Rozchod - vaše příběhy, rady jak přežít

jennisses
a jak dlouho jste byli od sebe?

jennisses

No, ono je to totiž těžké překousnout a pokud mu úplně neodpustíš, tak se za čas stejně zase pohádáte, protože ho budeš podezřívat.

Ale jak říkala Hašlerka, počítat, kdo komu víc ublížil, to je cesta do pekel.

vlocka

asi tyden...on totiz byl s tu holkou na dovoleny,kam jel beze me a pak se vratil,4 dny delal jakoze nic a pak to na me vybalil,ze se chce rozejit,to byla rana...jenze ono ho spis tížilo svedomi a nevedel,jak mi to ma rict,tak se se mnou radsi rozesel a ze bude s ni,ale jelikoz sem ji v hospode vylila na hlavu pivo a on se tomu smal,tak mu pry udajne rekla,ze s nim nemuze byt,kdyz se ji nezastane,ze by se o nej nemohla oprit,a mela pravdu,protoze den predtim,nez mu to rekla sme spolu spali.

Formi, asi opakuješ v těch vztazích nějaký destruktivní vzorec chování... jsi emocionální a zřejmě se nedokážeš moc krotit. Chlapy to po nějaké době prostě otráví, pak přijde nějaká x-tá vyhrocená situace, a to je definitivní konec. Tenhle Tvůj kluk to nechtěl zabalit, už vzhledem k tomu dárku, ale bohužel do křehkého příměří přišla další scéna. Asi nebude lehké to spravit, zkus být milá, navrhni obyčejné přátelské odpoledne, nic nepitvej, hoď se do gala, vem si na krk to srdíčko, jestli ho máš, a děj se vůle...

vlocka

Já vím, ublíží to vždycky

Hlavně prosím tě neudělej žádnou hloupost, jako že se na truc vyspíš s někým jiným, hrozně bys toho pak litovala a nepomůže ti to. To mi věř!!!

formica

to si pis,ze uz ho podezrivam...kdo mu pise,kam chodi,proc se mnou nechce spat....a to uz sem se s nim uz behem tech par dnu co sme spolu rozesla,jenze ja se nechci trapit,ze sem bez nej,to se to radsi pokusim prekousnout

jennisses
a jak se on teď k tobě chová?

taková já nejsem, to bych ublížila jen sobě. navíc sex je teď to poslední co mi chybí. zatím na něj nemám pomyšleni...

já nechci strašit, ale teď se taky trápíš a pochybuju, že se té nedůvěry k němu jen tak zbavíš a pořád ho budeš podezírat, vždyť je to k zbláznění, budeš i tak nešťastná... nemyslíš?.. chápu jaké je to milovat a vím, že je těžké být sama, ale být s někým za každou cenu?!

hašlerka

Myslím, že máš pravdu, jsem hrozně emotivní a reaguji rychleji, než myslím...
Jaktože mě vůbec neznáš a přesně jsi mě odhadla. Já jen vím, že i když jsem mu moc ublížila, tak ho nechci ztratit. My jsme dobrá kombinace, on urážlivý, já emotivní s "demonstrujícími reakcemi"...

Hašlerko, já mám strach...nebudu nic vyčítat, nebudu nic pitvat, mohli bychom jít tam, kde jsme měli první rande...ale stejně mám strach, že se po mém demonstrativním a možná i unáhleném rozhodnutí o rozchodu rozhodl a zabejčil.

Ach jo

vlocka

Ja si myslim,ze se celkem snazi,ale kdyz si o tom co se stalo chci promluvit tak se strasne nastve,ja chapu,ze se citi vinnej,ale ja se trapim a on to musi pochopit...napr.sedime v hospode,kde sedime vsichni 3,je to strasny a ja bych proste chtela,aby me chytil za ruku, aby mi dal pusu(je teda pravda,ze ani ja ,ani on nejsme na takovyto "verejny ocucavani" a nikdy sme proste nedelali zadny milostny sceny na verejnosti,ale ted bych to chtela,at dokaze vsem,ze je zase se mnou),aby ji proste ukazal,ze miluje jen me,ja si totiz myslim,ze to byl jeji tah,koukala uz po nem hodne dlouho a ted mela jen sanci kdyz proste kamaradi jeli do chatek a ja musela pracovat...

To je dobře, že to víš...To mě uklidnilo

jennisses

Víš, já asi nemám co říkat, ale myslím, že tohle dlouho nevydrží...Když budeš chtít to, co on normálně nedělá ani nedělal, budeš ho tím tlačit ke zdi a myslím, že se mu to nebude líbit...
Musíš mu začít věřit, jen tak spolu budete schopní být.

jennisses
já bych se v takovém vztahu asi vážne utrápila, ale každá jsme jiná, proto ti budu držet pěsti ať to zvládneš a ustojíš... Hlavně aby si tebou nebyl moc jistej, že vše odpustíš a on toho nějak nezneužil..

formica
Strach je normální emoce patří k takové situaci, protože jde o hodně. Zkus v sobě objevit nějakou mírnější tvář a tu mu ukaž. držím Ti palce!