Vztah na prvním místě

Ano, a myslím že to tak má hodně chlapů, ti mají kamarády, práci, fotbal atd... a pak taky tu partnerku no Samozřejmě jak kdo, ale ve svém okolí vidím, že holky snáze hodně věcí kvůli partnerovi obětují.

Vztah mám taky na prvním místě, nebudu se tím tajit. Na jakém místě ho má přítel nevím, ale vím, že je pro něj náš vztah důležitý a pokud to tak bude i nadále, tak budu šťastná

Reaguji na Lintu: Ze začátku,když jsem se poprvé a podruhé zamilovala tak rozhodně ano,postupem času jsem se naučila nepodřizovat svůj život jen chlapovi a začalo mi i samotné být lépe přílišná závislost je nebezpečná a lze ji lehce zneužít. Vztah je pro mě určitě důležitý,nepřemýšlela jsem na jakém místě zrovna je,ale není to středobod světa a jediná věc pro kterou bych žila. Ale důležitý pro mě rozhodně je.

Myslím, že ho oba máme na stejném místě.

Partner pro vztah obětoval své zázemí, v podstatě své zájmy, tak trochu rodinu... šel kvůli mě do cizího prostředí a ještě s nulovými jistotami.
Časem (asi až dostuduju) se do svého rodného města nejspíš zase vrátí, a to se mnou. To se zase budu "muset" obětovat já. Samozřejmě ani jeden z nás nemůže vědět, jak to bude v budoucnu Ale takový je teď plán.

Jinak je pro mě ochotný udělat asi opravdu cokoliv... poslední zážitek je z víkendu, byli jsme na čumendě v knihkupectví, on viděl, jak nemůžu spustit oči z jedné knihy.. tak kamarádku, co byla s námi, navedl, aby mě odtáhla nenápadně někam pryč - a tu knihu mi koupil Jasně, je to maličkost.. ale o tom to je.

Jinak pro úplnost - jsme spolu 3,5 roku, mně je 19 a jemu 29.

záleží jak myslíš to na prvním místě..jako je pro mě na prvním místě, ale mám i svoje přátele a zájmy, nejsem na milion procent vázaná na přítele..ale moje kamarádka se váže na každýho kluka se kterym chodí, no ted už spíš bývalá kamarádka a mimo něj nic kolem sebe nevidí..ztratila tak všechny kamarády a nakonec i kluka protože kterej kluk by chtěl takovou holku která ho chce jenom pro sebe, zakazuje mu kamarády atd že jo..

Já mám taky vztah na prvním místě. Ale v životě funguju uplně normáně, mám své kamarádky, zájmy, nejsem na partnerovi závislá, ale přesto lásku (náš vztah) stavím na první místo, je pro mě v životě nejdůležitější, že mám vedle koho usínat, s kým se navzájem milujeme. Nic pro mě není cennější než on, ale rozhodně to neznamená, že bych kvůli tomu zanedbávala sama sebe. Myslím, že přítel to má stejně.

Pod toto se můžu naprosto podepsat, krásně napsáno

Po určitých zkušenostech jsem se naučila nestavět chlapa na první místo. I když je pro mě můj vztah se současným partnerem velmi důležitý, není to můj středobod vesmíru.

Přesně tohle si myslím, že nás bude rozdělovat na dva tábory. Na ty, které mají vztah na prvním místě, a na ty ostatní. Za sebe právě musím říct (a řádně to zaklepat), že žádné špatné osobní zkušenosti s chlapama nemám, že mi nikdo neublížil tak, abych teď byla pořád ve střehu. Ono to taky dost bude dáno věkem a tím, co si už člověk stihl všechno prožít.

Ano, mám vztah, respektive nyní už rodinu, na prvním místě. Ale pro mě to neznamená a nikdy neznamenalo "žití jen pro partnera". Vztah je jedna věc. Forma, kterou jeho důležitost dávám najevo, je věc jiná. Partner to má stejně.

Tak jako nedalo by se říct, že bych byla ve střehu. Mám báječného partnera, kterému stoprocentně věřím. Každopádně to beru tak, že kdyby nám to náhodou třeba nevyšlo (což v žádném případě nechci), tak že bych se z toho asi nehroutila, protože na něm nejsem závislá. Je těžké to vysvětlit, snad chápete, jak to myslím

V životě jsou prostě důležitější věci než vztah, alespoň pro mě určitě.

Reaguji na martinam: A co je pro vás důležitější? Nechci rýpat, vážně mě to zajímá.
Pro mě je můj muž a má rodina nejdůležitější na světě, což ale neznamená, že se kvůli nim rozkrájím a vykašlu se na všechno ostatní.

Reaguji na NetaNeta: muže a děti nehážu do stejné kategorie jako přítele. Až nějakého muže (děti) budu mít tak samozřejmě pro mně budou nejdůležitější oni