Dvě ženy

Milé dámy, můj problém je následující. Před šesti měsíci jsem začala randit s ženou (obě máme sexuální orientaci roky vyřešenou). Přišla mně úžasná, chovala se ke mně hezky, ale na mě asi až moc tlačila na pilu, vlastně jsem ani neměla téměř žádný prostor ozvat se první. Myslím si, že je citlivější než já a že hodně potřebuje lásku dávat, ale i přijímat. Mně vyhovovalo pozvolné tempo a pomalé poznávání se, v tomhle opravdu nikam nespěchám. Když konečně u mě dozrál čas, po nějakých čtyřech měsících, že jsem si byla jistá co k ní cítím, tak bohužel z její strany začaly ty city chladnout. Což mě vlastně přinutilo se snažit ještě víc, ale dostalo se mně takové reakce, že najednou se snažím a že to všechno potřebovala slyšet dřív a že ji vlastně nejvíc štve, že se snažím až když vím, že ji ztrácím. Řekla, že neví co ke mně cítí, neví co má dělat a že potřebuje nějaký čas, teď už to došlo do fáze, kdy mně napsala, že mě nechce dál trápit a pro ni je teď nejlepší, když budeme kamarádky a že city opadly a nedokáže to vrátit zpět. Den po té jsme spolu jely na výlet, který vlastně navrhla ona sama. Byla taková odtažená, chladná, podívala se na mě snad jenom jednou, konverzaci jsem musela táhnout já, odpovědi z její strany byly maximálně jednou větou. Ale protože jsem asi úplně blbá, tak jsem jí večer napsala, že děkuji za výlet a ona že nemám vůbec zač, že to bylo fajn. Vím, že tady často řešíte jak na chlapy, ale jak na ženy? Co si o jejím chování myslíte?