Ženy, které nechtějí mít děti

Věř mi, že tohle moje dítě nikdy neudělá, stejně jako jsem to neudělala nikdy já (potvrzeno od mámy) - tohle je otázka výchovy a péče o dítě. Btw. děti mých známých to taky nedělají, takže opravdu nejsem exot.

Ano, ano - docela mazec.

Hele, já už teď s lítostí koukám na fotky z léta, kdy jsem měla ještě ne tak těhotná prsa a vůbec jsem vypadala normálně. Věci jako mé malé roztomilé bradavky mi může vrátit už jen plastická chirurgie. Stejně jako některé rozestupy břišních svalů se prostě nedají vycvičit zpět (půlka holek z abdominoplastik by tady o tom mohla vyprávět) a o škodách způsobených porodem samotným ani nemluvím (ať císař, či vaginální porod). Někomu se udělají také křečové žíly, což je vada nejen estetická, ale i funkční, jiná má hemeroidy, atd. atd.

Tak je jasné, že nemůžeš porovnávat tělo, když jsi ve třetím trimestru a před otěhotněním.
Jak už někdo psal, to jak budeš po dětech vypadat je z velké míry dáno geneticky. Když srovnám 15-ti leté vykrmené slečny (v dnešní době celkem normální) a kamarádku po dítěti, která má postavičku stejnou jako před těhu, tak je jasné, o které bych řekla, že se mi líbí. Samozřejmě, že někomu těhotenství tělo zdevastovat může, ale zdaleka ne všem. Mě přišlo jen vtipné to srovnání před 10-ti lety a teď

Tak diskuze se tu docela stočila jiným směrem. Ale jak už jsem řekla, dítě se narodí s nějakým temperamentem a ten se změnit nedá, dá se možná jen krapet usměrnit. A jinak, co jsem si tak všimla, když dítě zlobí jako malé, v pubertě je většinou o moc líp zvladatelné, než dítě, které si to rozhodlo vybrat v pubertě.

[quote=jataky]Věř mi, že tohle moje dítě nikdy neudělá, stejně jako jsem to neudělala nikdy já (potvrzeno od mámy) - tohle je otázka výchovy a péče o dítě. Btw. děti mých známých to taky nedělají, takže opravdu nejsem exot

Ve dvou, třech letech, to není otázka výchovy, ale povahy dítěte. Otázka výchovy to bude tak v předškolním věku. A že tys to nedělala bude možná tím, že tehdy hypermarkety, kam by nás mámy tahaly, s regálama přeplněnýma zbožím, prostě neexistovaly ...

Mluvila jsem o období vzdoru 2-3 roky. Z příspěvku je to jasné.

Ale holky, vy stejně zestárnete a vaše tělo se změní - věkem!
Tak je nesmyslné řešit, zda vám porod nějak poškodí tělo, vše je jen otázka času!
Ale dítě je vaše sázka na budoucnost, je to něco, čeho se v běhu života můžete přidržet, když se vám vše ostatní bude bortit - práce, vztah.
Až vám bude padesát, tak budete mít tělo stejně staré, to je prostě životní spravedlnost a čeká to na všechny, rozdíl je jen ten, že některé z nás máme v padesátce dospělé děti, vlastní vybudovanou rodinu, a jiné stojí s prázdnýma rukama! A už nic nedohoní.

Musím se přidat,ač nerada - tohle je OT !

Mám kamarádku a mají kluka - dnes 8 let. Ona je spec. pedagog. Od malička se mu VŠE vysvětlovalo. Od malička si dělal co chtěl - nechtěl papat, nepapal... Řval - tak ho tři hodiny uspávali...atd..Pochopitelně s věkem se to stupňovalo a je z něj hroznej vzteklej hajzlík, který je absolutně neposlechne - když jsme o tom vedli debaty a za těch let jich bylo x - pak jsme všichni byli hlupáci a on s ním chce být kamarád a né,aby z něj měl respekt... Rozdíl mězi respektem a strachem jsem marně vysvětlovala... Dneska na maminku klidně vezmě pěst - neuvládne se, když ho donutí po x dohadování a řevu, aby udělala co nechce a ona jo...

Mě poslechne na slovo - párkrát jsem mu dal za uši a manža taky a jasně jsem mu řekla, že mě nezajímá co maminka, ale pokud ho budu mít na starosti já, tak bude poslouchat a nebo jdu pro vařečku a nebudu si brát servírky - rudej vzteky, až nepříčetnej ale poselchne s tím, že mi oznámí, že mě nemá rád...

Ano od mala jsem poslouchla jak je hyperaktivní atd... Ale u této výchovy jsem byla a pokud má kamarádka někomu koho nezná bude povídat, že u svého hyperaktivního děcka udělala vše co mohla,ale to je tou povahou - možná jí uvěří.

Ale já vidím naprosté zanedbání výchovy resp. volenou špatnou výchovu - on si totiž od toho prvního řvaní v té postýlce, kdy nám se prostě přečetla pohádka a nechalo svítit světlo, nebo tak něco - oni ho uspávali 3 hodiny...Vyhoval je - a nezávidím jim tu pubertu, která za nedlouho přijde...

Nevím. kde se vzal tenhle divnej trend..Vždyť je to vidět všude - naše dítě je nejlepší, nic by neprovedlo... Pokud něco udělá - ještě ho rodiče pokrejou..Já taky nebyla andílek, ale pokud jsem něco provedla dostala jse mc o proto a např.když jsem byla za školou - mámu vůbec nenapadlo, že by mě chránila - udělala jsi malér - vyžer si ho, tohle se prostě nedělá ! Pokud dostane vylagoš - ještě si jdou stěžovat na učitelku...

Nezlobte se na mě, ale tohle nedělají ty děti,ale pouze a pouze rodiče.

Chlop
Souhlasím !

Je to otázka výchovy,povaha také udělá své,ale dá se vše zmírnit(vidím to u neteře),dítě hlavně vychováváš do tří let,pak už to je těžké,některé věci ho neodnaučíš.Kamarádka(vychovatelka-ono to má trošku jiný název,ale nemohu si vzpomenout) se věnuje dětem,snaží se je naučit to,co rodiče právě zanedbal a co občas vypráví,děs.
Takže ve většině s jatakysouhlasím.

Souhlas!

Cizí děti se nejlépe vychovávají.

Moje kamarádka měla moc hodnou poslušnou holčičku, a odsuzovala matky vzteklounů. Ale jen do té doby, než se jí stejný vzteklounek narodil. Dnes se tomu usmívá a sebekriticky to přiznává, že fakt nevěděla o čem mluví.
Jsou děti, které se nechají třeba zabít, aby dosáhly svého. Jsou děti, co si hrubě ubližují, rodiče vydírají, apod.

Když jsem se o našem synovi bavila se spec. pedagožkou a psycholožkpou, měly plno rad a doporučení. Všechna jsem postupně vyzkoušela Všechna také víceméně fungovala. Ale pozor!
Jen jednou! Při opakovaném použití už tam nebylo to kouzlo novosti a už to nefungovalo.

To je ten rádobyargument tetiček a babiček, co jsou s dítětem chvíli. Ale máma, co musí tohle řešit několikrát denně po celý život dítěte, je s nápady a hlavně energií dávno pod bodem mrazu.
A ještě sklízí kritiku okolí, jak má nevychované dítě.

Děti nejsou stejné , a v žádném případě nejsou tabula rasa.
A to si ještě nemám na co stěžovat, moje děti jsou ve společnosti jakž takž, krátkodobě se dokážou ovládat. Ale vím, že ne vždy to tak u všech musí vyjít.

To snad ne, copak Ty měříš míru lásky tím, jak rychle dítě k Tobě v MŠ přiběhne?
Každé dítě má přece jiný způsob projevování lásky. Můj starší syn byl zdrženlivý mezi lidmi, ale je mezi námi normální vztah. Mladší synek byl naopak kontaktní, až teatrální a hopsal mi kolem krku (mmch. to zrovna ten zlobivější, co schytal i nějakou tu ránu), každý má tu míru otevřenosti jinou, zvláště když má diváky.
Tohle jsi jistě takhle nemohl myslet.

Venuše
Jsi nesmírná bojovnice, ale jsi ve špatném tématu - tohle téma se zde nevěnuje matkám a jejich výchově... Stočilo se to někam, kam nemělo...Je to OT !!

Chlop reagoval na mě. Svůj příspěvek jsem četla...

Bruce78
Minimálně poslední dvě stránky je to OT - i když zase ne tak úplně. Já nechápu, proč dospělí tak moc bazírují na dobrém chování svých dětí, když jim samotným často schází

Maika
Já už to taky píšu po třetí... Ale jaksi jsou trochu zabejčení..asi čekají,až jim to admin zavře... přitom stačí založit nové téma....Já bych Vám ho založila,ale neumím to ...

Téma : Ženy, které nechtějí mít děti. Co si myslíte o ženách, které nechtějí mít děti? Ne, že nemohou, ale prostě nechtějí-necítí tu touhu stát se matkami.