Život v 80. letech

Reaguji na EleanorWoods: Nevím jestli se mám smát, nebo brečet...

Reaguji na Veselka10: Zvláštní, dvě ženy, obě v tom žily, ale každá má jiný pohled na věc - každopádně si neznala všechny lidi v republice, abys mohla jak vůbec odhadnout tehdejší procento osob, které měly určitý příjem.

Co je na tom zvláštního?
Naopak, je to velmi přirozené. Vždy záleží na úhlu pohledu, povaze člověka - na jeho vnímání světa a na podmínkách, které nejsou nikdy stejné.

Proč zvláštní? Zrovna ty bys měla individualitu člověka naprosto respektovat.

Reaguji na True:
Promiň, nečetla jsem, že ses ptala na to stejné.

Liso, osobně se sice neznáme, ale zde je moje osobní zkušenost:
V roce 1989 mi bylo 23 let a můj měsíční plat byl cca 2800 - 3400 Kčs. Pracovala jsem v laboratoři u chem. výzkumu, psala posudky na kvalitu vodních zdrojů, při ekologických haváriích atd.. Moje maminka byla běžnou mzdovou účetní a její plat byl tehdy cca 3500 Kčs, a to nebyla ani ve vedoucí funkci. Ani ona, ani já jsme v KSČ nebyly. Tehdy "naše" město bylo okresním, o zvýhodnění velkoměstem nelze mluvit. Je pravda, že dělníci měli platy nižší, ti si to však dokázali šikovně kompenzovat fuškami.. Po ulicích se neflákali zfetovaní cikáni, protože i ti museli pracovat, mladí měli před sebou perspektivu uplatnění.. Po revoluci jsem začala podnikat, mám rodinu, firmu, není to tedy o nešťastné nostalgii čtyřicátnice...ale podobně zkreslené informace o době 80. let mně zvedají ze židle. Ani se nestmívalo dříve, ani jsme si hlady neokusovali nehty.

Reaguji na BíláVrána: Já myslím, že nemá cenu omílat tu dokola to samé, vše, co jsem chtěla, jsem tu už napsala....

dovolím si citaci z jiného fóra: "Rudá klec měla jistě své výhody; bylo kde bydlet (byť klícka byla možná malá a na příděl), pravidelně dorazilo krmení (byť třeba ne úplně to, na co byla chuť), občas se stačilo dostavit do manéže, všechna zvěř stejného druhu se měla přibližně stejně a ti, co měli volný výběh a lepší krmení, nebyli vidět, a tak se jim nedalo závidět. A když se zvíře chovalo slušně, nedostalo ani bičem."

Reaguji na memnon666:
Je to hnusnej popis, fakt. Ve stejném duchu o stádoidnosti lze mluvit i dnes. Příkladem budiž Omlazení.cz

Nejsem si jist zda se jedná o stejný "typ" stádnosti - ano i dnes můžeš jít s davem a nad spoustou věcí nepřemýšlet ale je to tvoje rozhodnutí, pokud nechceš tak tě nikdo nenutí pomocí represí (samozřejmě v rámci zákonného rámce).

Dřív se stály fronty na mandarinky, dneska se stojí fronty na pracák.

Souhlasím s BlackCoffe a Tiakiou. Baví mě tady všechny ty studentky, které dostaly byteček od rodičů, za jejich prachy jezdí na dovču, ale budou tady kecat a kecat. Něco vám řeknu. Až budete hledat práci, hned vám sklapne. Nejvíc mě dostává, když nějaká taková dvacetiletá (taky se řadím mezi lidi v plus mínus stejném věku, takže nic proti mladým holkám) cácora hlásá, jak se špatně mají jen ti, kteří se neučili nebo nemají ostré lokty na podnikání...

Dámy, každý nemůže mít IQ 160 a i pro takové se za socialismu našla práce, a měli aspoň něco. To, že člověk nemá na učení hlavu neznamená, že je to lempl. Takový člověk zase může být hodný a slušný. Zaslouží si snad třít bídu s nouzí jen proto, že není nadaný? Neříkám aby měla prodavačka v supermarketu stejný plat jako chirurg, ale nárok na slušný život by měl mít každý. A hodně lidí dneska žije fakt od výplaty k výplatě, je to hrůza.

a dodám jen to, že ne každý má schopnosti sám si organizovat práci, podnikat, někoho dokonce zaměstnat. Byli a jsou lidé, kteří - v dobrém slova smyslu - potřebují pro svůj nestresující osobní život cítit nastavené mantinely, neumí si poradit s životem v současné "volnosti". Jsou to lidé, které můžeme vidět kolem sebe a posmívat se jim by byl od nás, kteří si v tzv. svobodě bez klecí umíme v pohodě poradit, zlé.

Každá doba má své pro a proti. Ale já osobně, ačkoliv jsem se koncem 80. let teprve narodila, bych si raději zvolila život v té době než v současné. Bohužel tuto možnost nemám. Dnešní doba je zlá, lidé žijí v bídě a nouzi, počítají každou korunu...sociální cítění a solidarita se úplně vytratila, každý myslí jen na sebe. Ač měla doba 80. let spoustu nevýhod, myslelo se na ostatní a neexistovaly tak velké třídní rozdíly jako dnes, kdy mizí střední třída, protože bohatí bohatnou a chudí chudnou. Myslíte si, že za "minulého režimu" bylo tolik bezdomovců jako je dnes (mimochodem jich neustále rapidně přibývá)? Bezdomovci prostě nebyli...stát se totiž o své občany dokázal postarat, dnes se na ně v tomto ohledu úplně kašle.

Opět převezmu odjinud: "Stejně jako jste na ulicích běžně nepotkávali mentálně postižené či paraplegiky, nebyli k vidění ani bezdomovci. Proč? Protože všechny, kdo se nějak vymykali uměle vytvořenému portrétu šťastného socialistického člověka, se státní moc snažila někam „uklidit“. Invalidní občany do ústavů, staré lidi do dost otřesných domovů důchodců, ty, kdo si dovolili kritizovat režim, zas do vězení. A tehdejší bezdomovci? Ti končívali buď v psychiatrických léčebnách (jako alkoholici), ale nejčastěji také ve vězení."

Možná bys měl méně přebírat a více přemýšlet.

Jsou bezdomovci a bezdomovci. Určitá část z nich nemá zájem pracovat a podřizovat se systému, ať už jakémukoliv, nevidí a nikdy neviděli smysl v práci, rodině, slušném životě. Ti by nepracovali ani v 80. letech ani nyní. Ale většina současných bezdomovců, jsou lidé, se kterými osud pěkně zatočil...přišli o domov, rodinu, práci. Takových lidí je čím dál více a stát se o ně nestará. V "minulém režimu" člověk, který přišel o práci, automaticky dostal další...pracovat se prostě muselo. A pracující lidé měli nárok na bydlení (např. podnikové byty). O to se stát postaral.