Život v 80. letech

Z jakého fóra vlastně přebíráš názory jiných? Ráda si počtu.

Tak jsem přečetla asi 2/3diskuse. No to jsou bláboly. Kdo to do vás hustí? Jsem se dozvěděla, že jsme nevěděly (my holky), co jsou menses! Jasně, nám to někdo osvícený vysvětlil až po Sametu.
Každá doba má svoje klady i zápory. V ´89 roce jsem měla příjem 3.800,-Kčs, a to jsem byla na dosti slušném místě. Kámoška v drogerii-parfumerii brala 4.000,-Kčs - ne, že bych jí záviděla, jen pro srovnání. Za byt 2+1 I. kategorie (nový, leč ne panelák) v Praze jsem platila 396,Kčs, takže asi desetinu příjmu. Školka stála asi 10,-Kčs/den, škola v přírodě na 3 týdny 105,-Kčs, tedy 5,-Kčs/den. Jak tu někdo zmínil, jely všechny děti. Stejně tak na lyžák.
K moři, jasně do Bulharska, jsme jezdili každý rok. Na Západ se mohlo jen s ČEDOKem, jinak na příslib - ten můj táta nedostal, když chtěl jet soukromě do Německa.
Pořadníky na auta byly zrušené někdy v 70. letech. Trh se uvolnil a pokud mělo přijít zboží (s auty), lidi stáli a seděli 2 dny před Mototechnou. Džíny a lepší kosmetiku jsme kupovali v Tuzexu (já tedy u zmíněné kámošky v parfumerii - podpultovka )
Jídlo bylo kvalitnější, protože existovaly ČSN a výrobce ručil za kvalitu. Tyto byly zrušeny a ručí dovozce. Jak, to snad ví každý. Maso (svalovina) ze zahraničí se NESMÍ kontrolovat.
Nesnáším řeči o tom, jak kvůli rodičům nemohli někteří studovat. Nevím, jak byl kdo protirežimně exponovaný, ale když mohly studovat děti chartistů - Marek Benda, Dienstsbier, tak to asi tak zlé nebylo. Řeči (a schopnosti) Jana Rumla, že nemohl studovat, snad dostatečně dokládá to, že po Sametu vystudoval Plzeňská práva. Fakt si tu někdo myslí, že by se jako náměstek ministra vnitra nedostal na PF UK Praha? Ten snad i bez příjímaček .
Rozhodně nevím o případu, že by někdo od nás ze třídy nešel studovat kvůli špatnému kádrovému profilu. Dostala se i spolužačka, jejíž otec (právník) byl zavřený za nějaké čachry. Ale byla velmi schopná a "práva" v Praze si zasloužila. Byla z ní soudkyně.
Je pravdou, že nebyl takový výběr zboží, ale když dnes vidím všude stejné hadry pochybné kvality a smradlavé boty od Vietnamců, tak taky nejásám.
Vztahy mezi lidmi byly daleko lepší. Těžko se to popisuje. Kdysi jsem potkala svého dávného šéfa a on se mě zeptal jak se mám. Odpověděla jsem: "Mám se 10x lépe, ale není mi 10x lépe". Kdo nezažil - nepochopí.
Ano, vložky nebyly s křidélky, mandarinky a banány jsme v létě nekoupili, v zimě jen občas. Rozhodně jsme nehladověli. Jedli jsme zdravěji, protože doma se vařilo, necpali jsme 3leté děti blafy u mekáče. Sezónního ovoce (jablka, hrušky, třešně, jahody, švestky) bylo dost a za hubičku. Ananas jsem kupovala jen na Vánoce. Stejně tak pravý uherák. Pravda, neznali jsme kaki a liči.
Stejně tak jsou směšné řeči o tom, že se lidé báli říct vtip nebo názor. Nadávalo se pořád. Nejel autobus (autobusáci mastili karty na konečné) - na zastávce se nadávalo na komunisty. V 17,30 hod. nebyl chleba (zavíralo se v 18.00 hod,) - nadávalo se na komunisty. A pěkně hlasitě na celý krám. Dneska by vás ochranka vyvedla. Ta čúza u nás v obchodě nemá chleba už v 15.00 hod. odpoledne (paní podnikatelka). To není o režimu, to je o schopnosti umět objednat zboží.
Pamatuji se, jak jsme veřejně kritizovali ředitele, který služebním žigulíkem jezdil z Prahy na víkend domů do Hradce Králové. I na podnikové nástěnce to bylo. A že to byl člověk ve vysoké funkci - jeho přímým nadřízeným byl náměstek ministra. Z pohledu dnešních rozkrádaček a zneužívání funkcí je to vlastně směšné.
Když vezmu zpravodajství v TV, bylo tendenční. Ale to je dnes taky. Která televize se zmínila o projevu Gregora Gisyho v německém parlamentu? A že to byl objektivní a konkrétní projev ve vztahu Rusko EU, USA, na jaký se žádný z našich politiků ještě nezmohl. Která televize se zmínila o pochodu nácků v Karlových Varech dne 14.2. 2014?
Bylo by toho dost a dost ke srovnání. Nepláču po době minulé. Jsem ráda, že se může volně cestovat, taky jsem toho hojně využila a viděla řadu dalekých zemí. Ale nemůžu slepě hýkat štěstím nad dobou současnou.

Reaguji na Silvestra: Nevím jestli tu někdo slepě hýká štěstím na dobou současnou (nějak jsem si toho nevšimla...), ale asi nebylo komplexně pochopeno, co jsem chtěla sdělit. Nevím jestli jste to četla dál, ale já se mimo jiné zmiňovala, že jsem onen zde s oblibou citovaný menzes z mého příspěvku myslela mírně nadnešeně a spíše metaforicky pro celou oblast sexuální výchovy. Možná měli ostatní pokrokovější rodiče než jiní a zkušenější & volnomyšlenkářštější okolí, někteří halt ne no.

...

Ten tajemný zdroj vyššího vědomí by mně zajímal. Kde člověče bereš ty fráze...žil jsi v té době, bylo ti alespoň 15, aby jsi mohl říci, jak jsi se cítil v osmdesátkách ?
Je mi 47 let, v 80. letech jsem si studovala, chodila na diskotéky, jezdila na koncerty kapel, lozila po skalách a po horách, dělala vedoucí na táborech, pracovala ve výzkumáku v oboru, který jsem si vybrala a studovala, reprezentovala ČSSR jako členka oddílu orientačního běhu Slušovice (pardon)...trochu se vůkol vekslovalo a ... reálně ŽILO.. a tvé fráze vnímám jako sbírku propagandistických nesmyslů. Usmívám se, osmdesátky byly celkem fajn dekádou, rozhodně ne doba temna .

Reaguji na memnon666:
podle tebe všichni postižení byli zavření v Jedličkárně a podobně.Raděj už nic nečti.

Reaguji na yvonne_s:
K menses: nejmenovala jsem Tě, nevyhledávala jsem zpětně Tvůj příspěvek. Moje máti byla puritánka, rozhodně se nějakou sexuální výchovou nezabývala. Jen jsem chtěla odpovědí sdělit, že jsme nežili v době temna. A jak tu napsala BíláVrána, žili jsme fajn, dokázali jsme si života užít.

blábol a nesmysl, může se kontrolovat a kontroluje se, veterinární správa to dělá a tak máme čas od času záchyt masa s přílišným obsahem ATB, MO, případně i u nás zakázaných umělých hormonů

A cože vlastně ta sexuální výchova tak skvělýho obsahuje teď? Já nikdy sexuální výchovou neprošla a normálně žiju. Co se vlastně ty děti tam učí?

potom bych doporučil např. tento zdroj doc. PhDr. Boris Titzl, Ph.D. - ano velká část postižených byla zavírána do ústavů. Nebo zde: http://www.socialniprace.cz/soubory/SP1_2013_Sinec ka.pdf
"Abstrakt
Během komunismu byli lidé s diagnózou mentální retardace včetně těch s autismem posíláni do velkých ústavů. Pět rodin s dětmi a mladými lidmi s autismem se podělilo o své příběhy a zkušenosti s institucionalizací v minulosti a deinstitucionalizací po roce 1989. Rozhovory s matkami těchto rodin a jejich následná narativní analýza vedly k interpretaci osobních výpovědí a vzpomínek, které zachytily boje i úspěchy v oblastech jako udělení diagnózy, státní pomoc a podpora pro rodiny s postiženými dětmi v době komunismu, život v ústavu, výchova dítěte doma, zachycení institucí v médiích, deinsti­tucionalizace či alternativy k ústavům velkého měřítka."

Takže Vám mohu doporučit ať čtete více.

To je dokonalý Ale to jen tak..

Každá doba má ale něco společné.
Například zástupy odborníků, kteří si svou odbornost podpoří rychločtením na internetu. Vychovatelky, které sotva dostaly občanku, už vědí, jak nejlépe (ne)vychovávávat děti. Omladinu, která má výborné rodinné zázemí, ale nejlépe ví, jak na to, když má člověk hluboko do kapsy. Inteligenty, kteří studují (podnikají), ale nad těmi, kteří na studium (podnikání) nemají potenciál (IQ, volní vlastnosti, charakter, finance atd.), ohrnují nos.
Lidem, kteří se narodili do svobodné doby a měli štěstí, že jsou na tuto dobu vybavení (to znamená, že mají dostatečně vysokou inteligenci, odpovídající charakterově-volní vlastnosti, zajištění rodiče je vychovají v sebevědomé jedince, podporují je ve vzdělávání, platí jim jazyky a zahraniční studijní pobyty atd.), se strašně snadno odsuzuje. Pro většinu z nich jsou lidi, kteří se dobře nemají a žijí na hranici bídy, líní lemplové, kteří všechnu pomoc čekají od státu a sami nehnou prstem.

Pokora, pokora, pokora! Ta dnes chybí!

Zato povrchnosti a rozežranosti je všude přemíra. Dilema měsíce: Tuhle nebo tamtu kabelku? 150. rtěnku nebo 230. monostín?
Nikdy bych si nedovolila soudit něčí priority, tohle rýpnutí má jenom naznačit, že těmto lidem asi budete těžko vykládat, že pro dost lidí je pořád nejdůležitější, aby vydělali na nájem a jídlo a že je sakra stres. O nějakejch radostech, o kterejch by ten život přece jenom měl být, nemůže být ani řeč.

Zaklínadlo téhle doby: Měl ses učit, nemáš být línej a můžeš si to koupit taky, každý má stejné možnosti!

Já fakt nebývám sprostá, ale tady se mi chce zakřičet: Ale ho.no! Nemá! Neplatí to ani přibližně!
Když to nepochopí povrchní fiflenka, která si nikdy nic nekoupila za vlastní peníze, to se dá ještě logicky vysvětlit, co by člověk očekával, že? Ale když tyhle individuální rozdílnosti nevidí psycholožka, tak a) nevěřím, že kdy studovala, b) Bůh chraň se k takové kdy dostat.
Viď, Liso?

15 let jsem učila děti na ZŠ. Na obyčejné ZŠ. Žádná výběrovka, kde rodiče dětem za nadstandradní vzdělání platí.
Vidím, v jakém prostředí některé děti vyrůstají (a ne, fakt jich není málo), jak se jejich rodiče musejí ohánět, aby zaplatili nájem a dětem obědy, na nějakou extra péči o potomky není čas, takže děcka volný čas tráví potulováním se po sídlišti, protože rodiče na zaplacení kroužků nemají. Mám pokračovat? Těmto dětem, až vyrostou, vykládejte, že mohly studovat, mohly cestovat, mohly se rozvíjet? Jedno dítě ze sta je natolik velká osobnost, že mu i přes nekvalitní rodinné zázemí dojde, že tudy cesta nevede.

Doufám, že se tady nenajde nějakej chytrolín, kterej bude tvrdit, že za komunistů se děcka bezprizorně potulovaly taky, nikdo se o ně nestaral, kroužky byly mizerný, tábory v létě byly mizerný, všechno stálo šílený peníze v poměru k výdělkům a lidi trpěli stresem a frustracemi, že nebudou mít kde bydlet a co jíst.

A i přesto, že tady zarytě obhajuju, že ne všechno, co bylo před 1989, bylo špatný a že mám obrovský problém s přijetím situace, která je tu dnes, komunistům bych nikdy hlas nedala a zpátky bych tu dobu nechtěla. Ale jsem přesvědčená, že jsme tu příležitost, která se tady v 90.letech objevila, naprosto prodrbali.

Nepřebírám bezhlavě cizí názory, cituji je pokud korespondují s mými. Zdroje jsou různé, probíralo se to například na EBF (SK), ale toto stýskání po dobách minulých se objevuje
všemožně.

Divíš se? Nepřipustíš ani na moment možnost, že pro některé, zvlášť starší lidi, je tato doba opravdu maximálně frustrující? Byli 30 let zvyklí pracovat a za práci dostávat pravidelně zaplaceno, nehrozilo jim, že by o práci mohli přijít, stačilo jim vyjet k Balatonu nebo do Bulharska, o víkendu zrelaxovat na chatě, prostě celkem v poklidu si žili a jejich základní životní potřeby byly uspokojeny. Dnes si nemůžou být jistí ničím. Lidé kolem důchodového věku mají obrovský problém sehnat práci, vyskakují si na ně holobrádci, pro které je pojem úcta k věku sprosté slovo. Fakt už se mi to nechce vypisovat znovu. Pokud máš alespoň základní sociální inteligenci, do takových případů se dokážeš vcítit.

Silvestra: Netvrdím, že jste žili v době temna, ale různý specifika jsou prostě jiný. Podle mě je to přirozenej vývoj a kdyby ta doba tenkrát byla tak super a tak udržitelná, tak by trvala. Určitě by to nezměnilo pár lidí, kterým se tam jako nelíbilo. Vždycky je to něco za něco a vždycky se má každej jinak. Někdo se má halt líp, někdo hůř.

A docela by mě zajímalo, jak všechny víte, kdo tady kdo je, odkud pochází, kdo ho živí a tak dále...

Určitě nechci odsuzovat všechny lidi, kteří přišli o barák atd. atd., ale bohužel ze svýho okolí komu se to doopravdy stalo, tak byl člověk, kterej neuměl hospodařit, né kterej neměl na rohlík. Pokud si někdo žije nad poměry a zadlužuje se nesmyslně (bazén, telka...), tak by určitě ani v minulým režimu nebyl pochválenej.

Ellenuschka: Dobře, převysvětlím mou myšlenku - oceňuji dnešní svobodu informací. Že když něco chci vědět, podívám se na internet, najdu si knížku, zeptám se. Zvyšuje se tolerance vůči homosexualitě, dětem se vysvětluje, že na ně vážně nemají úchyláci co sahat (ať už venku, nebo doma) a spousta věcí už dávno není tabu. Ne všichni lidi nemají se svým sexuálním životem problém - nebo tedy se svým fyzičnem vůbec. Z toho pak můžou vzniknou náročné psychické situace a tito lidé mají dnes mnohem větší šanci na spokojenej život než dřív. Kdo to neprožil, nebo nikoho takovýho nezná nad tím mávne rukou a považuje to za hovadinu, já chápu, jakej problém může nedostatek (nedostupnost) informací a tolerance znamenat.

Kontrolovat se mohou jen vnitřnosti, ne svalovina.

Yvonne: ale že se děti mají vyhýbat úchylákům, to není otázka režimu ale výchovy! Tobě doma neříkali, nebav se s cizími lidmi, nikam s nimi nechoď a pod? Mně jo, i ve škole nám to říkali a nebylo na to zapotřebí spešl hodin. V tý době byli taky tyhle zločinci mnohem víc trestáni, dnes ti v TV dávaj zpověď pedofila, který se tam sám stylizuje jako děsný chudák, že si nemůže pomoct, když vidí dítě? Ježišmarja, tak kde to jsme? Co jich Havel pustil po revoluci v amnestii? Že pedofil dostal místo sanitáře v Motole a umučil tam malé mimčo? Na to se čekalo... Provaz pro takové lidi!
Ale né, vždyť jsou to chudáci, zaslouží si slušné zacházení a integraci do společnosti, nebo snad ne?
Tolerance k homosexualitě, budiž teda, to dřív nebylo... Že se buzny miliskujou na veřejnosti, z toho úplně nadšená nejsem, ale ok, je to teda normální. Já jim to z celého srdce přeju, ale nechává mě to dost v rozpacích, když to vidim.
Knížky byly i tehdy, Děvčátka na slovíčko apod. Byla jiná tendence, brát se brzy, rodina základ státu. Jestli je to dobře nebo špatně... 18letá ani 40letá matka není ideál. Myslím teda. Výjimky samozřejmě potvrzují pravidlo.
Internet, jaké to překvapení, v té době nebyl. Ani v Americe ho neměli, to není vina komunismu, jinak nepopírám samozřejmě, internet je moc fajn 😊