Reaguji na Jitulin:
ne není to nutnost, tak ať si je nepořizuje , když se na to necítí ,ale to že se na dítě necítím já neznamená, že ten pocit budu vnucovat ostatním, ne? Kdybych se měla pro všechny věci v životě rozhodovat stylem až se na to" budu cítit " a kladla si neustále nějaké podmínky a čekala pořád na tu správnou chvíli neměla bych v životě asi .nic
Reaguji na MonaLisa:
Znám spoustu párů s dětmi, co se nechají podporovat rodiči, nebo jsou na nich dost závislí a 18 jim už dávno není.
Mě osobně není jasné, jak to lidé dělali před lety či stoletími, nebyla 3 letá rodičovská, příjmy byly oproti dnešku mizivé, taky bydlení a přesto bylo dětí daleko víc....možná, že lidé nebyli až tak sobečtí, jako dneska. Mám za to, že to je naše úloha, mít potomky a ty zase svoje...možná se mýlím a jsme tu od toho, abychom pěstovali kariéru, měli blond makovice, umělý prsa a značkový ohoz a hlavně - neměli žádné překážky v našem free a cool životě, jako jsou nějaký děti.
Cituji mikkýsek: Kdybych se měla pro všechny věci v životě rozhodovat stylem až se na to" budu cítit " a kladla si neustále nějaké podmínky a čekala pořád na tu správnou chvíli neměla bych v životě asi .nic
Rozhodnout se pro dítě je na celý život,takže buď žena dítě chce a není o čem přemýšlet a nebo si není tak úplně jistá a pak je lepší počkat.
Já jsem se v devatenácti vdávala a tři měsíce před svatbou jsem byla na přerušení.....prostě jsem nechtěla a stalo se to omylem.
Těhotná chtěně jsem byla ve 23 a už to bylo tak trochu o něčem jiném.Rozhodla jsem to já a ne náhoda.
Já na potratu byla když mi bylo 17. Otěhotněla jsem i přes prášky i když jsem chybu v braní prášků neudělala. Dítě by se narodilo, když bych měla už 18. Bohužel přítel, se kterým jsem tehdy chodila, když se to dozvěděl, tak utekl jak zajíc, tak nic jinýho než jít na potrat nezbylo. Žila jsem jen s mamkou, tak nevím jak bychom z jednoho platu uživila 3 lidi. Souhlasím s Laky, že dítě není jen ho naparádit a vyrazit s ním na procházku, ale že je to děsná starost, příjdou nemoci a o zábavu máte postaráno. Teď je mi 25, mám chlapa na kterýho je snad spolehnutí, plánujeme rodinu, dokonce se i o dítě snažíme, ale ejhle - nějak to nejde. Takže teď babo raď jestli jsem udělala tehdy dobře.
Reaguji na Laky:
já nevím proč se tady furt tak řeší dítě jako přítěž, já osobně měla dítě v 21 letech ano dříve to nebylo nic neobvyklého, žádné omezení jsem nikdy nepocítila, nic jsem si neodepírala ,cestovala jsem i kariérně jsem se dostala hodně dost daleko , stihla jsem všechno a vše až po dítěti a určitě ne na jeho úkor. No není to paradox?
Cituji caramel: možná se mýlím a jsme tu od toho, abychom pěstovali kariéru, měli blond makovice, umělý prsa a značkový ohoz a hlavně - neměli žádné překážky v našem free a cool životě, jako jsou nějaký děti.
to jsi uhodila hřebíček na hlavičku
Cituji caramel: Mě osobně není jasné, jak to lidé dělali před lety či stoletími, nebyla 3 letá rodičovská, příjmy byly oproti dnešku mizivé, taky bydlení a přesto bylo dětí daleko víc
Záleží, kdy myslíš? Např. nebyla antikoncepce, byli komunisti, kteří se o pár věcí postarali (sehnali práci atd...), měli to lidi snažší, dostali novomanželské půjčky bez úroku, měli kde bydlet za levno (byty stály 20 000,-)...a teď? Lidi si vezmou hypotéku, platí to 30 let, do toho mají děti...Hrůza....Ještěže mě hypotéka nikdy nečeká a doufám, že zatím ani děti!
Dřív moc ženy volbu neměly, dnes ji mají a můžou se rozhodnout samy, ne pod tlakem společnosti a konvencí. Přijde mi velmi nezodpovědné kalkulovat s tím, že se o mě někdo postará, ať jsou to rodiče, nebo stát.
Mít dítě není pro ženu povinnost, ať má jakýkoliv věk.
Reaguji na Klariska1241:
Chceš tím říct, že za komunistů to bylo lepší?? A já furt poslouchám, jak byli strašní, doslova zločinci jeden vedle druhého a ještě nám to tu za těch 40 let rozkradli....to je mi věc.
Cituji MonaLisa: Přijde mi velmi nezodpovědné kalkulovat s tím, že se o mě někdo postará, ať jsou to rodiče, nebo stát.
Mít dítě není pro ženu povinnost, ať má jakýkoliv věk.
Cituji mikkýsek: já osobně měla dítě v 21 letech
No tak jsi ho chtěla,to chápu.Já nechtěla
Reaguji na MonaLisa:
Povinnost ne, ale já v tom vidím smysl života, v čem ho vidíte Vy? ( pro zajímavost )
Cituji caramel: Chceš tím říct, že za komunistů to bylo lepší?
Možná jo, možná ne....Nemluvila jsem přímo o komunistech (i když slovo o nich padlo), myslela jsem to tak, že to bylo lehčí, byly novom.půjčky bez úroku, lepší možnost získat bydlení atd....
Cituji caramel: v čem ho vidíte Vy?
V tom, že budu šťastná a budu se mít dobře a k tomu nepotřebuji děti...
Cituji MonaLisa: Přijde mi velmi nezodpovědné kalkulovat s tím, že se o mě někdo postará, ať jsou to rodiče, nebo stát.
A když budete mít dítě např. ve 40 letech a po porodu Vám nedejbože partner uteče, tak to uděláte jak? Většinou těm ženám stejně pomáhá jejich rodina a jsou na ní v menší či větší závislé. A prosím nepište, že si najdete spolehlivého muže, takoví totiž neexistují a nikdy nemáte 100% jistotu, že s vámi zůstane.
A nebo se rovnou zaregistrujte. Zabere Vám to 2 minuty.