Když partner pláče

Přesně tak Můžu jen souhlasit Osobně nemám moc ráda ten názor, že "muži přece nebrečí". Proč by nemohli? přijde mi nefér, že ženské můžou brečet kolik jen chtějí a na chlapi se hned každý dívá skrz prsty prostě si taky sem tam popláčou

Já za skoro 6 let jsem viděla partnera plakat jednou jedinkrát. Nemyslím si, že je na tom něco špatného a jako citové vydírání bych to vůbec nenazvala, toto by mě v souvislosti s tím, co je napsané od zakladatelky v úvodu vůbec nenapadlo. Já ačkoliv jsem hodně citlivá ženská, tak uplně chápu chvíli, kdy se daný muž rozplakal. Taky se mi to občas stane, že se pohádáme, já mu něco vyčítám a pak, jak se vše uklidní a já si uvědomím, jak skvělého mám chlapa, jak ho mám ráda a jak je mi s ním dobře, tak se mi taky začnou kutálet slzy, ptž vím, že i když sem mu někt věci vyčetla, bylo by mi hrozně smutno, kdybych ho neměla. A to si myslím, že tvému partnerovi v té chvíli prolétlo hlavou kor když jste si prohlíželi společné fotky, kdy vám bylo krásně Hlavu vzhůru, vůbec se tím netrap a buď ráda, že tě má tolik rád, jak nebečí po večerech, tak je to v poho

Petulisek888 musím naprosto souhlasit s Marrií a HappyHearts.
Buď šťastná, máš citlivýho a milujícího kluka.

Tak mě to dělal taky ex přitel a začlo to podobně jak ty popisuješ po hadce.Pak to začal provozovat dosti často a to už jsem věděla že je to komedie tak pozor jak píšou holky citové vydiráni.Muj nynějši nikdy jsem ho neviděla jen jednou když mu zamřela sestra ale to se nepočitá

Mně osobně nějaké citové vydírání vůbec nenapadlo, až potom jsem si všimla, co psaly některé holky. Já bych si to tak určitě nebrala, ale je samozřejmě na tobě, jak to vnímáš, protože ty s ním žiješ a víš, jaký je

Můj přítel ted taky pláče. Tichá domácnost.... už pár dní spolu nemluvíme, naříká mi kam jde... Je to celé divné. Že by byl smutný z toho, že to celé není takové jak si představoval, že sem ta špatná a hrozná a že celá naše společná plánovaná budoucnost pomalu ale jistě padá?

Ano,kdo citové vydírání nezažil tak ho to jako možnost vůbec nenapadne,ale pozor na to,začíná nenápadně ale nekončí dobře.V tomto případě to tak nemusí být,neznáme samozřejmě podrobnosti.Partner Petulinky mi přijde podle popisu nejistý,ale zároveň je absurdní aby se muž ve 34letech bál že zůstane sám a nebude mít nikdy miminko,no nevím,zní to poněkud pateticky a divně.Není přece 80letý stařec,že.
Jinak pláč u muže je přirozená věc,emoce,je nesmysl si myslet že páni tvorstva nepláčou.Je tisíc smutných událostí kdy se tomu nevyhne,třeba i tajně.Ale s pláčem při nebo po hádce je to trochu jinak a s vydíráním to má dost společného.

když se přede mnou partner rozpláče kvůli něčemu takovému, tak se v mých očích příšerně shodí. chci vedle sebe chlapa, ne bábovku.

Já třeba při hádce pláču často. Když se jedná o věc, kt mě mrzí. A nemyslím si, že partnera citově vydírám, naštěstí mě on zná, tak ví, že to je tím, že jsem prostě citlivka.

Tak jsem se asi dobře nevyjádřila,jasně že ženy při a po hádce brečí,bylo je a bude,to je normálka.Pokud to není neustále a hystericky plačící amazonka,vše v pořádku.
Ale co popisovala Petulinka je divné prostě,podle mě má ona ve vztahu dominantnější postavení,přítel je nejistý,má obavy že odejde za lepším(bohatším nebo cokkoli jiného),miminko které by on proto hned chtěl je odsunuto z důvodů studia,takže partner myslí když občas ukáže slzy a vzbudí lítost,partnerku si tím přiváže.Myslím že opak je pravdou,když to bude provozovat často,slečna si ho přestane vážit,bude ho opravdu spíš litovat a vztah půjde do háje,toť můj názor.

Pepis jestli jsi žena to je trošku něco jineho

to sem ráda, že to je aspoň u žen normálka souhlasím s juki, že když bude plakat často, že v něm žena ztratí oporu a bude ho spíš litovat.. Pak je po vztahu, ptž řekla bych, že většina žen chce, aby se mohly o pařádného chlapa opřít a tak si ho bude hledat. Borce, kt vše nerozhodí a nerozbrečí se jak malý kluk při každém "problému". Ale jak říkám, myslím, že jestli se to stalo třeba jednou-vyjímečně, vyhrocená situace doma, třeba i problémy v práci atd, tak je to v poho.. Holt, jak už někdo psal i chlapi můžou uronit slzu. Ovšem často plakat přítělkyni do klína, to už je trošku divné... A pak si přítelkyně připadá spíše jako "chlap"

Já bych pláč hned nebrala jako psychické vydírání apod. Pokud by to dělal často tak ano, ale jestliže to udělá jednou a zrovna v takové emocionálně vypjaté situaci, tak je to jedině v pořádku Kdyby byl pořád jak skála a nic ho nerozhodilo, to by bylo nepřirozené. A jestliže mu je 34, tak ho docela chápu.
Jinak si myslím, že v takové situaci je dobré partnera obejmout, říct něco utěšujícího anebo neříkat nic a počkat, než to přejde.

Kacrum muj ex měl 35 a brečený bylo pak už normál a v čem to chapeš?

Možná bych mohla dodat, že jsme se u povídání trošku opili. Alkohol davá průchod emocím. Za ty dva dny jsem ho dost vydusila..stalo se to poprvé..proto mě to tak vzalo..ma to ted hodně těžký, je praci od nevidim do nevidim, s tátou se uz pul roku nebaví, protože je to zmetek a často se cítí sám.Prostě ze všech směrů je na něj nátlak. Jako citové vydírání to opravdu nepovažuju..on nic neřekl..jen plakal a schovával to..bolí mě z toho srdíčko..naopak on je hrdina..je to moc hodnej člověk, rozdal by se a nedavá moc průchod emocím..ne takhle pláčem...holky jste moc hodný, že tu o tom debatujete..jsem ráda, že nejsem sama