Jak a kdy začít s vitariánstvím

Já neříkám, že z vitariánske stravy nemužeš mít dostatak bílkovin, já jen reaguji na tvůj komentář, že 20 gr bílkovin stačí na celý den.

Reaguji na Adluna: Souhlasím se vším nemáš blog? asi bych ho hltala

Reaguji na Horlyei:
nemám, blog je monolog.. radeji diskuze

Reaguji na Adluna:
Když máš návštěvnost tak je dost diskuze na něm, škoda .

07:00:03 - Připojeno během spojování:
Přechod na veganství

Ahoj,
je mi 16 a už jsem přibližně rok vegetarián. Vyhovuje mi to a cítím se líp, než kdy předtím, ale chtěla bych postoupit dál a začít postupně s veganstvím. O výživě toho vím celkem dost, snažila jsem se najít co nejvíce informací, ale stejně je nejlepší promluvit si s někým, kdo má zkušenosti. Vím, že jsou bílkoviny přeceňované, že B12 se dá doplňovat a tak dále, ale i tak mám pochybnosti. Proto bych se chtěla zeptat na vaše zkušenosti, rady a tak dále.

Taky jsem četla od nějaký ženský, že byla nějakou dobu veganka a pak to vzdala. Vždycky ten hlad na návštěvě, v restauraci, musela si vše speciálně připravovat a zřejmě to žádný extra zdravotní výsledky nemělo.

Být tebou, snažím se si doma připravit veganské jídlo podle tvého nejlepšího uvážení a na návštěvě, v restauraci a ve spěchu to tak neřeším. Aspon se nebudeš muset bát, že by ti něco chybělo.

Já přirozeně moc nemusím maso, vajíčka taky ne, ale mlíka a jogurtů se mi vzdát nechtělo. Ale pak jsem byla na čínské medicíně a podle té se v zimě mlíko nemá. A kupodivu během pár dní jsem si zvykla a vůbec mi to nevadilo.

Mrkni na blog k Dewii , je veganka
Já jsem odmalička vegetarian, nikdy mi nechutnaly mléčné výrobky, k vajíčkům mam odpor a je mi dobře.. když mi někdo řekl, že po týdnu nejezení masa se cítil tak nějak lehčí tak jsem se pousmala- ja se tak cítím pořád

Reaguji na Rebarbora:
Postupně jsem za ten rok vypustila i bílé pečivo,rafinovaný cukr a takovéhle věci, ale nehrotím, když občas ujedu a něco z toho si dám, podle mě je to normální a počítám, že ne vždy dodržím nejíst mléčné výrobky
Takže si neměla žádné potíže? Mluvila jsem o tom s pár lidma, kteří to zkoušeli, ale říkali že se první měsíc cítili nafouklí a bez energie, takže to mě trochu děsí.

Reaguji na Lintu:
Moc děkuju, nějaký takový článek jsem hledala.
Už od malička? Vím, že dost lidí odsuzuje rodiče, kteří nedávají dětem maso :/
Je neuvěřitelný, co se stane, když se změní strava

Reaguji na LadyMiss:
Chápu, že ne každýmu to sedí, ale chtěla bych to zkusit. O nedostatku energie jsem taky slyšela a docela mě to děsí, ale podle mě má veganství víc výhod než nevýhod. A máš pravdu, že odpírat tělu něco, co si žádá je blbost, takže když si občas něco dopřeju, nebudu z toho dělat něco víc.

Tak já jsem na veganství přešla po hodně dlouhých letech vegetariánství, a byl to zcela intuitivní počin, nevytvářela jsem na sebe tlak, ale měla jsem také k tomu ideální podmínky.

K vegetariánství jsem přešla asi v 19, bez vajíček a syrů. Až ve 30 jsem vyřadila celkově všechny mléčné výrobky, mléko do kávy apod.sem používala kokosové ev.žádné.
Po 3 letech od toho jsem přešla na veganství. Byla jsem v té době ve Španělsku (ryby ani tam sem nejedla), takže k dispozici bylo nádherný ovoce a zelenina, rýžový mlíka apod.výrobky, semínka, bez vaření, vše raw, a mělo to velký efekt, jak na vylučování-žádné zácpy ani průjmy, žádný zápach na toaletě, tak na např. pms, kdy mi natýkala prsa, bolesti prsou, a bolesti břicha sem mívala vždy 1 den, tak i to zmizelo. Takže žádné pms, žádné otoky, bolesti, ale normální menses proběhl, protože sem jedla, a u toho pravidelně cvičila JIlian 30 day shred, měla sem hodně síly, byla aktivní, a bylo mi dobře.
Horší byl návrat, kdy sem naopak najednou nevěla co mám kupovat a jíst. A do 25 let sem měla tlak 80 na 60, pak se fyzickou prací upravil na normál.

Teď jím zase vegetariánsky, z mléčných výrobků jím pravé máslo, parmezán, a pokud přijedu domů, neodmítám vajíčka, která jsou domácí, chutnají jinak, a hlavně nejsou z velkochovu. Jinak na ně chuť nemám, v obchodě zásadně nekupuju. S nevýhodama se nepotýkám, v restauraci se vždy dá najít něco vegetariánského, nejraději mám, když si jídlo připravuju sama doma-vím, co v tom je, na cesty si vždy něco malého umím připravit, event.zvládám hodně hodin nouzově nejíst, důležitější je spíš pít, zejména neníli čas, než nouzově skočit do mekáče.
Ona je otázka jak jí vegan v čr. Já sem nikdy nejedla výrobky ze sóji a ani tofu, to mi přišlo v obchodech odporný už napohled, dneska vím už proč. A podle mě nejde v životě o to, jestli je někdo vegan, vegetarián nebo jí všechno, že by byl někdo zdravější, ani ne, protože velikánskou roli hraje psychika. Takovy vegetarián, který myšlenkově trpí, např.protože ostatní jedí maso, takový člověk si už jen myšlením způsobuje zakyselování organismu, vředy, a jelikož myšlenka je tvůrčí tak bez ohledu na stravu není šťastný. Tak co mu todává, kde je pozitivní efekt toho všeho? Takový člověk buď blbě vypadá nebo to brzy vzdá. Nelze nic paušalizovat, každý se cítí dodbře v něčem jiném. Navíc veganů není zas tak moc, a vetšina většiny těch co jedí vše např.z neznalosti nebo ze strachu před změnou inklinuje k tomu, zavrhnout to, co jim přijde vzdálené, nepochopitelné a cizí. Někdo tu psal, že někdo jedl vegansky a nic mu to nedalo. To bych chtělo tu paní si posadit před sebe, zeptat se ji, tak jak vám bylo, co ste přesně dělala, jedla, bylo to těžký, jak ste se cítila... Každý člověk originál, a musí si najít svou cestu, nemám ráda škatulkování, že tohle prospělo jednomu, tudíž to musí prospět všem.

Reaguji na MichellH:
Někdy před 15 lety už nevím přesně jsem začala aktivně cvičit jógu stal se ze mě vegetarián a pak postupně i nějaký ten rok striktní vegan kdy jsem byla prakticky jen na rýži , zrní a oříškách. Vyplynulo to nějak samo. Cítila jsem se výborně ,lehce nestrádala jsem, určitě jsem nebyla bez energie , jak se traduje.Po několika letech přišel zlom a já měla chuť na párky , klobásy a tučné sýry což trvalo asi půl roku . Pak to zase odeznělo dnes bych to do pusy nedala Maso nemůžu pozřít stále a to se asi nikdy nezmění ani vejce , mléko nepiju. Ale teď si dám sem tam jogurt, do pressa si dávám smetanu a jím některé sýry i šlehačku.

Já je miluji , ale až poslední roky dříve jsem to odmítala.Piju sojové mléko ,vařím si z něj pudink i bramborovou kaši.,koktejly.

Je vegan a vegan. někdo to pojme jako dietu , někdo to nejí proto, že soucítí se zvířaty pokud je to ten druhý případ , neodradí ho ani to, že si nedá nic v restauraci nebo, že si musí jídla upravovat. Mě to například v ničem neomezuje ani mi to nedělá problém, když jdu na návštěvu. Ohledně zdravotních účinků už x let jsem nebyla nemocná, žádné neduhy nemám, krevní obraz mám ukázkový.

Můj syn nechtěl vůbec maso až asi do věku 10 let a když jedl tak principem dělené stravy pak se to v pubertě otočilo a začal být masožravec.Tělo si řekne co potřebuje.

Než bych s tím začala, tak bych si nejprve promluvila s diplomovaným dietologem, pro každý organismus je vhodné trošku něco jiného a jakákoliv prudká změna dietních návyků nikdy není dobrá. Ono je to s každým takovým směrem - je důležité si vyslechnout i argumenty druhých stran, hlavně těch nezaujatých, kteří o fungování lidského těla ví více a ideálně se tím zabývají celý život. Většina lidí si někde něco přečte a hurá, budu makrobiotik, hurá nebudu jíst maso, atd... Zkušenosti mám osobní i druhých lidí a dnes bych nešla už do ničeho jiného než do klasické čínské dietetiky, tj. jíst vše, co je pro organismus dobré a přizpůsobovat stavu, nemocem a okolí (počasí, roční období, atd..)

Nechápu co má vitariánství společného s dietou, ale budiž. A co takhle poslouchat své tělo a pocity než to řešit s dietologem. Nemyslím si, že by se většina lidí stala vegatariánem , makrobiotikem či vitariánem jen proto, že si někde přečetly nějaký článek. A pokud ano je to blbost a stejně u toho dlouho nevydží. Lidské tělo dokáže fungovat i bez omáček, masa a dalších x tepelně upravovaných potravin a pokrmů. Navíc pochybuji o tom, že se někdo stane vitariánem ze dne na den. Většinou tomu předchází postupné vyřazování určitých potravin z jídelníčku a člověk se k tomu dostane až časem a polovina lidí, která s tím začla se po pár týdnech vrátí stejně zpět ke svému dřívějšímu stravování.

Jelikož téma nutnosti vařené stravy bylo z nějakého důvodu uzavřené (prý je vyřešené ), tak to dávám sem, protože mi nedá nereagovat na tento příspěvek:

Cit.: "Osobně vitariánství vidím jako další trend věčných dietářů, pro které je jednodušší přistoupit na něco takto radikálního, než aby se v jídle uskromnili a jedli rozumně.. Dodávám, že pro to mám pochopení, ale jejich filozofie mi přijde praštěná..
Proti Jaroslavu Duškovi nic nemám, ale co se týče jeho stravování, tak to svým způsobem cvok je. Vždyť je tím proslulý. Ať si hlásá jak je spokojený, ale pokud člověk jídlu podřídí svůj společenský život, tak mi to v pořádku moc nepřipadá.."

Ad. "... další trend věčných dietářů, pro které je jednodušší přistoupit na něco takto radikálního, než aby se v jídle uskromnili..." - Naopak mě ta odpověď připadá jako reakce někoho, kdo si neumí představit, že jídlo může být o něčem jiném než jenom o nacpání břicha a že ho taky někdo nemusí řešit. Taky nevím, v čem je raw radikálnější než např. jídlo uškvařené v oleji, případně vyvařené z podoby, nebo uhňácané z mouky a vody atd.

Ad. Praštěná filozofie - Dle mého je praštěné odsuzovat něco, o čem evidentně pisatelka nic neví, popř. má zkreslené informace. V čem je filozofie syrového praštěnější než filozofie vařeného. Mimochodem, klasická úprava jídla, kdy je potřeba hromada ingrediencí, vařič, hrnce a radši už ani nevím co všechno ještě, je rozumu více blízká?

Ad. "Svým způsobem Dušek cvok je." - Jakým způsobem, prosím? Je možné to nějak konkretizovat? Jo, ohledně stravování, aha... Ovšem např. půsty doporučovali lékaři už od starověku jako nejlepší prostředek k uzdravení, vitariánem údajně byl i Leonardo da Vinci - bezpochyby také cvok, vždyť přemýšlet v jeho době třeba o vzducholodi taky nebylo zrovna v normě...

Ad. "... pokud člověk jídlu podřídí svůj společenský život..." - Nevím, o jakém podřizování společenského života jídlu pisatelka píše, sama se ničemu nepodřizuju. Fakt by mě zajímalo, co přesně má na mysli a kde k takovému poznatku přišla.

Jak píšu, prostě jsem musela reagovat, protože právě tyhle arogantní a omezené názory jsou tak rozšířené - prostě dělá-li člověk něco jinak, tak je cvok, radikál, fanatik.
Když jde jako ovce slepě se stádem a neuvažuje, jak, co a proč, tak je spořádaný a rozumný.