Rozvod ano či ne?

sharon76

Chlap. který bude chtím být s dětma bude zkoušet cokoliv...ženská musí být na to připravená, jinak silnější vyhrává, bohužel.....
A ten silnější včetně financí dostane děti. No a ty Bohnice je pro něj vlastně +. To nesmí žádná ženská připustit, když ale na to nejsi připravená, tak to směřuje tam, kam píšeš...
Prostě nesmí tě to zlomit, neustále musíš pracovat na tom, abys byla silná !!!!
janis

To maš pravdu, ale ne každa ženská je tak silná aby to zvladla a nekteré dokonce maji furt ty ružove brile na očich. Jedna hodně stará pani, která žila v nadhernem manželstvi mi kdysi řekla že od prvniho dne manželstvi byla připravena na to že to muže jednou skončit a celý život má ´´černou fondu´´

a nemysliš si že je dobře že ji děti nenechali? Ja chapu že ji maš rada, ale pro děti je lepši byt čim dale...

MagdaA
Tak zkuste tu společnou dovolenou jak piše Iva, možna že se to vyřeši samo, tak či onak. Pokud ji před rozvodem stihnete. Myslim že tento pokus by stal za to... Nebo partnerskou poradnu. Žadost nestahuj, ale dej šanci

V tuto chvili asi jo. I když ona se ocitla v Bochnicich po tom co ji soud ty děti odebral. Nejvic mi na tom štve že včechno je o prachach. Ten jeji manžel o děti nejevil vubec zajem, to bylo furt tenis, pracovní večeře, služebni cesty, kamarady a t.d.

sharon,
pokud ale víš s kým máš tu čest, tak máš dvě možnosti :

buď být silná - vydržet, udělat kompromis, něco ztratit ale neztratíš sebe...
nebo nebudeš mít nic a ještě můžeš dopadnout tak jak píšeš o kamarádce

Podle mne, není chyba v ní...jen to nezvládla.
Zkuste se vžít do situace, že nemáte ani korunu, chcete odejít, nemáte kam a nemá vám kdo pomoci...to je docela makačka.
Kdo nezažil - neví !!!
janis

No ale právě čas je to, co nemám. Zítra dopoledne musím zavolat právníkovi a sdělit mu zda má potvrdit zpětvzetí žádosti o rozvod nebo jestli se dostavíme k líčení 12.8. a tím nás rozvedou, protože děti už nabyly právní moci a taky si myslím, že pokud zítra řeknu ano - chci se rozvést, tak manžel už taky nebude chtít pokračovat dál.

janis
Vidíš, já si myslím, že je tak trochu chyba v ní, na problémy jsou vždy potřeba dva a pokud není aspoň kvůli dětem natolik silná a ještě je chce připravit o mámu........

Znám jednu paní, s manželem měli 3 dcery, manžel ji doslova týral, zavíral v mraze na balkon na celou noc, když holčičky povyrostly, tak na přání otce rozhodovaly, jestli maminku potrestá nebo ne...
Nakonec od něj utekla a holky mu nechala, protože věděla, že se o ně postará líp, než ona sama na ulici, utekla přímo v teplákách a bačkorách.. U soudu je nedostala do své péče a nakonec k ní ani holky, zpracované otcem nechtěly.

Dnes po xxx letech má s dalším mužem další 2 děti a holky pomalu pochopily a samy se k ní vrátily.

Stálo jí to nervy, ale má můj obdiv, záleželo jí víc na dcerách než na sobě, takže prostě musela přežít ošklivé období a měla dost odvahy, aby neudělala tu největší blbost, za kterou sebevraždu a jakékoliv pokusy pokládám.

Magdo a chceš se rozvést a nebo nechceš...?
Jsi si jistá, že to zvládneš a lepší už to nebude, když to ztáhneš...?
Mějak se v těch dvou příbězích proplétám...
janis

MagdaA
Co na to manžel? Souhlasí s rozvodem, nebo nechce?

MagdaA
mužeš požadat o novy termin. Nic neni takto definitivni a pokud si nejsi jista, nenech se zahnat do uzkych kvůli času! Promluv si o tom s manželem, řekni že žadost stahnout nechceš, protože se bojiš že to nebude klapat a už jste došli dost daleko, ale chceš vašemu vztahu dat ještě šanci, posledni. Musi pochopit, že to mysliš važně.
Pokud bude souhlasit on, domluv se s pravnikem jak odložit termin. Jde to dohodnout přimo se soudcem na žadost vas obou nebo přes nemocenskou... pravnik bude vědět.
Zaleži na Tobě, zda ho miluješ. Nemyslim tim zvyk, ani stach, ale lasku. Pokud ano, tak se nenech někam tlačit okolnostmi.
A někam spolu vyrazte.

Vega,

na problémy jsou sice dva, ale v tomto případě a podobných seš na to sama a musíš odhadnout své síly a vzchopit se !
Já když myslela na to, že se rozvedu, tak jsem v první řadě myslela na děti co z nich bude, když v takovém prostředí budou a potom co bude ze mně...jak jim asi pomůžu, když budu s nervama v háji...neměla jsem motivaci, byla jsem vyčerpaná, unavená bez sil...musíš si věřit, že to je to nejlepší k čemu se odhodláváš a věříš v to !
Sáhnout si na život, je myslím v tomto případě beznaděj, protože všechno ztratila...to už je důsledek. Určitě by to nechtěla udělat před tím...když si myslela, že děti dostane. Jak už se tu jednou psalo o třetí osobě až tak nevíme všecko, bavme se o přítomných...
Nemysli si, že já na sebevraždu nemyslela, neměla jsem nikoho a jen ty děti, ale tohle přeci není zodpovědné když seš máma, to jde všecko stranou a ne zbaběle utéct...do beznaděje.
V těchto případech musíš na to konstruktivně. I ty city musí stranou, jinak se v tom utápíš....janis

Manžel rozvod nechce a nikdy nechtěl. Právě, že teď si nejsem jistá vůbec ničím, probíhá mi hlavou tolik věcí, že jsem úplně v háji. Na jednu stranu bych si přála pro děti úplnou rodinu, samozřejmě se to ve dvou i lépe táhne, teď tím myslím všechno, finance, ale i problémy běžného života. Na druhou stranu mi zase hlavou probíhá, že mě k tomu rozhodnutí už dvakrát něco dovedlo, on není vyloženě špatný, jen dost "vůdčí" tak nějak, poprvé jsem tedy o tom rozvodu jen mluvila, nic nebylo podané, říkal, že se změní, ale povaha se mu nezměnila, někdy je na mě milej a jindy si říkám, panebože co to je? Jak tohle vůbec může vypustit z pusy? Jinak je pravda, že o děti se začal po narození dcery starat víc, to u syna moc nebylo. Fakt nevím.

To my všichni

Tavimi
Takže myslíš, aby právník vzal zpět to zpětvzetí žádosti a my zažádali o nový termín dostavení se k soudu a někam vyrazili společně na dovolenou?

Ano, tak to myslim. Abyste měli čas byt jen spolu a viděli byste zda si půjdete na nervy nebo zažijete druhe libanky. Vidim, že nejsi si jista a problemy, co popisujes, mivam i ja, i lidi v mem okoli... A nechystam se rozvadět. I když, jasně, mivam chvile kdy jsem naštvana. Ale kdo ne... A vim co rodiče dokažou nadělat ve vztahu, chlap se pak "uzavře" do sebe a je s nim těžke pořizeni. A kope kolem sebe. Chce doma hrat "prvni housle", v domě s rodiči to prostě nejde, hlavně když to jsou Tve rodiče. Pupečni šňura do manželstvi nepatři. Myslim to alegoricky, nevim jak ve skutečnosti jsi na ně "navazana". I v tom může byt vysvětleni chovani co popisuješ. Ja vas neznam, špatně se soudi. Jen vychazim z toho, co pišeš a že si nejsi jista.

Nevim přesně jaky je pravni postup, to Ti poradi pravnik. Nějaka cesta tam bude, nikdo Tě nemůže tlačit když si nejsi jista. Ja jsem "netradični" rozvod řešila přimo se soudkyni, protože jinak to prostě nešlo...