Ženy, které nechtějí mít děti

Doslova si ho "podržela", aby ho udržela doma. Z toho mi je na zvracení, opravdu. Tam je těch aspektů mnohem víc, to by bylo na román, vypsat zde vše, aby to dávalo smysl je prakticky nemožné.

Já jsem teda docela ráda, že nemám takové všímavé a hloubavé sousedy jako jsi ty

Ty jsi jim u toho svítila?

No, to je fajn, že radši potichu zvracíš z věcí, do kterých ti vůbec nic není. Je to pro tvé sousedy jistě mnohem lepší, než kdybys je pomlouvala na netu.
Promiň, neber si to vůbec osobně, ale já tohle sousedské šmírování a drbání absolutně nesnáším.

Reaguji na martinam: jasné, já neříkám že je nevýhodné mít děti dříve, třeba z fyziologickýho hlediska je nejlepší věk kolem 25 let....spíš reakce na to, že hodně slyším názory, že je lepší si to "odbýt" dříve, pak si člověk může zas užívat a ještě není úplně starý...a to mi přijde jako blbý argument, jednak pokud někdo má děti, jen aby si to "odbyl" tak to moc nechápu, proč je vůbec má a pak mi přijde trapná představa, jak ve zralém věku chytám druhý dech a doháním to, co jsem ve dvaceti zameškala...

podle mě je pořád lepší mít dítě později nebo vůbec, ale až když na to člověk je nějak psychicky připraven, než aby to bral jako že si to teda raději co nejdřív odbude nebo aby měl pocit, že si nic kvůli dětem neužil a doháněl to někdy v padesáti.....ale jinak jasně, asi oboje má svoje pro a proti, já jsem jen reagovala na tenhle jeden konkrétní argument

Reaguji na amelie1111:
Taky mne překvapilo, co všechno Gandalf ví.
Závist je holt m*rcha.

Reaguji na True:
Možná, že kdyby jim tam stály dvě škodovky stodvacítky, tak že by to dítě měli i z lásky..třeba..

To, co tobě připadá trapné, je pro jiného naprosto přirozené. Rozhodně nemá cenu generalizovat. Já měla první dítě ve 20-letech a další ve 33 a 36 letech, takže můžu porovnávat. Oboje má svoje pro a proti. K nejstaršímu synovi mám generačně blíž, posloucháme stejnou hudbu, sportujeme spolu, bavíme se o filmech, jsme prostě kámoši. To asi s těmi menšími, až vyrostou, už takové nebude. Přeci jen, už budou generačně trochu někde jinde. S těmi malými si to zase víc užívám, protože už vím o životě svoje, jsem spokojená, realizovaná a málo co mě rozhodí..Sice mi letos bude 40 let, ale rozhodně dělám spoustu věcí jako 20 leté. Chodím se bavit, sportuju, studuju. Tobě to možná připadá trapné, protože pro dvacetileté nosí lidi jako já pomalu úmrtní list v kapse, ale doufám, že až ti bude 40, tak názor změníš
Víš, základ je prostě děti milovat a dát jim ze sebe to nejlepší. A je jedno, jestli je ti 20 nebo 40 let. Moje děti mají přísný režím, musí dodržovat jistá pravidla, přes která prostě nejde vlak, ale na druhou stranu: pořád je chválím a říkám jim, jak jsou šikovné a jak je mám ráda. Chci, aby byly šťastné, spokojené, sebevědomé a vyrovnané, protože v dětství se formuje charakter a nešťastné dětství může být pro člověka kolikrát takový handicap, že se z toho do konce života nevyhrabe.
Já jsem zrovna člověk, který by bez dětí nemohl existovat, jsem možná taková praštěná kvočna a chápu, že to tak nemusí mít každá žena. Proto neodsuzuju nikoho, když se rozhodne nemít děti. Důležité je, aby se dokázal v životě realizovat tak, aby byl šťastný. Já k tomu potřebuju rodinu, někdo jiný třeba ne..
P.S.: Možná je v tom rozhodnutí "nemít děti" i kousek sobectví. Protože starat se o děti je svým způsobem dřina a sebeobětování. Někdo jde po práci na kafíčko s kolegyní, já letím do školky, do školy, nakoupit atd..Někdo po flámu spí do dvanácti hodin, já taky klidně můžu přijít ve tři ráno, ale v půl sedmé mě děti vzbudí, vlezou mi do postele a je jim srdečně jedno, jak dlouho jsem spala Pojem "mít svůj klid", to prakticky neznám. Někdy mám pocit, že bych je musela nejdřív uškrtit a nacpat do popelnice, abych měla svůj klid . Jenže : stačí když jdou na jeden den k babičce a mě už se stýská. Za půl dne už to ticho nesnáším a hrozně se těším, až zase rozrazí dveře a naskáčou do domu jako malé hlučné kobylky..Njn, jsem prostě magor

Na tom není nic divného. Je přeci spousta věcí, které člověk nemusí zkoušet, aby věděl, že je nechce.

Patřím mezi ty ženy, které děti nikdy nechtěly. Nikdy jsem si nehrála s panenkama a děti mě neoslovovaly. Ani mimina, ani batolata, zkrátka vždy jsem se uklidňovala, že dětský řev se mě netýká. Kamarádkám jsem vždy ze zdvořilosti jejich ratolesti pochválila, třeba i pochovala, ale nakonec jsem byla velmi ráda, že je můžu vrátit. Vždy jsem ženy, které se rozhodly děti nemít obdivovala, že to dokážou říct nahlas a nebojí se, že je společnost zadupe do země. Vždyť to přece není žádná povinnost mít dítě. Máme možnost si zvolit, jsme fyziologicky uspůsobené děti mít, ale co psychika, ta přece hraje mnohem větší roli. Dnes je mi 33 let a mám sedmiměsíčního syna a proč jsem se tak nakonec rozhodla? Prostě jsem byla zvědavá, jak moje dítě bude vypadat a co z něj bude. Zní to jako bych si z něho udělala pokusnýho králíka, ale není to tak . Po dobu těhotenství mi ovšem přišlo mockrát na mysl, jestli jsem neudělala chybu a do posledního okamžiku jsem nebyla přesvědčená, že dělám dobře. Porodem se to samozřejmě všechno změnilo. Syna miluju, hrozně se o něj bojím a budu se snažit z něho vychovat slušnýho člověka. Nicméně rozhodně zůstane jedináček. Další dítě už nechci. Možná je to ztrátou pohodlí, možná slabší nervovou soustavou, nevím, ale co vím je to, že nejsem zkrátka mamina na plný úvazek, která bude ix let lítat po pískovišti. A ono je to stejně jedno, když dítě mít nebudete, tak do vás budou všichni klavírovat a když už si jedno pořídíte, tak do vás budou klavírovat taky, proč jen jedno, že jedináčci jsou rozmazlení atd, atd.,... Nojo, jedináčci..., to by bylo na další debatu .

Jsem jedna z těch co děti nechtějí a tvrdě si stojím za svým. Jako kdo ví, třeba se to někdy změní, nebo taky ne. Zatím jsem ale v té fázi, kdy děti nepřipadají v úbahu. Já chci cestovat, pracovat a užívat si. Žijeme jen jednou. A nějaké tvrzení typu, že naším úkolem je plodit děti a pokračovat v existenci lidstva .. .. Co vám říká číslo 7 miliard? Zdá se vám to snad málo? Zdá se vám 7 miliard lidí na téhle planetce tak strašně málo, že je nutné aby každá žena(která může) musí porodit a vychovat dítě? Ne, nehodlám sedět doma na zadku, starat se o brečící mimino a utírat mu zadek. (Nadsázka ..) A ještě než začnete rýpat s "Tvá matka to taky dělala.." A co jako? Ona chtěla! Já nechci, tak nevidím důvod proč bych měla dělat něco jen proto, že to dělal někdo taky. Typická fráze a moje dost oblíbená učitelky ze základky "Když Pepa skočí z okna, skočíš taky?" Lidi vzpamatujte se a respektuje názory druhých. Vážně jsem na ty pohoršené matky alergická. Zrovna tak jsem alergická, když jede matka s kočárkem a čeká, že se za tím jejím spratkem každej otočí a bude přiblble šišlat. Jak kdyby byla největší paní, když má dítě .. Já nikomu děti nevymlouvám, ať si každý dělá co chce, pro mě za mě mějte dětí klidně deset, ale nevnucujte je ostatním

Reaguji na Anniene45:
Co vyšiluješ ?
Nikdo tě přece nenutí, abys měla děti, ne?!
A trochu respektu, prosííím Není nutné nazývat děti Spratky, stačí napsat, že děti nechceš, máš k tomu své důvody a basta.. My to chápeme a rozhodně tě nebudeme přemlouvat, aby sis je pořídila

Reaguji na amelie1111:
jen jsem (sice trochu s pozdějším datem) pročítala pár stránek téhle dizkuze a nějaké příspěvky mě dost zarazili, tak proto A nevyšiluji, jen jsem reagovala např. na příspěvek kde slečna (nechce se mi hledat přezdívka) píše o nenaplněném osudu bezdětných a jak jediný úkol lidstva je množit se. Pokud sis můj příspěvek přečetla dobře, já matky s dětmi respektuji, ale jak se zdá některé dámy z omlazení, ženy které nechtějí mít děti pobuřují.
A to s tím kočárkem a matkami jsem psala z vlastní zkušenosti

Tat tak, jsem sice matka, ale musím souhlasit. Některý matky (a je jich dost) jsou fakt nenormální. Mají dítě a hned mají dojem, že snědly Šalamounovo h_vno... Stačí si občas pročítat některý diskuse, kde některý chytrolínky radí ostatním a svůj názor prezentují jako nejlepší na zeměkouli. Přitom mají každá jedno, maximálně dvě děti a už by mohly přednášet na vysoké porodnické. Navíc si myslím, že je lepší když žena nebude matkou než aby byla nešťastná a z dítěte vyrostl spratek. A takových případů je bohužel spousta.

Byl 19 let náš společník v podnikání, tohle všechno nám sami řekli Pak to dospělo do fáze, kdy už s ním nešlo ani podnikat. Jako člověk se zkrátka za ta léta tolik změnil, že už to nešlo akceptovat. A opravdu nechtěj vědět co o nás říká on, obcházejí s manželkou okolí, zvoní u lidí a lžou o nás. Vyvrcholilo to výhružkou o likvidaci naší rodiny, dokonce se neštítil obtěžovat i manželovy rodiče. Takže asi tak ... Věř tomu, že víc šmírující a hloubavý soused než je on asi na planetě není. Kdykoli grilujem, jsou oba schovaní za zahradním domkem a poslouchají, co si tu povídáme ...., on v práci ví dřív , že ke mě přijela moje mamka, protože jeho paní mu volá dřív, než moje mamina stačí zazvonit .... Stále máš pocit že jsem všímavá a hloubající sousedka? Nemůžeš soudit něco, cos nezažila.

Z toho co píšeš, mám pocit, že si navzájem nezůstáváte nic dlužni.

No, to máš pravdu, nic mi do toho není. My máme skvělé sousedy. Kamarádíme se, ale respektujeme navzájem své soukromí a velmi dobře spolu vycházíme.

Takže zase se téma ukončí, protože někteří jedinci se prostě neumí držet tématu. Je to vážně tak těžký??!!

Ahoj všem , já budu mít 25 let , dítě nemám , přítele ano , (staršího než jsem já ) , ale ani jeden z náš o dítěti nemluví . Neřešíme to . Já se na dítě v žádném případě necitím , nechci , a nevím jak to bude v budoucnu Mi to zatím nic neříká , já se věnuji své práci , teď jsem si koupila nové auto , jezdíme na dovolené , užívám si života . A nechci a nevzdám se ho pro dítě . Nám to vyhovuje být tak jak jsme . Jedna známá která dítě má , mi řekla že to na mě příjde chtít dítě až budu s tím správným partnerem To jsem se válela smíchy po zemi 24 let holka pobrala všechny rozumy světa Jen proto že ona je ve svých 24 letech vdaná a má dítě neznamená že to co řekne nebo udělá ona je to správné . Asi se snažila si připadat více důležitě , ale přešla jsem to . Každého věc . Partnera správného mám a je nám fajn tak jak je .