Rozvod a vše kolem něj

Ahoj.
Ja som mesiac rozvedená. A podľa toho, čo píšeš sme dosť podobné prípady. Mne to s manželom neklapalo v podstate od svadby. Chodili sme spolu 4 roky a bolo to ok, ale po svadbe sa to zmenilo. Narodila sa nám dcérka a keď som bola na materskej, tak som sa snažila okolo neho lietať ako motýlek, snažila som sa byť dobrou gazdinou a matkou a všetko som mu naservírovala pod nos a robila všetko, čo si on povedal. Ale on mal stále potrebu sa ku mne správať ako nadradený a keď som si dovolila ísť ku kamoške na kávu alebo do druhej dediny za mojou rodinou, tak sme sa vždy len pohádali. Keď som skončila materskú a začala pracovať, tak sa to ešte zhoršilo. Na jednej strane to on zle znášal, lebo ma nemal pod kontrolou a bol z toho stále nervózny. Na druhej strane, keď som sa dostala medzi ľudí, tak som si uvedomila, že so mnou nemôže takto zametať. Že aj ja mám nejaké práva a názory a že som vlastne rovnocený partner. No a toto začalo byť už dosť zlé. On ma stále kontroloval, stále som nemohla nikam chodiť, nechcel mi dať ani prístup k účtu, musela som od neho chodiť pýtať peniaze na nákupy. Nemohla som si bez jeho zvolenia kúpiť nič na oblečenie a tak. Všetko sa to nabalovalo a ja som stále váhala, či zostať alebo odísť. Dlhú dobu mi bolo lúto domu, ktorý sme si tiež kúpili na hypotéku. Aj jeho mi bolo lúto, že zostane s jeho povahou sám a už si nikoho nenájde. Bolo mi lúto novej kúpelky, jediná vec, ktorú za 4 roky od kúpy domu prerobil. Ale došla som do takej fázy, že mi bolo už všetko jedno. Zbalila som sa aj s dcérkou a odišla od neho. On tiež dokázala denno denne sedieť pri PC a cez víkend od rána do večera a práca na dome stála. 4 roky som čakala, že spraví nové omietky a budeme môcť normálne bývať. Namiesto toho rozrobil 3 izby a nechal ich 4 roky tak. A my sme sa tlačili v jednej izbe + kuchyňa. Keď som chcela aby niečo išiel robiť na dome, tak sme sa vždy len pohádali a on si v klude sedel pri PC. Dosť často sme spolu nekomunikovali niekedy aj 2 týždne v kuse. On sa na mňa len tak nahneval a nechcel mi povedať prečo, ani keď som sa ho 2 dni vypytovala. Proste hrúza. Bola som dosť často nešťastná. Poslednou kapkou bolo leto. Boli sme sa s dcérkou za celé leto 2x kúpať na pol dňa a to bolo všetko a bol na mňa naštvaný, ani mi nechcel vysvetliť prečo a bolo mu jedno, či má zrovna dcérka narodeniny alebo nie, jednoducho mal zdutú hubu. Veľa ľudí aj právnička zhodnotila jeho správanie ku mne ako psychické týranie a rozviedli nás hneď pri prvom jednaní.
Ja som sa chcela s ním najprv rozumne porozprávať, že nám to neklape a je zbytočné to naťahovať a tak. Ale mala som veľký strach, že sa veľmi pohádame a že mi zoberie dcérku, lebo sa mi tým v minulosti vyhrážal. Tak som sa bez slova zbalila a odišla keď bol v práci. Stále mi hovoril, že bude o dcérku bojovať, že nedovolí aby žila so mnou.Hneď som si podala žiadosť o rozvod a o predbežné zverenie dcérky. Do týždňa nám prišla predvolanka k súdu na rozvodové konanie, ktoré sa uskutočnilo presne mesiac od podania žiadosti o rozvod. Pár dní pred rozvodom mi manžel povedal, že si to rozmyslel a že súhlasí s tým, aby zostala dcérka so mnou. On sa vlastne od môjho odchodu vôbec nesnažil o to aby sme to spolu ešte skúsili. Takže nás hneď rozviedli. Je to ešte len mesiac, takže si len zvykáme. Každú chvílu sa pohádame, robí mi navzdory kvôli malej a tak, ale to sa časom spraví. Ja by som s ním chcela vychádzať ako s kamarátom, ale on sa ku mne chová ako *****. Ohľadom majetku sa postupuje asi takto. Do troch rokov od právoplatnosti rozvodu majú exmanželia čas na to, aby sa mimosúdne dohodli napr. spísaním nejakej zmluvy alebo niečo také. Ak to do 3 rokov nestihnú, tak súd rozhodne o rozdelení nehnuteľnosti na polku. Čiže jeden bude musieť toho druhého z polky vyplatiť, alebo sa nehnuteľnosť predá a peniaze sa rozdelia. Hnuteľné veci zostávajú tomu, kto ich používá. My máme dom na hypotéku. Ja on nemám záujem, on si ho podla mňa nemôže dovoliť, ale chce si ho nechať, tak nech sa stará. Nechala som mu aj auto, lebo som vedela, že by prišiel o prácu. Vlastne som mu nechala všetko, zobrala som si len postele, 3 skrine, 2 som mu nechala a oblečenie. Teraz by sme sa mali majetkovo vysporiadať. Nechcem si kaziť vianoce, tak to nechám až po novom roku. On mi povedal ešte pred nejakým časom, že si ten dom chce nechať aby dcérka niečo mala, aby mala čo dediť. Tak rozmýšlam, že mu navrhnem, aby sme dom napísali na dcérku a nech si ho spláca. Je tam možnosť aby sa napísala len moja polka na ňu, ale nie som si istá, či je to dobrý nápad. Ešte je tu možnosť aby mi vyplatil polovicu toho, čo sme doteraz zaplatili na hypotéke. Auto by som chcela, ale to viem, že nemám šancu. Hlavne musím trvať na tom, aby ma v banke vyradili ako spoludlžníka na hypotéke a tým to dúfam skončí.
Ohľadom toho, čo môžeš u sociálky žiadať ti neviem poradiť lebo ja som zamestnaná a netýka sa ma to. Hlavne si zažiadaj čo najvyššie výživné. Ja som si napísala presne toľko koľko som chcela (3000,- lebo dcérka má alergiu na mlieko a má ploché nohy), nakoniec keď som sa u súdu nechcela hádať, tak som musela súhlasiť s 2100,- Je to málo, ale za ten kludný priebeh rozvodu mi to stálo a za pol roka môžem požiadať o zvýšenie.
Musíš byť naozaj odhodlaná a pripraviť sa psychicky na boj a nepríjemnosti. Ale ak ti rodina pomôže, bude to menej bolestivé. Ja som to musela zvládnuť sama, lebo rodina sa na mňa vykašlala lebo im vraj robím hanbu. Ale zvládla som to, síce mi moc nechýbalo od zbláznenia, ale dá sa to a ja som strašne rada, že som do toho išla a že to mám za sebou. Ani na sekundu som nezapochybovala o tom, či som spravila dobre. Som strašne rada, že už s ním nie som. Aj keď je mi ťažko, že nemám nikoho len dcérku a kamošku u ktorej teraz bývam. Ale verím, že raz to bude lepšie.
Držím palce.

Ahojky,
a zkoušela jsi mu říct že jestli se nevzpamatuje že to ukončís? Ono hodne chlapů si je práve ve vztahu moc jistejch a ve vztahu si jistej nemuže byt přece nikdo.
Já byla s přítelem 7 let stoho rok sme byly manžele a zaclo to bych řekla uz tri mesíce po svatb. Ale otom ž eněco není v pořádku už sem věděla a cítila jsem to a naivne sem si myslela že svatba nás více spojí, ale opak byl pravdou.Jezdí kamionem takže kazdej tyden mi byl víc a víc cizí. A nakonec sem zjistila že sedim na netu a ze me on vubec nezajímá.Utikal ajsme předním kecat na internet protoze ta nuda co unas vladla byla nesnesitelná a sedet věčně doma na zadku a nebo věčne neoc vymýšlet to mě nebavilo. Byla jsem taky na materské. ta mi teprve končí v lednu .Utikal ajsem na ruzne chaty a ruzne hry na počítač a tam jsem taky našla přítele .
Ano něco co jsem vždy odsuzovala se stalo i mi. Najednou jsme otevrela oci a uvedomila jsem si znovu jake to je kdyz nekdo nekoho miluje a jake to je . ano zacátky jsou vsude krásné, ale me to alespon drzelo na nohou, protoze jsem uz vedela ze manzelstvi ukoncim at se deje co se deje.

TAKŽE první co musíš udělat je

Zajít na sociálku a sepsat žádost o svěření dítěte do vlastní péče .Mi paní ze sociálky poradila jak jen šlo já se vtom přece jen nevyznám.Pak mi dala adresu na soud kam to mám odeslat a pak jsem jen čekala nato až ze soudu prijde pozvánka k jednání o svěření malého do péče. Byly jsme na všem dohodnutí i ohledne ditete a alimentu takže to šlo bez problemu. Trvalo to cca 15 minut. Je to asi dva mesice a mi teprve ted dosel papír ze soudu vtomhel týdnu otom že mi je syn svěřený do péče.
Tedˇbych sí rada nějak sepsala majetkové vyrovnání, protože unás narozdíl od tebe zadnej majetek v manželství nebyl, takze si myslim ze by to nebyl problém.

Rozvod uz mám nejak sepsanej.
podle vzoru na internetu.

ale jak na to majetkové vyrovnání to netuším.takze tak ybych byla ráda za kazdou radu .

Bonita
jak čtu tvůj příběh, tak máme hodně společného.. co se mého manžela týče, tak ke mně se v žádném případě jako tyran nebo hulvát nechová, nic mně nezakazuje nebo tak něco, spíš z jeho strany cítím něco jako ignoraci, zaleze k pc a tam má svůj svět. Držím ti pěsti ať ti vše dopadne dobře, závidím, že už to máš téměř za sebou...

ppperla
jo, zkoušela jsem si s ním promluvit, v klidu ani v hádkách to nepomohlo. Už jsem mu jednou pohrozila rozvodem a vydržel to měsíc a pak bylo opět vše ve starých kolejích. Příjde mě, že si až moc jistý, že neodejdu, ale ten šílený stereotyp se už nedá vydržet. Vím, že v každém vztahu je to na začátku krásné, ale takto jsem si svůj život nepředstavovala, je mi 28 let a nedokážu si představit, že mám dalších cca 30-40 let strávit po boku takové bábovky, co bude lapět doma na pr*deli a hrát hry na pc.

Holky děkuji vám za názory a rady, moc si toho vážím! A přeji vám hodně sil, je to hrozná psychická zátěž na nervy, ale musíme zatnout zuby a poprat se s osudem. Díky!

kechkat
nejprve žádost o svěření dítěte do péče ,alimenty a pak rozvod ,majetek by jste si měli vyřežit domluvou ,pokud ne tak jak píše bonita ...co se týče příspěku od sociálky ,můžeš si vyběhat přízpěvek na dítě ,na bydlení a sociální příspěvek..pokud budeš v pronájmu tak je to problém ...příspěvek na bydlení ti nedají pokud nebudeš mít trvalé bydliště,což v pronájmu většinou nejde záleží na majiteli ..ale většinou si to majitel nelajzne ...proto by bylo dobré si po rozdělení majetku koupit malý byteček ,aby si mohla dostávat příspěvek na bydlení,schovavej si všechny doklady co se týče dítěte ,léky ,oblečení ,školka a jiné ..budou se ti hodit pro výměr alimentů...přeju hodně sil

kechkat
Aj ku mne sa manžel správal ako idiot s tým svojím vysokým sebavedomím len preto, že si bol veľmi istý tým, že nemám kam odísť. Veľmi dobre vedel, že nemám kam ísť a tak si kludne mohol so mnou robiť čo sa mu zachce. Už asi rok a pol som váhala či odísť alebo nie. Najprv som sa rozhodla vydržať pokým dcérka nebude mať 18 rokov, potom som chcela počkať aspoň 2 roky kým sa nesplatia tie najväčšie pôžičky. Ale keď sa mi naskytla možnosť ísť bývať ku kamoške lebo jej dedo musel ísť do domova dôchodcov, tak som to vydržala len dva mesiace a to len preto, že som sa tam nechcela nasťahovať hneď tak rýchlo a potom som čakala len na veľkú hádku. Tiež som ešte váhala a jediné, čo ma presvedčovalo o tom, že robím správne bola tá predstava, že by som takto mala žiť ďalších 30-40 rokov.
Ale je naozaj veľmi dôležité si to dobre nachystať. Sociálnu výpomoc, bývanie, výpomoc s dcérkou a podobne. Pretože prekvapivých situácií bude určite dosť, tak si treba nachystať aspoň tie najdôležitejšie veci. Ja som si skoro nič nenachystala, lebo bývame v malej dedine a tak by sa o každom mojom kroku hneď dozvedel a potom by mi zobral dcérku. Ale som strašne rada, že to najhoršie mám za sebou. Mám 25 rokov, rodina sa mi otočila chrbtom a som z toho dosť zničená. Vážim 45kg ale mám strašne veľký dôvod bojovať a to moju dcérku. Keby som prišla ešte aj o ňu, tak to už asi nezvládnem.
Drž sa

kechkat

a bylo by fajn jestli máš možnost si vzt pár tisicovek bokem, protoze je toopravdu tezke najendou nemit druhej prijem. takze aby si pak mela nejakou jistotu. Já tim že jsme vedela ze to ukoncim jsem si uz davala neco malo bokem. ikdyz to byly jen tri tisice tak byses divila jak mi pak pomohly v dobe kd ymi poprve manzel nedal alimenty.

mě tedkom taky čekaji veskere litacky oheldne ruznych vypomoci financnich . vubec vtom neumim chodit a tak se toho desím, ale jak říkáš nebudem prece ztracet zivot s nekým kdo zato nestojí. Jako kdyz chlapum dame varovnej signal nebo primo rekneme co se nám na zivote nelibi aoni nehledí nanic jen na sebe tak jako nazdar nejsou jedini chlapi na svete a musi si taky uvedomit co mají doma. A bohuzel nekomu to nenabijes dohlavy ani kladivem, tak to je pak vazne lepsi vse ukoncit a dát svemu zivotu novou sanci.zivot je jen jeden .neda se ca spak vratit a zacit znovu.

souhlas..já si taky dávala nějaké peníze na stanu ..pomohli mi pak když jsme potřebovala něco hodně nutného a nebo jsme si s prckem mohli vyrazit na výlet

kechkat
AHoj,držím ti palce. Mě taky manžel ignoroval. Stačilo mu, že bylo doma uklizeno a navařeno. víc ho nezajímalo. Rok po mateřské jsem se sebrala a odešla. Nelitovala jsem ani vteřinu!
Musíš si jen jak už se výše píše... Zažádat o svěření dítěte do vlastní péče. S orazítkovanou žádostí ze soudu vyraž na sociálku. Tam vás zaznamenají jako "odloučené" manželsví a na tomto základě ti přidají (nebo uznají) dávky na dítě. Mě dával (dnes už ) exmanžel peníze na děti bez problému hned jak jsem se odstěhovala takže s tím problém nebyl. No a potom už jen čekat a těšit se až to bude za tebou....

holky a vaši chlapi děti nechtěli? já se bojím, že by mi ji nenechal. Jsem na tom úplně stejně jako autorka, nudím se, strašně - dneska celý den hry,jediný co ho zajímá je jídlo, s malou si stejně nehraje...nepostará se. Mně to fakt nebaví, jsem z toho uý vážně skoro na dně, já jsem hroznej extrovert, chvílema nechápu, kde jsme na sebe narazili a proč vůbec.

Majetku je dost, to fakt nevím, jak by to bylo. Nejvíc mi záleží na malý, on má páčky na to,aby mu ji dali...

my jsme spolu o to ještě ani nemluvili, čekám, až jak to uvidím dál...pravda je, že mi spíš vadí a překáží, svůj život jsem viděla jinak. Je mi 29 a taky si neumím představit tohle ještě dalších 40 let....cchi zase žít, mít v životě nějaký překážky atd.

Tak přesně tuhle otázku teď řeším taky. Tenhle týden jsem odešla od manžela a teď nedělám nic jinýho než hledám na netu jak mám pokračovat a kde začít. Máme dvě děti, které jsou teď s manželem a majetek máme taky společný. Na rozvodu by jsme se i dohodly a na všem ostatním taky a tak jsem myslela, že by jsme se mohly rozvíst dohodou, ale co jsem našla o tomto rozvodu, tak tam je i podmínka, že by jsme spolu nesměly půl roku žít což mi příjde divný. Spíš by měli být rádi, že jim nebudem přidělávat práci a že se na všem v klidu dohodnem. Takže všem co tohle teď řeší přeji pevné nervy, protože je budem potřebovat.

ahojky holky, bohužel mě také čeká rozvod, pořád přemýšlím o tom, jestli je to pro mě úleva, nebo tragédie. S manželej jsme spolu 10 let, z toho 7 let manželé....5 let manželství bylo i vcelku spokojené, sex nádherný, rok po svatbě se nám narodila dcera, občas byli jiskřičky, ale vždy jsme to vyřešili, až na to, že jsme bydleli u jeho rodičů a znáte to, neustále se do něčeho pletli, už tehdy jsem si říkala, jestli náhodou není mamánek, ale koupili jsme si dům, vše úžasné, dovolené...ale co se nám narodil syn, je mu rok, manžel se změnil, chodil do hospody, vysedával u pc, začal mi nadávat, chovat se divně, to už jsem tu psala jinde, prostě jsem to psychicky neunesla a řekla mu: když se ti s námi nelíbí, jdi si, zabalila jsem mu v amoku věci a on odešel. Odešel zpět k rodičům, jeho matka mě nikdy v lásce neměla, ale on mi 3 dny na to napsal, rozvod!! Je mi bez tebe lépe, je to měsíc, co bydlí u rodičů, zjistila jsem, že má milenku, naší společnou kamarádku, já se nemůžu vyrovnat s tím, že jsem ho vyhodila, ale tu milenku i tu dotyčnou jsem tušila, říkám si, že jsem udělala dobře, přeci si nenechám sr--t na hlavu, ale ted to na mě vše tak padá, asi s ní má poměr už přes 3 měsíce, to se člov¨ěk dozvídá až zpětně. O děti se nezajímá, já jsem zatím v našem domě, on nezájem o nic, děti vídá 1x za týden, o víkendu si užívá, děti ho nezajímají a já nikam nechodím, ani nevím, zda bych ho chtěla zpět, za to vše asi ne, jen se s tím neumím vyrovnat, připadá mi, že je to vše moje vina. Mluví o mě jen zle, i před učiteklama ve škole dcery, jsem ta nejhorší, jestli je to tím, že jsem mu řekla běž a zbalila se mstí, ale já nechápu i ten nezájem o děti a bohužel se s tím neumím vyrovnat, budou vánoce a já mam pocit, že jsem odepsaná, jako žena, že vše končí..prosím o jakýkoliv podobný osud a jak jste se s tím vyrovnali...díky

holky, tu píšete o sociálce, já vůbec nevím co dělat, ještě o rozvod nepožádal, ale bydlí měsíc u rodičů, my ho nezajímáme, mam si dojít kam ,abych měla děti svěřené do své péče, jak s přídavky, vůbec nevím jak se mam chovat...

milacat2: zajdeš si na sociálku, u nás je konkrétně oddělení sociálně-právní ochrany dětí...tam si zažádáš o návrh úpravy výchovy a výživy dětí, na dobu před rozvodem i po rozvodu. Předpokládám, že děti budeš žádat do své péče a od otce dětí alimenty...dej si v hlavě dohromady, kolik budeš na ty 2 děti požadovat....tam už ti paní poradí, zda je to adekvátní, nebo je to moc/málo. Hodně štěstí!

Holky, mám dotaz.. kolik rozvod stojí? Konečně jsem přítele dotlačila k tomu, aby zašel na sociálku kvůli péči o dítě, ale vrátil se s tím, že se to musí podat zároveň se žádostí o rozvod a celé by to mělo stát +- 20 tisíc, ale to se mi nějak nezdá..