Ženy, které nechtějí mít děti

jataky
jééj já mám ale taky hodně toho za sebou...,pořád jsme nebo jsem někde v tahu..pařit chodíme každý víkend..a kamarádů a známostí mám fakt hafooo....takže není řečeno..že když máš děti tak sedíš doma ..neupravená...masné vlasy..a bez kamarádu atd....

sarra
super jsi to napsala..ženy které děti nemají toto nepochopí a je smutné jak o dětech mluví...

Evelyn
Není nic jednoduššího říct mamině, která vypustí "haranta na zahradu nebo do restaurace" - jak píšeš, aby si ho zpacifikovala. To děcko za to nemůže, že zrovna prožívá období vzdoru a ty máš třeba nížší práh vnímání dětského řevu. Nějak si nedovedu představit,že by na dveřích restaurace bylo vedle cedulky přeškrtnutého psa a zmrzliny přeškrtnuté dítě...?! Sama mám taky potomka a nejsem zastánkyní liberální "západní" výchovy dětí. Ne,že bych děcko mlátila rákoskou, ale držím ho zkrátka a musím říct, že se to těm liberálním matkám moc nehodí do krámu. Ona ta přísnější výchova je náročnější než nechat děcko být na zahradě a kafrat s kamoškama.Tyto typy matek mají tendenci odsuzovat jakoukoliv výchovu za tyranii a dítě nazývat chudáčkem, s tím jsem se už mockrát setkala. Ale je to už je téma výchovy dětí...Takže ženy, které nechtějí mít děti chápu a respektuji. Pro netolerantní starší paní sousedky budou určitě "sympatičtější", protože doma bude klid a na zahradě nebudou bezohledně vřískat haranti...

Já pro ty bezohledné a natvrdlejší matky docela jo, nevím co mají malé dítě večer co tahat po restauracích...

Nejsem netolerantní, děti jsem nikdy nemlátila ani nemám nízký práh vnímání dětského řevu, vychovávala jsem dvě děti a stále se starám o postiženého syna a troufám si říct že vydržím hodně a něco o výchově vím, ale bezohlednost některých matek nezná meze. Vůbec se nedivím že se do mateřství dnešní mladé ženy zrovna neženou, když to vidí u kamarádek musí si myslet že se tak děti chovají běžně, ale ono opravdu záleží na důsledné výchově. Ty děti jim to jednou vrátí i s úrokama takže pro takové matky by bylo lepší vůbec děti nemít když je jim zatěžko je vychovávat a starat se ně.

Ahojky, já na mít/nemít dítě nemám nijak vyhraněný názor, zatím jsem po mimču nezatoužila, pokud po něm zatoužím, děti mít budu, pokud ne, děti mít nebudu. Je to lepší, než mít dítě kvůli obecnému mínění a pak mu třeba předhazovat, že mi zničilo život. Na co ale vyhraněný názor mám, jsou přemoudřelé dámy, ať už z toho či onoho názorového břehu. Já opravdu nechápu, jak někdo může určovat, co je pro druhého dobré a co ne. Každá jsme jiná a co je super pro jednu, je pro druhou obraz pekla . Je určitě super, že se mamina rozplývá na pokakanýma plínkama svého drobka, ale tvrdit, že tohle je to největší štěstí pro všechny, to je směšný. Pro ni je to to největší štěstí, pro někoho to může být spíš horor. Stejně tak tvrzení, že mamky pěti dětí jsou slepice bez mozku je tak nějak mimo mísu. Takže já jsem pro to, ať si každá řídí hlavně svůj život jak nejlíp umí. Protože mám zkušenost, že nejvíc radí ostatním ty, které neumí poradit samy sobě.

Večer by děcka měla spát, to snad každý ví,a pokud dítě matka tahá po nocích do restaurací, tak není normální. Ono mnohým maminám nedochází a nepřipustí si,že pokud mají dítě měly by se začít omezovat a denní režim upravit podle mimina ne podle svých potřeb. Prostě nechtějí ztratit svoji "svobodu", kterou měly předtím. Buď ho všude berou sebou (tím pádem děcko "otravuje" okolí), nebo ho strkají po hlídačkách anebo zůstanou rozumné a přizpůsobí se děcku.

Taky je může odradit samotná realizace důsledné výchova- okřikování, domlouvání a sankce, které mnohdy bývají nedílnou součástí důsledné výchovy. To je kolikrát otravnější než rozmazlené děti.

No někomu to prostě vadí, když dítě řve, tak si říkám, že maminka za to sice nemůže, ale ať už to díte je zticha nebo se zblázním.

asi se zařadím k těm, co děti nechtějí, ale z úplně jiného důvodu, než většina tady z vás já je totiž hlídám, vedu ve sboru, a jezdím s nima na tábory....a co to je dneska za hnus haranty, to svět neviděl, a poslední dobou se musím klepat přes ruku, abych neklepala je přes pusu představa, že nějak nezvládnu výchovu a doma budu mít toto, mi nedělá moc dobře
navíc se strašně děsně bojím porodu, mám z něho přímo fobii, a to ani s nikým nechodím, a vůbec nijak mi nehrozí.
jinak jsem děti vždycky chtěla, i když nejsem ani šišlací, ani rozplývací typ, a děti mě bohužel spíš ruší. když mi někdo podstrkuje své dítě, ani mu neumím říct, jak je krásné (jak se to vždycky společensky říká), protože mi hodně dětí krásných nepřijde. vůbec není pravda, že každé dítě je krásné. nebo že je celá maminka nebo tatínek, protože tu podobu nikdy nevidím
přes to všecko bych děti ráda, protože doufám, že k vlastním budu mít vztah jiný, že mateřské pouto existuje a funguje. s dětma mi to totiž jde až od té doby, co chodí zhruba do první třídy...do té doby fakt nevím, co si s nimi počít. jak už jsou větší, mluví, dá se jim vysvětlovat, dá se s nimi něco podnikat, jsem ta nejúžasnější dětimilka na světě. divné, co?

imoen
Taky jsem si říkala, že by bylo bezva, kdyby se děti rodily tak šesti-sedmileté.
Jersika
Neznám matku, která by se rozplývala na bobkama svého drobka a myslela to opravdu vážně. Je to jen divadlo, třeba ho zrovna učí na nočník.
V rozhodování mít nebo nemít dítě ti stejně nemůže nikdo poradit, ani přemoudřelá dáma, to si prostě musíš rozmyslet a zvážit sama. Přemoudřelá dáma - ať z jednoho či druhého břehu- ti ho nepřebalí, nepohlídá ani nenakrmí (spíš tě zkritizuje, jak ho vychovávaš blbě)...zůstaneš na to sama a pokud budeš mít štěstí, tak ti pomůže manža nebo babičky.

To byla nadsázka ...

Moje řeč... Však ani po nikom žádnou radu nežádám, dovedu si docela dobře poradit sama.

souhlasím, taky mě to někdy dokáže pěkně vytočit.

taky beru děti všude s sebou,babičky jsou kilometry daleko. Ale obě děti vychovávám tak, aby nerušily okolí. A daří se mi to, jsem na sebe pyšná. A děti tím rozhodně nestrádají, možnost vyblbnout se taky mají, ale ne ve chvílích, kdy to není vhodné.
A pořád říkám, že všechno je to jen o lidech a o tom jak se k sobě chovají.

Tak právě teď přišla bývalá kolegině s asi dvouletou dcerkou a já jsem chtěla být hodná teta a něco pěkné říct, ale nevyšlo ze mě vůbec nic. já prostě nevěděla co mám tomu dítku uříct, co se asi tak říká? Jenom jsem se přiblble usmála a i to bylo jenom hraný

kytkaa
No s tou Itálií nevím..........podle mě je každý extrém špatně. Když Vaše dítě někoho mlátí po hlavě koštětem a italská maminka na to řekne "asi se jí líbíš" tak to podle mě taky není zcela značka idelál a to popisuju věc, která se v Itošce stala

No tak to už by potom asi sociálka neměla co řešit. Děti jsou hodny ochrany a jaksi se nemohou bránit, když je matka vodí po večerech po restauracích (například).

Modelka1
to je možné, ale děti prostě mají v noci spát, protože vy pak takové polospící, nevrlé, nepříjemné, nevyspalé děti ráno neučíte, nenutíte se soutředit, nehlídáte....a večer je nemusíte nutit chodit spát, a neřešíte, co budete dělat, když dítko není zvyklé spát, budí ostatní, ruší, a ještě ho musíte zabavovat místo vlastního spánku takovéto dětičky s ponocovacím režimem "miluje" každý, kdo o děti pečuje.
s evelyn možná úplně neosuhlasím, ale pravdu docela má. nad námi bydlela rodina s malými dětmi (jen asi jedno už školou povinné), naštěstí jsem ji musela trpět jen půl roku. protože ty děti, to nemělo obdoby. o půl sedmé ráno o víkendu běžně házely věci (nejraději dřevené kostky) po parketách přímo nad mou postelí, a vydržely i hodinu. nebo hrávaly na flétnu po šesté ráno. o celodenně řvoucích pohádkách, tomu, že se tam každý den scházelo celé asi dvacetičlenné příbuzenstvo, řvaní matky, oblíbených hrách dětí běháním desítky minut po schodišti, a co nejvíc dupat, se radši nebudu rozvádět.

některé matky by měly zvážit, jestli na další děti mají nervy, a prostor. protože mít čtyři děti je sice záslužné, ale v malinkém 3+1 už je aspoň pro sousedy dost o hubu.