Nejsem si jistá, zda chci mít děti nebo ne

Reaguji na Lina_M: vůbec ne, na internetu toho nakecají - píšou, že tšhotenské nevolnosti mají 3/4 ženských - já ve svým okolí neznám nikoho, kdo by je měl, kromě mě a jedné kámošky. Teta zvracela ještě v den porodu
kašli na internet, zjistila jsem, že tam jsou pěkný blafy

Já právě četla, že nevolnosti nejsou vůbec pravidlem, spíše jsou vzácné. A žádná z mých kámošek je neměla.
Ale pokud jsou, tak většinou trvají do konce 10. týdně, pak už hladina toho hormonu klesá.

Reaguji na Lina_M: každé tělo je jiné, někdo tu hladinu hormonu snáší dobře, někdo blbě - já prostě byla odříznutá od světa se svým modrým kbelíkem, který mi dělal společnost... ale jinak chodím na jedno forum, kde máme stejný nebo podbný termín porodu a bylo nám zle všem a všem hodně dlouho. Já třeba díky tomu začala přibírat ať teď v únoru

mno .... a přečetla jsi si název toho vlákna a k čemu se to vztahuje?? asi ne viď , no škoda , že někdo dřív reaguje než přemýšlí.

Vzhledem k tomu , že mi právě brzo 40 tka na dveře zaklepe což zde i píšu , a jedno dítě jsem již vychovala tak si troufám říct, že vím co to obnáší a jelikož jsem rodila po dvacítce a nyní je mi tolik kolik mi je můžu to zhodnotit z obou pohledů..Pro tebe jako mladou a bezdětnou je to asi představa nereálná, ale ostatním to zřejmě problém nedělá.
Takže bych to shrnula asi takto ,myslím, že je zbytečné někomu vštěpovat, co je správné a co není. Každý se rozhoduje podle sebe a je úplně jedno jestli se rozhodně mít dítě v 16 nebo ve 45. každého věc

Tak já mám děti 2 s odstupem 4 let, tak si myslím, že rozhodně můžu v 37 letech hodnotit a srovnávat. První jsem měla před 30 a 2 logicky po. A můžu říct, že každý rok je potom znát. A že se každý rozhoduje podle sebe, tak to je snad jasné, to by ani jinak být nemělo. Jen tady každý píše svůj názor, tak se nemusíš pořád čertit

Tak buď je to embryo, nebo fetus - podle toho, v jakém jsi týdnu. Na snowboard si klidně jeď a neptej se tady na názory, o které stejně nestojíš. Jinak pokud si chceš ještě blbout, užívat a nechceš se ničim omezovat, možná pro tebe mateřství není ideální. Tam tě totiž právě to podřizování potřebám dítěte čeká, budeš to muset akceptovat ať chceš nebo ne...

ale je, já lyžovala ve druhém měsíci, i padala, kamarádka snowboardila taky ve třetím, máme krásné a zdravé děti

Přesně k tomu, co píšu už na začátku, že se člověk s věkem mění, že ve 40-50 chce mít víc klidu než ve 20ti.. Mám pocit, že se téma jmenuje, jak se změnil váš život, ne

to se potom omlouvám...

S tím samozřejmě souhlasím... Já zde píšu jen svůj názor a taky to co vidím ve svém okolí...
Jen bych chtěla podotknout, že i když si myslím, že mít první dítě ve 40, lidé, kteří mají 40 mi nepřijdou v žádném případě staří.. Jen si prostě myslím, že nějaký pojem biologické hodiny taky existuje... Když se podaří, tak prosím, když nebude mít dítě ani matka problémy-je to každého věc. A taky to, jestli chce ve 45 řešit, jak jde dítě do 1. třídy nebo mít doma skoro plnoletého člověka. Znám ze svého okolí převážně lidi, kteří mají už děti vychované-poměrně dobře a když se podívám na přítelovu mamku, která už má obě děti dospělé a na moji mamku, která má doma kluka ve třetí třídě, tak bych rozhodně volila dospělé děcka.. Ale ještě jednou říkám, je to každého volba..

...no do 3.měsíce je to tak malinkatý že snad lyžování nemůže vadit nebo jo? naka modrá sjezdovka volňásko (jste-li dobré lyžařky) by se snad dala jezdit i pozdéji - 5 mésíc nebo ne? pokud clovek nepada, je mu dobře a nemá s tim problem...

kamarádka snowbordovala v 5tém měsíci! Je to jen na tobě, pokud na sebe budeš dávat pozor, zatím tě břicho"neomezuje". Já si teda hory užila i v 6tém měsíci v dolomitech, ale už bez lyží. jen procházky, čerství vzduch, sluníčko.

mužeš být sebelepší lyžař bez pádu a sejme tě někdo jinej!

Někdo je může mít až ke konci těhu, to že to někde píšou, není to pravidlem. Každé tělo je jiné. Já třeba do konce 3tího měsíce byla uplně bez nevolnosti a pak ve 4tém jsem 2x zvracela a pak zase nic.

Reaguji na lusinda: To mi nepřijde jako velký věkový rozdíl, mezi mnou a mou sestrou je 17 let Mně rodiče měli, když jim bylo 21 (teď je mi 1 a ji, když jim bylo 37 a 38 (je jí rok a půl), takže jsme obě takové extrémy . Já na svoje dětství vzpomínám moc ráda, rodiče se mnou blbli, jezdili na výlety a všechno možné, a je fakt že teď se sestrou je to něco úplně jiného, táta pokročil v kariéře, což ale znamená, že se domů vrací až kolem sedmé večer a má hodně zodpovědnosti, když se něco nepovede, nemůže si pomoct a musí na to myslet i když je doma, a nemá na ni tím pádem tolik času (i když je fakt že celý večer pak s ní stráví), a mamce to trochu leze na nervy, je to daleko víc o stereotypu, než si pamatuju, když já byla dítě (samozřejmě že nevím jak to bylo, když jsem byla mimino ). Takže souhlasím, že čtyřicítka není nejlepší věk (i když já to snad řešit nebudu ještě pár let )

Mně teď bude 39, nemám děti a jsem za to ráda. Uvidím, co bude za pár let, ale teď jsem moc spokojena. Možná své rozhodnutí jednou obrečím, ale já už jsem se v životě nabrečela dost, takže další pláč mně nezabije.

Přesně tak, možná autorka této myšlenka z takového prostředí sama pochází a nedovede si představit, že to někde může být i jinak.

Zatímco naše babičky (65 a 67 let) bez problémů skypují, píší e-maily, vyhledávají si informace na internetu, posílají mobilem fotky, tak naši známí ve věku 38mi let (první dítě měli v 18ti, druhé ve 20) skype neznají, počítače se bojí a poslat e-mail je pro ně složitým úkolem.

Byla by hloupost říkat, že pro slečnu toužící po vzdělání a následném cestování je vhodné mít dítě ve 25ti let, stejně tak jako pro slečnu z učňáku netoužící po cestách a studiích. Fyziologicky to sice obě mají stejně, ale psychicky nikoliv.

mně jenom překvapuje, že se to rozlišuje vždy jen na tyhle dvě skupiny... jsem VŠ, loni v zimě jsem ukončila, a v květnu budeme mít mimi, jedna kamarádka ze školy rodila v lednu, další bude v červnu.... (ještě jen tak naokraj, neabsolvovaly jsme žádnou no name školu a kariéru jsme měly možnost budovat všechny)