Co dělat a jak se chovat, aby vztah zůstal jako na začátku?

Děkuji, o knihách jsem už slyšela a určitě jsem přemýšlela, že bych si je přečetla. Hodně holek si je chválí. Přesně to bych asi potřebovala. Zůstat hodná, aby taky on neztratil tu naději, že hodné holky pořád existují. Vážně mu věřím, co říkal, ale je fakt, jak dlouho to vydrží a jak dlouho ho to bude bavit. Nad tím právě také přemýšlím. A na druhou stranu být i ta, na kterou nikdy nezapomene, s kterou mu být dobře a bude mít pořád důvod nějak o mě bojovat.

Možná bys o tom neměla tolik přemýšlet A co se týče ostatního, tak si z něj neudělat střed vesmíru. Dělej si dál svoje koníčky, nevyvařuj mu pořád, nedělej mu služku. Nedělej mu výčitky, že tenkrát to bylo hezký a teď se nesnaží apod. Prostě v první fázi jsou chlapi jako sluníčka. To slyšíš chválu sem a chválu tam. Kamarádka jde takhle s někým na rande on je z ní úplně hotový. Píše jí jak musí někam spolu jít a jak takovou holku nepotkal no a pak se po čase prostě neozve. Všímej si spíš jeho chování. Chlapovi musíš ukazovat nejistotu.
Chápu, že jsi zamilovaná, ale nedělej ze sebe tu hodnou holku co všechno toleruje, vyčítá, vzteká se, řeší věci jako že před měsícem přinesl o dvě kytky víc. Nějaké extra rady asi nejsou. Hlavně se nevzdávej sama sebe, protože pak budeš žít jen pro něj a budeš přemýšlet nad blbostma.

To tě nemusí mrzet, je to tak se vším. Když si koupíš novou věc, tak jsi z ní nadšená k zbláznění první týden třeba a pak je to už běžná věc.

Takového nenajdeš, to je naivní na takového čekat. Pokud teda chceš nohama na zemi.

Tak tohle je trošku omyl. Chlapi vždycky mluví o tom jak chtějí hodnou holku a ve výsledku jí vlastně nechtějí a po čase je štve. Zkušenosti

Reaguji na Sophinne:
No ano, me prijde že v našem vztahu jsem já víc ten chlap. Citově teda , fyzicky je vše správně. On je víc citlivý i vnímá spoustu věcí víc než já. Tvrdí,že miluje víc ,ale jen každý máme míru lásky asi maličko jinou. Miluju jak nejvíc mužu a on taky i přesto je to trošku jiné. Se žárlivostí. Žárlím je hezký,chytrý mám na co,ale nežárlím tolik.

Mám to v hlavě, vím to, snažím se. Někdy to jde líp a někdy hůř. Člověk kolikrát ví, co dělá za chyby, ale stejně ho to tak užírá a nemůže si prostě pomoci. Máš ale pravdu. Snažím se, snažím , ale stejně jsem musela tu diskuzi založit a přečíst si názory jiných

Je to smutné, ale možná máte pravdu. Určitě mě zajímají jeho problémy a snažím se mu vždy nejlíp pomoci. Ale je fakt, že jsem i moc zahleděná do sebe a řeším, jestli jsem pro něj nejlepší na světě a chci, aby mě pořád vychvaloval. Tj hrozný . Jenže když mě už pak mrzí, že třeba fakt pokaždé, co jsme spolu neřešíme nic jiného, než tu práci a podobně a pořád dokola. Chápu, že je z toho mimo a chce se vypovídat, taky ho ráda vyslechnu, ale taky čekám, že pak třeba bude následovat něco jiného.

Z toho jsem se poučila už minule. Nebo nevím, jestli poučila, když to teď tady zase řeším, ale vím, že to je chyba se zaměřit jen na kluka a přestat dělat vše ostatní a čekat jen na něj.

To také chápu, že není dobré vše tolerovat, ale do jaké míry. Zase nechci, aby si řekl, že jsem nějaká megera a že mu nic nedovolím a uteče. Prostě vím, že je dobré všeho s mírou, ale ve vztahu si ne. Nevím, kam mohu až zajít. Abych prostě nebyla moc hodná a nebo naopak moc zlá, všechno řešící, netolerantní apod.

Fakt nevím . Stejně už ví, jaká asi jsem a pozná, když začnu být jiná, že to nejsem já. Asi to nesmí být nějaká extra změna, to je jasné, ale určitě tuší, že uvnitř jsem opravdu hodná a ví, že prostě bych ho třeba nikdy nepodvedla. Chtěla bych se chovat tak, aby tu jistotu neměl, ale nevím, jak. Nechci lítat za jinýma schválně jen proto, aby věděl, že není jediný na světě

To je fakt

Asi si už nebudu dělat zbytečné naděje

Tak pokud to jsou zkušenosti, tak to tak asi bude. Budu se muset trošku změnit, i když to nebude lehké

Na tom asi také něco bude

Přiznám se, že jsem nedočetla celé... Ale co mě k tomu napadá je, že si myslím, že zdravý vztah by právě neměl být pořád jako na začátku. Myslím si, že by se měl vyvíjet a to že se mění je naprosto normální Ze začátku je to zamilovanost a ta si myslím pak teprve v nějakou lásku roste. A láska už asi prostě vypadá jinak, než zamilovanost

Zřejmě nemáš žádné sebevědomí.

Reaguji na Finnna07:
Děkuji za příspěvek

To nemám, no . Kleslo mi po tom, co se mi stalo v minulém vztahu. Možná jsem si ale za to mohla i sama, nedávám vinu jen bývalému příteli. Vždy je chyba na obou stranách. Je fakt, že nikdy jsem se sebou nebyla spokojená a myslím, že tím dělám velkou chybu, že chlapi přitahují právě sebevědomé holky, ale zdravě . To já moc nejsem, i když si každý vždycky ťukal na hlavu, proč se pořád tak kritizuji a už je to i štvalo. Pač zrovna já prej nemám důvod být si stěžovat a co by daly jiné holky, kdyby tak vypadaly. Je to asi škoda, že si nevěřím .