Svěřování dětí po rozvodu partnerovi

Nesedět doma,nekoukat do zdi a litovat se. Určitě ven mezi lidi,třeba nakupovat dárky na Vánoce.
S empatickou a soucítící kamarádkou na čaj nebo kávu.
Právě máš skvělou příležitost mít volný čas jen PRO SEBE.Není to jednoduché,emoce jsou sakra ošklivá věc,ale zkus se na to podívat právě z té stránky,že celé dva roky jsi lítala kolem malého a teď konečně budeš mít volno pro svoje záliby.

Jinak také mě deptá pocit,že se o MOJE dítě bude starat nějaká cizí ženská,a to už jsme 3 roky po rozvodu.Zakázala jsem si na to myslet.Prostě je to jeho táta a ať se také stará.Proč mám lítat a starat se jen já.

Milé dámy, musím se ohradit. K dvěma holkám 10 a 7leté jsem přišla jako slepá k houslím a vyprošuju si, aby tady někdo psal, že se o dítě bude starat nějaká cizí ženská. Mnohdy je má ta ''cizí ženská'' raději než jejich vlastní matka (zde přítomné matky se samozřejmě rozohní). Vy co si myslíte, že vám vaše dětičky týráme a nemáme rádi, tak vám dám jen tuto informaci, že se pro ''cizí'' děti můžeme rozkrájet proto, že by nám to prostě partner neodpustil, kdybychom se na ně vykašlaly a nechaly je růst jako kůly v plotě. Dámy, které pravděpodobně pobíráte alimenty, zamyslete se nad tím jestli svému dítěti dáváte maximum. Neházejte novým partnerkám klacky pod nohy, protože děti když budou mít problém, tak ho nebudou řešit s vámi, protože s vámi prostě bydlí, ale příjdou za tátou a za jeho novou ženou u kterých nemají žádné povinnosti a u kterých nemusejí nic dělat!!

Reaguji na sulakovamartina:
Já upřímně doufám, že manželova nová přítelkyně, až ji bude mít, bude na moje dítě hodná a nebude mu ubližovat. Čistě sobecky se bojím, aby neštvali dítě proti mě, aby ji neměl radši než mě, aby jí neříkal "máma", aby si ho nekupovala, ale nechci teď řešit to, co ještě nenastalo.
Fakt je, že je dost rozdíl, když má otec o dítě zájem, i když už jsou s mámou rozvedení, a pak si prostě přivede novou hodnou ženskou, která bude mít ráda i jeho dítě a ta bude respektovat výchovný metody rodičů. Pak jsou ale taky otcové, který si vzpomenou na Vánoce, pošlou smsku na narozeniny a tím to hasne, to je možná případ zakladatelky, tak tady bych se taky bála jim dítě svěřit, protože člověk neví, co může čekat. Radu bohužel nemám, mně to teprve někdy v budoucnu čeká

Reaguji na sartre: plně s tebou souhlasím a asi budu muset zatnout zuby a vydržet... Děkuju za názor

Reaguji na sulakovamartina: vím, jaké je být na té tvojí straně (taky jsem to tak jeden čas měla), tedy na straně té ženy, která se o partnerovo děti stará v určitých časových intervalech, ale já spíš teď řeším ten opačný problém.... Nechci slyšet, jak jsou ty nové partnerky dokonalé a úžasné, spíš, jak se vypořádat se svojí psychikou a poradit od holek, jak to řešily ony... Přece jen určité odpoutání malého dítěte od matky je obrovský a psych.náročný krok!

Reaguji na Étoile: tak to on se ozve tak jednou za měsíc a půl, ale je s malym cca hodinku a tim to hasne, malej mu říká strejdo... Nikdy se o něj nestaral, nepomáhal mi s ním, až teď najednou, když jsem malýho naučila chodit na wc, jíst přiborem a další důležité věci, tak najednou zájem je, ale mám strach přesně z toho, co píšeš. Že malýmu budou nakukávat různé blbosti, kupovat mu hračky, které já si dovolit nemůžu, brát ho na nejrůznější akce atd. a malej ke mě pak nebude chtít zpátky, protože ačkoli se sním taky snažím něco podnikat a hraju si s ním, současně ho i vychovávám a každé dítě více láká hraní a blbnutí, než učení, že tohle má dělat tak, že už má jít spát atd. :-/

Reaguji na Étoile:
Tak musím říct, že jsem také "náhradní maminka" nebo jak to říct, manžel má 4 letou dceru a každý druhý víkend si ji bereme a na prázdniny také. A musím říct, že to, co jsi popsala (oslovování, kupování a ovlivňování dítěte) paradoxně dělá její matka, ne my. Jejímu příteli říká tati (taky se to mému manželovi nelíbí, ale co má dělat, když s nimi tráví víc času než s námi), kupuje jí mraky oblečení (opravdu si nemyslím, že dvou, tří, čtyřleté dítě potřebuje každou zimu 5 nových zimních bund a k nim odpovídající boty - našla bych lepší uplatnění alimentů, ale vem to čert). Jenže tohle všechno musí člověk překousnout a spíš si říkám, jaké má malá štěstí, že má nás, protože narozdíl od její mamky, která ji vezme mximálně na výlet do nákupního centra, s námi podniká hodně aktivit, jezdíme pod stan, na kole, pouštět draka, na houby, do kina... no prostě něco, co by jinak nedělala.
Závěrem bych tedy chtěla říct,že pro dítě nemůže být škodlivé, když má místo dvou milujících rodičů čtyři - dostane se mu víc lásky, pochopení, může vidět jak to funguje i v jiné rodině. A souhlasím s Martinou, že i když je to pro mě defacto cizí človíček, rozkrájela bych se pro něj. A určitě bych mu nijak neškodila, protože to by se mnou jinak její otec jistě nebyl!

Reaguji na Yasminka: u nás je to paradoxně tak, že výživné platí pozdě, dva roky na něj "kašlal" a vše malýmu kupuju já a těžko dvouleté dítě budu očkovat proti otci... Kdybych viděla skutečný zájem už od narození a kluk by tátu znal, měl k němu vyvynutý nějaký vztah, tak to teď nejspíš neřeším. A nákupní centrum rozhodně nezařazuji do akcí pro děti...

Reaguji na lusinda: také jsem nepochopila na co tady slečna sulakovamarie reaguje,naprosto neadekvátně

Reaguji na sulakovamartina: absolutně jsi nepochopila smysl téhle diskuse,až budeš jednou svoje děti půjčovat svému bývalému a jeho nové partnerce pochopíš,o čem je tu řeč

starala jsem se také o holčičku partnera z jeho předchozího vztahu,a to z důvodu,že jsem ji měla ráda a ne proto,abych se jemu nějak zalíbila,nechápala jsem její maminku,proč se jí to nelíbí,když jsem se jí věnovala na max,ale teď ji naprosto chápu,ohromnou úlohu hrají emoce,

Reaguji na sartre: to jsi napsala naprosto výstižně! Taky jsem se dříve starala o přítelovo syna z jeho 1.manželství a taky jsem to dělala vše podle svého nejlepšího svědomí a vědomí a proto, že jsem to dělala ráda a přišlo mi to přirozené, ale teď jsem v té druhé úloze a ta psychika, emoce a další jevy jsou silnější než já....

Reaguji na Yasminka: ano,i tak to může být,nic není jen černé nebo bílé,ale lilili chce vědět,jak se s tím vyrovnaly ostatní matky,jaké to bylo je a bude,

Reaguji na Lilili: milá lilili,moc dobře vím co cítíš a chápu tvé pocity,na ty štěkny typu sulakovamarie se povznes a věnuj se sama sobě,na prvním místě je potřeba se s tím srovnat sama v sobě,vyrovnat se s tím.Někdo to zvládne sám,někdo za asistence kamarádek,někdo k tomu potřebuje radu psychologa.I to není špatný krok a několik mých kamarádek jej podstoupilo a jsou nadmíru spokojené.
Já měla štěstí na velkou oporu rodiny a mých kamarádek. A jak už jsem psala,nelitovat se a něco dělat.Zaměstnant se tak,aby jsi neměla moc čas na to myslet.Držím palce.

jak můžeš dítě půjčovat? jednou sis ho s ním z nějakých důvodů pořídila, tak by na dítě měl mít stejné právo jako ty, je to část jeho genetické výbavy, kterous od něj převzala

neměj to osobně, ale nechápu ty matky, které si pořídí s někým dítě, a pak si na něj umocňují veškerá práva a po otci chcou víceméně jen ty alimenty

netvrdím, že je to tvůj případ, ale spojení - půjčovat dítě otci mě vždycky nadzvedne

teď prakticky - manžel se ode mě odstěhoval, když dceři bylo 2 roky, taky jsem měla strach, že to nezvládne,(protože on sám byl a je nepoužitelný) ale vybral si relativně dobrou partnerku, která se o dceru starala, nedělala rozdíly a vše bylo v pořádku

pak se odstěhoval k jiné, se kterou má další svoje děti a taky si nemůžu stěžovat, věkový rozdíl mezi dcerou a jeho dalšíma dětma je skoro 10 let, dceři je už 17,

nestalo se mi, že by to on nebo jeho nové ženy nezvládali - je to jako fakt, má dítě a to k němu patří

osobně, bych do vztahu s mužem, který má tak malé dítě jako ty, nešla, ale to už je jiná věc - ne, že by mi dělalo problém se o dítě starat, jen si říkám, svoje mám odrostlé, tak proč se vracet zpět

upřímně, když dcera odešla k otci, tak jsem se na to i těšila, protože jsem měla čas sama na sebe, šití, pletení, gruntování, kamarádky, vzdělávání, kino, jen tak si pospat, v klidu se kouknout na video, . . . a hlavně klid, nikde se ti nemotá malé dítě, na ty svoje zájmy se můžeš plně soustředit a užívat si toho

Reaguji na Lilili: Jasně, já na tebe nechtěla nějak útočit, jen jsem chtěla i pro ostatní zmínit, že to nejsou vždycky ty nové partnerky, které by dělaly zle.

Ono by nejspíš pomohlo, kdybys taky tu novou ženu poznala a věděla, jaká je.
Jinak co se týká otce tvého dítěte, tak tě plně chápu. U nás je to jinak, ale tady je vidět nezájem a nedivím se ti, že se obáváš. Asi by bylo úplně nejlepší, dávat mu syna napřed jen na hoďku dvě ( i když i to je v tvých očích jistě dlouhá doba) a teprve když se osvědčí, tak postupovat dál

Reaguji na sulakovamartina:

s názorem souhlasím a nemyslím si, že by byl od věci, je to jen pohled z druhé strany

to je přirozená reakce většiny mužů - z mimina mají strach, že by mu mohli ublížit a nezvládli to

jak bylo psané v jiných diskuzích - většina otců své poromky začně brát až v tom věku, když už chodí a jak oni praví - je s nima sranda