Vztah na prvním místě

Tak každý to asi cítíme jinak. Pro mě nějaký papír, kde bude uvedeno, že ten a ten je můj manžel, nic moc nezmění

A nebo jsem prostě divná

Nemyslím si, že by měl být alfou a omegou tvého života-to vede max tak ke špatným koncům a ty příběhy jsou tu omílané neustále dokola.
Já se přiznám, že by mě osobně strašně mrzelo a bylo by mi to líto, kdybych pro svého muže nebyla, samozřejmě kromě našich dcer, nejdůležitější na světě.To, že je pro mě náš vztah prioritní přece neznamená, že se nepřestanu věnovat sobě, přátelům a své kariéře a bude ze mě pipi, která se v případě rozvodu půjde oběsit na nejbližší větev.

Máš pravdu, zkušenosti mě přivedli k tomuto postoji. Moje i cizí. Myslím si, že ženy, které nemají chlapa na prvním místě jsou v životě šťastnější...

Pro mě jsou důležitější děti, rodiče a já samotná. Přítel nebo manžel je pro mě samozřejmě důležitý, ale na prvním místě není. Asi jsem v tomto trochu sobecká, ovlivněná vztahy, které vidím kolem sebe a taky názorem, že monogamie není pro lidi až tak přirozená, takže se přítel/manžel může během života měnit, zatímco děti a rodiče zůstávají....Něco pravdy je i na tom, že jeden vždy miluje více...a já si myslím, že jsou to většinou ženy, které milují více a že na to často doplácejí nebo žijí trochu na "úkor" vztahu/chlapa.

Nevylučuju, že se to jednou změní, to nevím, ale zatím to mám takto...

Jinak je to zajímavé téma.

Reaguji na La.Mari: Souhlas. Nikdy nechci mít partnera na prvním místě, první jsem vždycky já, najít sebe sama, moje naplnění, pak partner v kombinaci s přáteli a kariérou. Nechápu, jak bych mohla udělat smysl života z jedné osoby jen proto, že se bojím samoty nebo se mi splašily hormony. Jsou často důležitější věci, jen jsou podle mě je lidé líní hledat. Nicméně jsem zažila situaci, kdy já víceméně na prvním místě byla a partner ne. Vzájemně se tyhle dva světy neodkáží pochopit a po čase to dojde k výčitkám a trápení. Člověku, který staví vztahy nade vše, prostě nevysvětlíte, že jsou podstatnější věci. A zase obráceně. Po čase se začne ten "víc zainteresovaný" trápit a mít pocit, že ho nemáte rádi a vy "méně zainteresování" se začnete dusit a zoufat si. Alespoň to mám jako osobní zkušenost.

Teď mi přijde, že pleteme jablka a hrušky. Bavíme se o jednom konkrétním člověku nebo obecně o manželovi (ať se pod tím schovává Tonda nebo Jarda)? Zakladatelka se ptala na vztah - počítám tedy, že jde o to, jaké hodnoty v životě uznáváme. Pokud má někdo na prvním místě vztah, jde mu o lásku, o to mít spokojenej rodinnej život třeba, rodinný zázemí třeba. A je tak trošku "jedno" s kým, stačí když se s tou osobou budou milovat. Co tím chci říct - ano, manžel se může změnit. Ale hodnoty se nejspíš nemění. Pokud s Tondou máte vztah na prvním místě, ale pak přijde Jarda, který se stane novým manželem, tak najednou si řeknete, tentokrát budu mít na prvním místě tenis a nějakej Jarda bude chudák druhej?

To je zase trochu víc extrém. Já bych rozdělila lidi do tří skupin a doufám, že to nebude moc kontroverzní téma. Prostě smysl života bych rozdělila na budování kariéry / vytvoření spokojené rodiny / případně nějakou duchovní cestu životem. Nebo napadá vás něco, pro co lidé žijí? (Normální běžná práce není budování kariéry, samo chápu, že práci potřebuje každej, ale když už jde o kariéru, tak většinou na úkor rodiny). A pokud někdo dává přednost rodině, tak je pro něj vztah důležitej, není to vyloženě smysl života sloužit manželovi.

Taky se mi zdá, že se tady míchají jabka s hruškama. Mít partnera a vztah na prvním místě přece neznamená vykašlat se na všechno ostatní, být zavřená doma a jít se věšet, když se rozejdete Pro mě partner na prvním místě je, středobodem mého vesmíru ale není

Díky za názory, zajímavé.

Já to mám právě tak, že je pro mě přítel na prvním místě, "žiju" tím vztahem, jsem asi ten typ hodné holky a příjde mi, že by to tak měli mít všichni, jsem milující osoba .))
Za to přítel žije sportem, kterému se věnuje každý den a kolikrát mi příjde, že nám to dlouho nevydrží.

No to neznamená, nicméně on pro mě i tak není na 1. místě. Pro mě je na 1. místě "současná" rodina (mamka, sestra). Až budu mít děti, budou na prvním místě samozřejmě i děti. Ten partner bude u mě vždy "až" na 2. místě.

Nepřehodnotím je ze dne na den, ale dokud jsem mladá a vím že na děti připravená nejsem, tak prece nejdu do vztahu s muzem hned s tim, ze se vdam a udelam si deti. Tohle jsou věci, které ukáže až čas a okolnosti. Jakmile si námi budu 100% jistá a budu cítit, že si ho chci vzít, budu vědět, že to myslím na celý život a zacnu plánovat děti tak v tu chvili se to změní, protože už budeme jakož to rodina jeden celek. ...Nicméně momentálně je pro me brzo zvažovat "forever together" Holt každý na to má jiný názor podle své situace.

Mého vztahu a partnera si velice vážím a jsou pro mě důležitý, ovšem ani jedno není na prvním místě

No, u mě na prvním místě nebude Tonda ani Jarda ani Pepa. Před nimi jsem totiž já, moje děti, rodiče a sourozenci...Neříkám, že to tak bude vždycky, možná v určitě fázi vztahu se manžel přesune do k ostatním na první místo, možná ne...nevím....

Mám to stejně.

Tak já to mám jako ty zakladatelko, u mě je přítel a náš vztah na prvním místě, nejdůležitější před vším, ale přítel to má uplně jinak. Pro něj je na prvním místě kariéra, práce, něco vybudovat a kvůli tomu by se vztahu klidně vzdal. Jak psala Sang, svou teorii tomu druhému nevysvětlíme, takto to budeme brát už asi pořád a nic se na tom nemůže změnit, maximálně tak u mě, že skončím se špatnou zkušeností jako martinam a své priority přehodnotím. Vím, že by to tak nemělo být, ale já to tak prostě mám a nikdo s tím nic neudělá, až možná sám život. Také jsem ta, která víc miluje a bolí to! Kéž by mi to bylo víc lhostejné... jenže je to v povaze a řekla bych že jen tak, že si to řekneš, že milovat víc nebudeš, to neovlivníš!

Hm..ještě jsem se tak nad tím zamyslela, jak bych třeba tyhle priority vnímala u partnera a tak. On je rozdíl, jestli bereme otázku jako milostný vztah je v životě na prvním místě nebo ten daný člověk. Chtěla bych, aby byl partner pro mě jeden z nejdůležitějších lidí v životě a já pro něj, ale ne proto, že to je můj přítel, jsem zamilovaná, prostě proto, jaká je osoba. Nelíbilo by se mi, kdyby partner měl milostné vztahy na prvním místě, ale chci být já jako člověk pro něj na jednom z prvních míst, vedle rodičů, nejstarších přátel aj. On je mezi tím dost velký rozdíl.

Reaguji na Nattalka: Mám to velmi, velmi podobně...