských, to je realita.

Nenabij si event. pusu, pokud se váš vztah teď urovná - měj oči otevřený a zkus se od vztahu trochu odpoutat, i když to bude bolet. Přestaň si říkat, že on je ten nejlepší, že nemáš na jiné náladu...

Nakonec můžeš být hodně příjemně překvapená (ta lepší varianta), nebo pád dolů nebude tak bolet (v případě toho, že váš vztah problémy v rodině nevydrží)

Reaguji na kozenka88:
Já vím, pochopila jsem a moc Ti děkuju za podporu
A Reaguji na teda: a Reaguji na Tiakia:
Taky moc díky, že jste tu se mnou byly

Mám teď na pár dní program, nechám to otevřené a potom to budu řešit. Nebo taky ne, to z toho nějak vyplyne.

Už dávno jsem pochopila, že za svoje štěstí se musím prát, takže kdybych byla na tvém místě a neutrální domluva by nepomohla. Na otázku, proč to dělají, neví. Tak bych jim bez okolků řekla, že si určitě všimly, že jejich táta stojí na mé straně a jestli chtějí, tak jim to klidně můžu u něj ještě víc zavařit. Takže ať si vyberou. Prostě na hrubý pytel hrubá záplata. A určitě bych skončila s tím, že bych se jich ptala, jestli můžu použít tuhle vařečku na tohle jídlo. Čím víc slušněji se budeš chovat, tím víc u nich budeš za b.lbku.

To bych tomu dala

BlackCoffee, mě zase napadlo, abys to opravdu zkusila s úsměvem dále snášet, protože to může dopadnout jedině tak, že holky to buď přejde nebo (a na to bych vsadila spíše) bude jejich chování gradovat a udělají na tebe pořádnou "botu" - jejich útoky budeš odrážet s úsměvem, tak se vyhecují a buď vybuchnou, nebo ti provedou nějaký naschvál... a dovedeš si představit, že by je pak P. pěkně srovnal a definitivně by se rozhodlo o tom, že jsi vítězem
Každopádně ti stejně jako všechny holky, které přispěly, držím palce

já bych tak optimistická nebyla. Život mě už naučil, že vyhrát bitvu ještě neznamená vyhrát válku. Se slovem definitivní bych byla raději opatrná.
A je vůbec otázka, jestli vztah má být o taktizování, boji a přetahování se o pozornost.

BlackCoffee, ještě trucuje?

Šlo mi o chování děvčat - kdyby viděla, že to přehnala a táta by jim dal co proto, řekla bych, že pak už by si nedovolovala.

Otázka to není, jasně, že o tom vztah být nemá - ale jak už zde bylo řečeno, BlackCoffee si nezačala a bránit se musí.