Zůstat i nadále s přítelem?

v tomhle jsou muži naprosto dokonalí - pro pochvalu by skočili snad i z mostu Takže je to fakt - chválit, chválit, drbat za uchem

ivise
vypadá to, že se ho stejně vzdát nechceš spíš si to chtěla schválit vid..tak to s ním zkus, třeba ho trochu změníš..důležité je, aby to chtěl i on..budu ti držět pěstičky a přeju hodně štěstí

ivise

tak jak bylo u rodičů, jak to dopadlo?

Změnit úplně ne, to se stejně moc nedá a ani bych to nechtěla, trefil jsi to správně - chtěla bych, aby ses stal víc sebevědomý, věřil v sám sebe a viděl, že je na tomhle světě nějak prospěšný. Jinak má spousty kladných vlastností, které mi u předešlých partnerů chyběly a leckdy jsem opravdu příjemně překvapená, jak je pozorný..příklad: jen si tak povzdechnu, že je doma málo malých lžiček, on na to skoro nic a další den přijdu domů a on "máš tady ty lžičky"..jsou to takový drobnosti, ale hřeje to u srdce.

Už jsme o tom hovořili, nevím teda ještě konkrétně úplně všechno, resp. jestli vůbec něco dalšího je a třeba mi o tom nepověděl, všechno se z něj dere postupně Vím, že mu v minulosti hodně holky ublížily, je fakt velkej dobrák a jsou typy žen, který toho dokáží setsakramentsky využít , takže to sebedůvěru může mít na bodu mrazu právě z tohoto důvodu.

Dopadlo to překvapivě dobře, i když vlastně jsem jejich názor na něj neslyšela. Ale příjemně mě překvapil, že se dokázal s nima bavit o všem, ze začátku bylo vidět, že je trochu nervózní, ale pak se dal dokupy a bylo to ok Samozřejmě jsem ho musela před návštěvou obléct, aby si vzal něco víc vhodnějšího pro tento druh návštěv, tak se jen podivoval proč si nemohl vzít tohle nebo tamto, ale jinak mám z toho celkem dobrý pocit.

ivise
tak to je dobrá zpráva...

Z toho co a jak o něm píšeš, mám pocit, že to ještě vše nebude... Možná se na to ještě necíti Ti to povědět a možná má i strach, že už bys jej potom neměla tak ráda, že by v Tvých očích klesnul... Taky je možné, že to z mysli vytěsnil a ono se mu to v různých situacích vrací... V takovémto případě by bylo moc prospěšné, kdyby to ze sebe dostal, protože až potom by se mu ty "rány" začali hojit...

Má problém komunikovat jen se ženami, nebo i s muži?

Chce to trpělivost... Jen tak dál! Pokud se Ti se vším svěří, tak to Váš vztah ještě prohoubí a zkvalitní. Pak i ta jeho sebedůvěra bude lepší... Přál bych Vám to oběma!

ahoj ivise, taky jsem ve vztahu trosku dominantnější, no aktivnější určitě, ale za tu dobu co jsme s přítelem spolu, toho hodně odkoukal. přišel na to, že se mých kamarádů nemusí bát, takže s nimi normálně komunikuje a občas hodí i nějaký ftípek do placu. i když ze začátku byl hodně zdrženlivý, asi vidí na mě, že je jednoduché získávat kontakty, tak už s tím nemá problémy. co se týká vyřizování, prostě jsem ho jakoby "hodila do vody a on plaval", třeba když jsme potřebovali zařídit telefon a internet, tak jsem mu řekla, že na to nemám čas at se postará. a dneska má pod kontrolou všechno co se týká domova (vodu, elektřinu...) a ani mu to nepřijde. chlapa si dokážeš sformovat, nebude to úplně ze dne na den, ale jde to. a s tím oblečením - prostě mu něco na pohovor vyber a chval ho jak mu to sluší a jaký v tom určitě udělá dobrý dojem.

ještě bych si s ním na tvém místě promluvila o tom, že když si naštvaná, tak to je normální součást tvojí nátury, prostě má občas každý špatnou náladu a v tu dobu tě má nechat na pokoji a nevšímat si tě. až tě to přejde, určitě k němu ráda přijdeš. chlap který knourá, se zbytečně shazuje před partnerkou.

Mám ten samý problém až na to, že jsme s přítelem skoro rok a že chodí na rozdíl od toho tvého do práce. Nevím co poradit. Sama si nevím rady. Láska je holt láska. Hodně štěstí.

Tak to Ti nezávidím... Jak se to projevuje?

ahoj ivise, už je to pár týdnů co si sem psala příspěvky, ale možná by nás zajímalo, jak se to vyvíjí dál? Jinak, já bych takové ty příspěvky jako "takového ňoumu bych teda nechtěla" apod. vůbec neposlouchala, ne pro každého se hodí namakaný rozhodný drsňák a taky z toho všeho co si napsala mi jako ňouma nepřipadá. Určitě ho nezměníš od základu, ale něco málo se změnit dá (např. to oblečení - ten můj se taky oblíkal strašně ale ani mu to nijak nepřišlo a pak když sem mu něco koupila tak si to oblíbil) ale podle toho co píšeš máš doma takový malý poklad... Opravdu si myslím, že by si neměla myslet až tak negativně a spíš si vychutnávat to co máš. Tvůj přítel dokonce možná bude i dobrým partnerem pro život. S tím co píšeš o té práci. Sice je pro něj problém jí sehnat, ale SHÁNÍ, někteří se ani nepokouší a to nejsou nesmělí to mi věř. Pro někoho s jeho povahou je to asi hodně těžké přestěhovat se do nového města a hledat si novou práci - měla by sis to uvědomit a i když tě tím vytáčí, pokus se mu pomoct. Myslím si, že až tu práci najde bude v ní dobrý a spolehlivý, to takovýhle lidi bejvaj. A v tom že nechce dělat řidiče, respektuj ho, (Já sama "doma" řidiče mám a za sebe bych ti řekla nechtěj to!!) je to opravdu většinou od rána do večera, pořád jednou nohou v kriminále, mám o něj strach... A taky možná myslí na to, že chce být prostě alespoň půl nebo část dne s tebou když spolu tak krátce bydlíte...

maatja
Ahoj, líp bych to nenapsal, píšeš mi z duše.

Děkuju za všechny vaše příspěvky, od té doby uplynula nějaká doba a náš vztah s přítelem se stále vyvíjí. Musím říct, že je to čím dál lepší a čím déle jsme spolu, tím více se máme rádi. A co je důležité, že si to i říkáme, přítel se "otrkává" čím dál víc a dokáže mi i říct, že mě miluje, že po mě touží. Ještě stále je tam v pozadí z jeho strany takový přirozený respekt ke mě, ale už to není takový ten ňouma jako na začátku, možná i to slovo ňouma bylo moc drsné. Já po žádném příliš sebevědomém chlapovi netoužím, podobný typ jsem již v minulosti měla a nebylo mi s ním dobře, nemám ráda takové ty moc sebejisté typy, to mi jde na nervy, jen jsem psala o zdravém sebevědomí. Přítel si stále práci hledá, chodí po pohovorech, zasílá životopisy, je aktivní, ale je to v dnešní době těžké, když se na každou pozici hlásí třeba 30 lidí Neberou ho ani do zaměstnání, ve kterém má praxi, pošle životopis nebo vyplní dotazník a už se neozvou, i když v tom praxi má a když tam třeba zavolá, tak jsou arogantní "že když mu nezavolali, tak asi o něj nemají zájem", musí leccos překousnout, ale snaží se to ano. Obdivuju na něm, že po měsíci a půl, co jsme se znali, dokázal odejít ze svého rodného města a přestěhovat se 70 km odtamtud, za holkou, kterou zná tak krátce, takže to určitě není z jeho strany nějaká faleš a toho si moc cením. V srpnu se stěhujeme do bytu po babičce, která bohužel zemřela dva dny poté, co jsme se přestěhovali do společného bydlení, takže zase začíná nová etapa, je to byt rodičů, takže budeme platit jenom náklady na elektřinu atd., takže finačně to budeme zvládat, i když je přítel bez práce, ale on se cítí takový méněcenný a pracovat moc chce, myslím, že zaměstnavatel by v něm měl poklad, je svědomitý a spolehlivý, ale zrovna prostě blbá doba. Snad časem...