Neumím jíst normálně

Luciiisek
havlíček dobrý, ale pro mě z ruky ( jsem z Moravy.
v TV je mi moc sympatický, poslední dobou mnohem víc, než doktorka, ta mi příjde na ty lidi zbytečně moc protivná .

Ahoj! Chuť čokolády zkuste přerušit žvýkačkou, vyčistěním zubů, nějakou jinou činností, prostě přerušit jídlo a odejít z dosahu čokolády a dát tak tělu čas, něž se zvýší hladina cukru v krvi a uvědomíte si, že už je vám vlastně dobře, aniž by zmizela čoko celá. Chuť, taková ta neovladatelná má tvar křivky, která stoupá a stoupá, ale na maximu se neudrží a pak klesá. Když si to člověk v tu chvíli uvědomí, tak je to mnohem snažší.
Jinak pohybem se vyplaví endorfiny a jiné hormony štěstí podobně jako při jídle, ale přidá se hezký pocit ze sebe samého, návyk na pohyb je pak silnější, než pohodlnost. Kdo má psa, se kterým běhat prostě musí, tak to má lehčí. Alespoň můj hafan se ošidit nenechá a má v sobě nějaký krokoměr, nebo spíš běhoměr. A když se mi zrovna do běhu nechce, přemůžu se kvůli němu a jsem mu pak vděčná.

Ještě bych řekla, že pomáhá, že když mám stres, jsem unavená a snědla bych víc čoko, než bych chtěla, jít do koupelny, dát si teplou relax koupel, pak se třeba hezky učesat, abych si připadala hezčí, uvařit si voňový čaj. Čich je silnější smysl než chuť.

tulipanek

Dostala jsem se k němu, když už jsem byla fakt nešťastná a zoufalá, na netu jsem si vyhledala jeho stránky, napsala na mail, který tam měl uvedený, odepsala mi sekretářka, že se mám telefonicky objednat a že určitě s tím mým problémem zkusíme něco udělat, objednala jsem se, pak jsem jela k němu do "ordinace", udělal mi testy, musela jsem předložit přesný jídelníček za týden co jím, piju atd. a pak za tři týdny jsem jela na vyhodnocení a pro stravovací plán. Kdykoliv v průběhu mu můžeš volat - přímo na jeho mobil, konzultovat s ním problémky atd. Je moc příjemný a milý a úplně mě z té hrůzy dostal... Já jsem do toho vkládala velké naděje a věřila jsem, že mi pomůže, tak možná částečně zafungovala i má pozitivní energie

tulipanek
a tady Ti přikládám jeho stránky, kdybys chtěla mrknout
http://centrumvittore.cz/net/index.php/cs/vyiva/na e-sluby/150-jak-probihaji-konzultace

bobulinka
¨
Jéje, to je škoda No, mě je doktorka taky už pěkně nesympatická, v prvních dílech a celkově v první sérii jsem ji měla ráda, ale v poslední době co v té televizi předváděla, no hnus Je nevrlá na lidi, přísná, "péruje je", naposled mě naštvala, jak se povyšovala nad tou poslední soutěžící - nad takovou hodně milou blondýnkou, když paní myslela, že éčka škodí organismu, tak se na ni dívala, jako na úplnou krá.... No, škoda slov, taky ji už nemusím
Držím Ti tedy palce, ať to nějak zvládneš

ahoj, já měla různé problémy s jídlem,měla jsem tak do svých 17 normální váhu,ale nedokázala jsem se vidět reálně,proto jsem zkoušela různé diety,ale váha pak šla vždy zpátky. pak jsem se začala zdravě stravovat,až to došlo do extrému a měla jsem podváhu(160 cm - 48 kg), jenže po téhle 9ti měsíční zdravé stravě jsem najednou začala strašně jíst. zvrhlo se to v záchvatovité přejídání a trvalo to 8 měsíců za tu dobu jsem nabrala 21 kilo. hrůza! zašla jsem k psychiatričce zaměřené na tyto problémy. předepsala mi antidepresiva(citalopram,také pod jiným názvem citalec). je to skvělý, od té doby nemám žádné záchvaty,žádné další kila navíc,jím normálně. tyto léky nejsou návykové,neoblbují,neutlumují,prostě jste úplně normální. také bych doporučila psychologa,aby s vámi probral věci,které vás trápí. tato porucha je často spojena s emočním postrádáním. www.pppinfo.cz

já měla stejné rodiče jako bobulunka,od mala jsem slyšela jak jsem tustá,že nedostanu večeři...Nejíst jsem nikdy nevydržela,ale tak v 18 jsem zkoušela zvracet,naštěstí mi to nešlo.Celý život jsem se celkem držela,ikdyž někdy jsem na jídle ujela.v těhotěnství jsem ale začala ujíždět hodně,ale když mi doktor řekl v osmém měsíci,že jsem přibrala hodně,tak jsem poprvé v životě držela dietu a styděla se za sebe.Nyní jsem skoro 4měsíce po porodu a místo abych hubla tak přibírám.Z nákupu tří tašek jídla za tři dny není nic,přítel to nechápe,je celý den v práci,večer před ním se držím,ale kolem dvanácté jdu dělat malé sunar a zase se nacpu,pořád mám chuť na sladké,probírám recepty co bych si upekla,já co jsem líná si uvařit i kafe...nevím co se sebou mám dělat,je to i věc psychiky-bydlíme na vesnici,nic a nikdo tu není,bydlela jsem ve městě,kde bych nešla nenamalovaná vynyst ani koš,tady je mi to jedno.Ale pak někam jedem,kolem chodí krásný hubený holky a já bych se nejraději propadla do země

manolla
Myslim, že tak jíš, poněvadž se nudíš. Co vícekrát vyrážet do města, abys viděla ty hubený holky okolo sebe, jak píšeš. Pak tě to začne mrzet a štvát a nakopne tě to. Nebo si najdi nějakou hubenou kamarádku, s kterou se pravidelně scházej a uvidiš, jak začneš žárlit. Odkud jsi?
Jinak je to opravdu záležitost psychiky a myslim, že tady je doktor opravdu na místě u každé z nás, co tu píšeme (u mě už naštěstí ne, ale dost let jsem ho taky potřebovala...)

manolla
Upřímně si myslíš, že ty hubené holky jsou krásné? Co takhle poradit se s endokrinologem. Mohou za tím být rozhozené hormony.

tulipanek
teď bydlím s přítelem v itálii,tady kde bylíme venku potkávám jen důchodce,všichni ostatní jsou v práci do večera,Město je sice půl hodiny autem,ale s tím je přítel v práci, a autobus tady jede tak třikrát denně.Jezdí tu sice vlak,ale s kočárkem se mi s ním fakt nechce.Doufám,že v létě už to s malou vlakem zvládnu hodinu k moři.Pokud teda už nebudu jak meloun,což asi budu, Navíc nikdy jsem nebyla takovej ten typ,že si zajde sama na kávu nebo tak...nevím co tam mám dělat,je mi to trapné že jsem sama,takže nic.

Asi má pravdu přítel,když si pořád stěžuju,že jsem tu sama,nikdo tu není a nudím se,že to jsem si měla uvědomit dřív(

skarabeus
no spiš to bude ta nuda a celkově mám nervy ze všeho.Ne všechny hubeny holky jsou krásny,ale i ty méně hezky vypadají pořád líp hubené než kdyby byly jako sud,aspoň tedy podle mého názoru

Já jsem měla anorexii a vždy jsem odsuzovala ty co nejsou hodně hubené, že to je otázka sebekontroly. No a ted už díky bohu myslim normálně a už si to opravdu nemyslim. U nás v ročníku se mi strašně líbí dvě holky a obě jsou upřímně krapet obalené tukem. Jedna se mi teda líbí pro svůj přirozenej styl. Nikdy by si nevzala nic barevnýho (já jsem na barvy úchyl), maluje se málo a má své přírodní dlouhé vlasy. Prostě je na ní krásné vše krom té postavy a je mou favoritkou u nás v ročníku. Dle mě je fakt krásná.

Pak tam máme jednu, co bych si troufla říct, že je skoro tlustá, ale opet to nepřehání s umělkováním a tak a zdá se mi hezká.

Co se teda zaměřit na něco jinýho na sobě, abys odpoutala pozornost od své postavy. Pak se snad začneš sama sobě líbit a konečně přestaneš být posedlá jídlem.
Taky si myslim, že byses měla svěřit muži. Určitě by ti v tom pomohl. Mně tedy alespon pomohl zásadně!

tulipanek
Taky znám silnější holky,které jsou krásné a vypadají tak nějak kouzelně,ale stejně mám vždycky pocit,že kdyby zhubly tak budou vypadat ještě líp. Přítel mi asi moc nepomůže,za dobu co žijeme spolu přibral 30kilo(rok a půl) a nechápe jak mi múže vadit nějaké kilo navíc,Ještě když ví,že mě to štve,tak si ze mě dělá srandu.Ono mu to asi i vyhovuje,je celkem dost žárlivý.Když jsem byla těhotná s břichem jak... tak byl spokojený.Musím si pořídit velké zrcadlo do kuchyně.třeba to pomůže

manolla
Když si tam takhle sama, tak si myslim, že by ti ta psychologická pomoc určitě bodla.