Proč lidé jen koukají a nic nedělají?

Reaguji na aurecon:
Tak to je opravdu smutné.
Zvednout telefon a zavolat záchranku nikomu nic neudělá, to je to nejmenší, co pro druhého můžeme udělat.

Měla bych, přiznám se, problém s první pomocí člověku, protože ji za 1) neumím (což napravuji a učím se) a za 2) s tím, že např. u silně opilého člověka bych s první pomocí měla problém, protože je mi jednoduše z podobných pachů hrozně zle.
Před dvěma lety jsem na náměstí viděla mladou paní (slečnu), jak dává umělé dýchání nějakému opilci, táhlo to z něj na pět metrů. Dotyčná má můj obdiv, ale přiznám se, že podobného činu bych fyzicky nebyla schopná. I když nevím, možná v podobných situacích se v člověku probudí nějaký smysl pro záchranu.

No já tohle taky nechápu
problém je, že si spousta lidí, když vidí třeba někoho ležet na ulici, tak si řeknou, že je to opilec nebo feťák a radši se nechtějí do ničeho zaplést...nebo že je to simulant, který má jen odlákat pozornost a zbytek jeho party tě pak třeba okrade..je to těžké, ale ten případ v MHD nebo i tvé těhotné kamarádky, to je fakt hrozný!!

Storm: Teda dávat opilcovi první pomoc je fakt statečnost. Jinak je super, že se učíš první pomoc.

No.. Co k tomu říct, mě se tohle ještě nikdy nestalo, abych musela někomu dávat první pomoc, ale tak bezohledná bych teda nikdy nebyla, pak bych měla výčitky svědomí, že jsem někoho nechala bez pomoci... Ale co se děje v dnešní době je hrozný celkově, co můžou, to lidi ukradnou, i záchranářům nebo veterinářům z auta, tak se ani nedivím, že jsou takoví a myslím, že bude ještě hůř V dnešní době hledí všichni jenom na sebe a cizí lidi jsou jim ukradení...

To teda je... Úplně jsem se zastyděla, když jsem tu mladou dámu viděla. Já bych to asi nedokázala

Reaguji na beru_:
Přesně tak... Nedávno jsem přes cestu viděla starší paní, spadla jí jedna hůlka a ona se pro ni dost těžko skláněla, málem spadla... Tak deset lidí kolem ní prošlo jen tak a jen se na ni podívali, až jeden mladý kluk k ní přiběhl a pomohl jí. Přitom, co to komu udělá, na pár sekund se zastavit a pomoci?

No, tak to jsou otřesné příběhy, úplně mě přepadnul vztek. Já mám naštěstí celkem pozitivní zkušenosti. Jednou v metru na eskalátorech upadla starší paní na hlavu a hned se seběhlo 10-15 lidí, dva chlapy ji zvedli, jedna slečna jí hned volala sanitku, všichni se snažili pomoct. paní se za pár vteřin probrala, a pak jí záchranka odvezla do nemocnice, paní vypadala v pořádku. Takže snad vám tenhle příběh alespoň trochu vrátí víru v nějakou bazální lidskou ohleduplnost

Teda, to s Tvou těhotnou kamarádkou je fakt hrozný! Osobně jsem v podobné situaci ještě nikdy nebyla a upřímně musím říct, že bych třeba měla strach, jestli první pomoc zvládnu správně, jestli vůbec tomu člověku budu umět pomoct... ale zavolat aspoň záchranku, zvlášť když o to člověk prosí, to snad nikomu neublíží...

Vlastně jo, letos ve Francii jedna holčina v autobuse omdlela, asi z vedra. Hned se kolem ní všichni seběhli, zvedli jí nohy, nabízeli pití, chladili ji, volali záchranku...

Mě když poprosí starší paní, abych s ní šla přes přechod, tak to mooc ráda udělám, je mi těch starých lidí v dnešní době hrozně líto

Dost často pomůžu lidem, kteří upadli, bojí na eskalátor a pod.. I mně kdysi pomohl autobusák, když jsem těhotná omdlela na ulici. Lidé chodili a NIC, on zastavil autobus a zavolal mi záchranku. Upadla jsem taky na Václaváku, kolemjdoucí mi pomohli, sesbírali rozházené věci. Bohužel to byli všichni cizinci. Nevšímavost a bezcitnost se mi příčí a taky si lámu hlavu nad tím, proč jsou lidé nevšímaví. Na druhou stranu si vzpomínám na svou profesorku angličtiny, která byla v Londýně na stáži a vyprávěla nám jaká je v Anglii svoboda (studovala jsem za "totáče"), že tam si nikdo nikoho nevšimne i když leží na chodníku a strašně to obdivovala. Už tenkrát jsem nechápala, co je na tom obdivuhodného.

Teda, myslela jsem, že bude přispívat víc lidí.

Já jsem zrovna minulý týden volala záchranku starší paní, která omdlela v parku. Byla tam se svojí kamarádkou a neměly s sebou mobil. Kolem teda nebyl nikdo další, takže nevím, jak by se zachovali další lidi. Ale nevidím žádný problém v tom ten telefon vytáhnout a zavolat pomoc tomu, kdo ji potřebuje. S první pomocí už je to horší, i když jsem taky byla na kurzu, tak mě vždycky při takový událostí zachvátí nějaká vnitřní panika a mám v hlavě úplně vygumováno. No nakonec naštěstí všechno dobře dopadlo.
A na střední jsme měli takový besedy s policistou a ten nám říkal, že když se nám bude něco dít (tohle byla zrovna beseda o napadení a znásilnění někde v temný uličce), tak nemáme volat "pomoc", ale "hoří". Že pomáhat nikdo nechce, ale na domělý požár se každý přiběhne podívat. No je to děs.

Tak to je hrozný

Přesně tak . Dnes má (minimálně jeden) mobil každý člověk, vážně nechápu, že je někomu zatěžko zavolat záchranku. Vždyť je to pár minut času

Jako já se fakt bojím, že když já nebo někdo z mé rodiny bude potřebovat pomoc, tak se mu nedostane

Občas mě napadnou myšlenky, že by lidé mohli posílat mail ostatním s tím, ať lidé na ostatní nekašlou a pomohou, když je potřeba.